Kvůli ekologickým a zdravotním škodám odsoudili v jihoitalském Tarantu k dvaadvaceti a dvaceti letům vězení bratry Fabia a Nicolu Rivaovy. Prohřešků se dopustili před lety jako majitelé a členové vedení oceláren Ilva. Bývalý guvernér Apulie Nichi Vendola má jít za mříže na tři a půl roku, nižší tresty dostalo také několik úředníků samosprávy.
Někdejší vedení oceláren Ilva začala policie vyšetřovat v roce 2012 kvůli možnému vypouštění karcinogenních a toxických látek do ovzduší. Tyto zplodiny v uplynulých letech podle prokuratury přispěly k úmrtí a poškození zdraví lidí, kteří žili v okolí ocelárny.
Společnost Ilva souvislost mezi zdravotními problémy a svým provozem popírala s tím, že ocelárna ekologické normy neporušovala. Laboratorní testy ale ukázaly silné znečištění vzduchu, půdy, povrchových a spodních vod v místech provozu i v nedalekých obytných oblastech.
Bratry Rivaovy soud odsoudil za zločinné spolčení s cílem způsobit ekologickou katastrofu, za otrávení zdrojů potravin a úmyslné opomenutí preventivních opatření na pracovišti. Vendola, který stál v čele samosprávy regionu Apulie v letech 2005 až 2015, dostal trest za vydírání, protože se podle soudu snažil ovlivnit kontroly znečištění ovzduší u oceláren. Ze stejného důvodu byli obžalováni i bývalý šéf provincie Taranto Gianni Florido či radní pro životní prostředí Michele Conserva. Oba dostali dnes tříletý trest. Trest 21 let a šest měsíců odnětí svobody dostal i bývalý vysoký manažer podniku Girolamo Archinà.
Bývalý levicový politik Vendola oznámil, že se proti rozsudku odvolá. Podle něj je rozhodnutí prvoinstančního soudu „justiční monstrum, které se souhlasem lidové poroty dopadá na nás, kteří jsme od Rivaových nevzali žádné peníze“. Dodal, že jeho tehdejší vedení regionu schválilo přísnější limity a poukázalo na škodlivost hutě. Domnívá se, že pro jeho odsouzení neexistují relevantní důkazy.
Soud také nařídil zabavení výrobní části oceláren v Tarantu. Rozhodnutí ale vstoupí v platnost, až po vyčerpání všech opravných prostředků. Do té doby ocelárny mohou fungovat.
Rodina Rivaových získala ocelárny od italského státu v roce 1995. Po zahájení trestního stíhání v roce 2012 kvůli škodlivým emisím skončila firma pod zvláštní správou. Po mezinárodní soutěži převzala italskou společnost v roce 2018 skupina ArcelorMittal, která kvůli tomu musela mimo jiné odprodat své hutě v Ostravě. Loni v prosinci se italský stát s firmou ArcelorMittal dohodl, že vstoupí do kapitálu oceláren, a bude tak ručit za tisíce pracovních míst.
Hutě v Tarantu byly založeny v 60. letech jako státní podnik. Provoz vyrostl nedaleko čtvrtě Tamburi, jejíž obyvatelé si dlouhodobě stěžují na negativní vlivy oceláren na životní prostředí. Podle italského tisku se jedná o vůbec největší ocelárnu v Evropě. Dopad hutí na zdraví obyvatel Taranta a okolí řešil v minulosti i Evropský soud pro lidská práva. Ten v roce 2019 odsoudil Itálii za to, že nechránila dostatečně zdraví obyvatel jihoitalského města a jeho okolí.
