Itálie a Spojené státy zavádějí povinný test na covid pro cestující z Číny

Pro cestující z Číny bude v Itálii povinnost podstoupit test na koronavirus, oznámil italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci. Již dříve resort uvedl, že se obává zavlečení nových mutací koronaviru do země. Dobrovolné testování pasažérů z Číny již zahájilo milánské letiště Malpensa, kde polovina cestujících, kteří se testu v pondělí podrobili, byla pozitivní, uvedla agentura ANSA. Zavedení stejného opatření poté oznámily i Spojené státy. Česko se zatím nebude pravidly pro příjezd turistů z Číny zabývat, Německo nyní také pro zpřísnění opatření nevidí důvod. Francie tuto možnost zvažuje.

Ministr Schillaci ve středu uvedl, že nařídil povinné testování všech cestujících z Číny, včetně těch, pro které je Itálie jen tranzitní zemí. U odebraných vzorků se bude také zkoumat varianta koronaviru. „Opatření je nezbytné pro zaručení trasování a zachycení možných variant viru a pro ochranu italského obyvatelstva,“ cituje ministra deník Corriere della Sera.

O možnosti zavedení tohoto opatření informovalo ministerstvo zdravotnictví během středy. Uvedlo, že se obává, že by lidé, kteří přijíždějí z Číny, mohli zavléct do Itálie mutace a varianty koronaviru, které zatím nejsou přítomné na italském území. Resort také vyzval k prevenci a sledování vývoje nákazy, a to i v součinnosti s dalšími unijními státy, protože řada cestujících z Číny může přiletět do Itálie přes jinou zemi schengenského prostoru. Po zasedání vlády Schillaci uvedl, že cestující s pozitivním testem půjdou do izolace.

K přiměřenosti vyzvalo čínské velvyslanectví v Římě. „Vždy jsme věřili, že preventivní opatření před šířením epidemie musí být přiměřená a neměla by poškozovat obvyklé styky mezi populacemi,“ uvedla v prohlášení pro agenturu ANSA diplomatická mise.

Na milánském letišti Malpensa, kam přilétají spoje z Číny, test po cestujících už několik dní požadují. Není to ale povinnost, takže lidé mohou testování odmítnout. Podle údajů, které teď zdravotnické úřady zveřejnily, bylo v pondělí otestováno na 120 pasažérů z Číny a 52 procent z nich mělo test pozitivní. Ve středu odpoledne úřady v regionu Lazio nařídily testování cestujících z Číny, kteří přilétají na letiště ve Fiumicinu.

Povinné testování zavedly některé asijské státy

Povinnost testování pasažérů z Číny oznámily ve středu také Spojené státy. Bedlivě situaci v Číně sleduje také francouzské ministerstvo zdravotnictví, píše agentura AFP. „Prezident republiky (Emmanuel Macron) již požádal vládu o adekvátní opatření na ochranu Francouzů,“ cituje agentura AFP Elysejský palác. Ministerstvo zvažuje opatření v koordinaci na unijní úrovni a v souladu s vnitrostátní legislativou. Ta umožňuje zavést omezení při cestování z oblastí, kde se šíří nové a nebezpečné mutace koronaviru.

Česko zatím změnu pravidel pro přijíždějící z Číny samostatně řešit nebude. Případná protiepidemická opatření se budou podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba řešit koordinovaně na úrovni Evropské unie. Pro zpřísnění opatření vůči cestujícím z Číny nevidí zatím důvod ani Německo. „Podrobně sledujeme situaci v Číně, ale zatím nemáme náznaky, že tam vznikla nebezpečnější mutace (viru),“ uvedl mluvčí německého ministerstva zdravotnictví.

Itálie zrušila povinnost prokazovat se negativním testem nebo například očkováním při příjezdu ze zahraničí letos v létě pro všechny světové státy. Italské úřady podle tisku reagují na zprávy západních médií, podle kterých se koronavirus začal po prosincovém uvolnění pandemických opatření šířit v Číně velmi rychlým tempem, i na rozhodnutí čínské vlády zrušit na začátku ledna omezení pro cesty do zahraničí.

Povinné testování cestujících z Číny zavedly některé asijské státy, například Indie, Japonsko či Tchaj-wan.

Jaká je skutečná situace v Číně?

Agentury píší, že Čína se po náhlém a rychlém rozvolnění velmi přísných protipandemických pravidel dál potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19. Oficiální data ale o vážnosti situace nic nenapovídají –⁠ podle nich za poslední den zemřeli kvůli koronavirové infekci tři lidé a počet infikovaných už se nezveřejňuje vůbec. Deník The Guardian s odkazem na modely britské analytické společnosti Airfinity uvádí, že nově nakažených nyní může být v Číně až milion denně a denní bilance úmrtí na covid-19 až pět tisíc.

Čína, která má 1,4 miliardy obyvatel, nyní bezpochyby zažívá nejdrtivější vlnu pandemie od prvních případů covidu-19, které se objevily koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu. Peking začátkem měsíce po třech letech přísné politiky, kdy se do karantény uzavírala celá mnohamilionová města už při výskytu jednotlivých případů nákazy, výrazně zmírnil dosavadní opatření a zrušil i plošné testování.

Nahrávám video

Personál nemocnice Chua-si v šestnáctimilionovém městě Čcheng-tu na jihozápadě země tvrdí, že je kvůli nemocným s covidem „extrémně vytížený“. „Tohle zaměstnání dělám třicet let a máme teď nejvíc práce, co jsme kdy měli,“ řekl agentuře Reuters jeden z řidičů sanitek, které před nemocnicí čekaly. Zařízení navíc podle agentury nedisponuje žádnými léčivy určenými přímo pro pacienty s covidem-19, a nemocným tak může poskytnout pouze léky na kašel nebo kyslíkovou podporu.

Pohřební služba Tung-ťiao, která patří k největším v Čcheng-tu, hlásí plné kapacity. Před krematoriem jsou fronty a dým z komínů stoupá prakticky neustále. „Teď to musíme zvládnout dvěstěkrát za den. Máme tak napilno, že ani nemáme čas se najíst. Je to tak od chvíle, kdy se rozvolnilo. Předtím to bylo tak třicetkrát až padesátkrát za den,“ řekl agentuře Reuters k počtu kremací jeden z pracovníků. „Kapacita je zaplněná, nemáme místo až do Nového roku,“ řekl zaměstnanec jiné pohřební služby.

Pekingská nemocnice Čchao-jang hlásí, že většinu nových pacientů tvoří senioři. Na pohotovosti nyní ošetří asi 450 až 550 lidí denně, před uvolněním restrikcí to byla asi stovka. Doktoři a sestry kvůli nedostatku personálu pracují i v době, kdy se sami s nákazou potýkají, píše Reuters. Ve venkovských oblastech se do práce vracejí i zdravotníci, kteří už jsou v důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...