Hamás předal rakve s těly zřejmě dalších dvou izraelských rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás v sobotu pozdě večer v Pásmu Gazy předalo pracovníkům Červeného kříže dvě rakve, v nichž jsou podle Hamásu těla dalších dvou izraelských rukojmí. Oznámila to izraelská armáda, která pozůstatky od Červeného kříže převzala a po krátkém smutečním obřadu je zašle k identifikaci. Hamás totožnost mrtvých neuvedl a tvrdí, že se těla podařilo nalézt až v sobotu.

Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua krátce nato podle agentury Reuters oznámila, že armáda dvě rakve od Červeného kříže v Pásmu Gazy již převzala.

Ozbrojené křídlo Hamásu, Brigády Kasám, oznámilo navrácení dvou dalších těl rukojmí v sobotu vpodvečer krátce poté, co Izrael podmínil navrácením všech těl otevření klíčového hraničního přechodu Rafah mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pokud forenzní ústav potvrdí totožnost obětí coby izraelských rukojmí, zůstane na palestinském území podle Izraele ještě šestnáct mrtvých rukojmí z celkem 28 těl, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří 10. října.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal prohlášení, v němž uvedl: „Otevření přechodu (Rafah) bude zváženo na základě způsobu, jakým Hamás splní své závazky při navracení zesnulých rukojmí a naplňování smluveného rámce dohody.“ Reagoval tak na informaci palestinské ambasády v Káhiře, že bude tento důležitý přechod v pondělí otevřen pro Palestince, kteří se budou chtít vrátit z Egypta do Gazy.

Hamás v sobotu večer uvedl, že trvalé uzavření přechodu v Rafahu jen zbrzdí proces předávání mrtvých rukojmí. „Dlouhodobé uzavření hraničního přechodu Rafah (...) blokuje přísun specializované techniky potřebné k nalezení pohřešovaných osob pod sutinami (...), způsobí velké zpoždění při vyprošťování a předávání pozůstatků,“ uvedlo hnutí v prohlášení, z něhož citovala agentura AFP.

Přechod, který byl před válkou jedinou spojnicí Pásma Gazy s vnějším světem mimo kontrolu židovského státu, zůstával – s výjimkou příměří začátkem letošního roku – převážně uzavřen od května 2024, kdy izraelská armáda zahájila ofenzivu ve městě Rafah při hranici s Egyptem a přechod obsadila.

Válka Izraele proti Hamásu v Pásmu Gazy skončí, jakmile bude naplněna druhá fáze nynější dohody o příměří, která předpokládá odzbrojení tohoto palestinského teroristického hnutí. Podle agentury AFP to v sobotu večer v médiích prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. 

Druhá fáze „zahrnuje také odzbrojení Hamásu, přesněji řečeno demilitarizaci pásma Gazy, a ještě předtím zabavení zbraní Hamásu“, uvedl Netanjahu v pořadu na televizní stanici Channel 14. „Až se to podaří –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ doufám, že jednoduše, ale pokud ne, tak po zlém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, pak válka skončí,“ dodal premiér.

Trumpův dvacetibodový mírový plán stanoví, že „jakmile se vrátí všechna rukojmí, bude zaručena amnestie všem členům Hamásu, kteří se zavážou k mírovému soužití a složení zbraní“. V jiném bodě se uvádí, že pod dohledem nezávislých pozorovatelů „se uskuteční proces demilitarizace Gazy, který bude zahrnovat trvalé vyřazení zbraní z používání“.

Mírový plán dále počítá s odstavením Hamásu od moci, budoucí správu nad Pásmem má převzít palestinský výbor s mezinárodním dohledem. Na místě by také měla působit mezinárodní stabilizační mise, která poskytne výcvik a podporu palestinským policejním složkám.

Trump tento týden doslova prohlásil, že Hamás se odzbrojí, protože řekl, že se odzbrojí. „Pokud se neodzbrojí, odzbrojíme je my. A stane se to rychle a možná násilně,“ dodal americký prezident v Bílém domě.

Identifikace těla

V noci na sobotu Izrael převzal od Červeného kříže tělo rukojmího, které předtím jeho pracovníkům předal Hamás. Podle forenzní analýzy byl vrácenou obětí 75letý Elijahu Margalit. Izrael naopak vrátil do Pásma Gazy patnáct těl Palestinců, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem.

Margalita zavraždili ozbrojenci už při útoku na kibuc Nir Oz 7. října 2023. Až v prosinci téhož roku ale izraelská armáda potvrdila, že Margalit zahynul a v Gaze je zadržováno jeho tělo. Zůstala po něm vdova, tři děti a tři vnoučata. Margalitovu čtyřicetiletou dceru Nili Margalitovou Hamás 7. října unesl a ze zajetí byla propuštěna 30. listopadu.

Hamás tak tento týden na základě dohody o příměří předal Jeruzalému jedenáct těl, která podle hnutí patřila lidem uneseným při útoku, jenž před dvěma lety vyvolal izraelskou odvetu. Židovský stát tvrdí, že jedno z předchozích deseti těl žádnému z rukojmí nepatří. Margalitovu identitu zkoumali experti ze střediska forenzní medicíny izraelského ministerstva zdravotnictví. Tělo následně úřady předají rodině.

V takovém případě bude v Pásmu Gazy zůstávat ještě osmnáct těl unesených Izraelců. Hamás přitom již v týdnu tvrdil, že předal všechna těla.

Hnutí se k propuštění žijících rukojmí a předání všech těl zavázalo v dohodě o první fázi mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izrael za každé tělo rukojmího vydá patnáct těl mrtvých obyvatel Gazy. Jeruzalém do Gazy od pondělí navrátil 135 těl.

Po podpisu dohody začalo před týdnem v Pásmu Gazy platit křehké příměří. Podle Trumpa však izraelští vojáci mohou opět zahájit boje proti Hamásu, pokud skupina nedodrží podmínky stanovené úmluvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...