Izraelský kabinet schválil další fázi války

Izraelská armáda v pondělí večer oznámila, že vyhlásila vojenskou zónu uzavřenou pro civilisty ve třech obcích u libanonské hranice. Jednotky z mise OSN UNIFIL na jihu Libanonu sdělily, že kvůli intenzitě bojů přerušují své hlídkové aktivity.

Jeden libanonský zdroj řekl agentuře Reuters, že libanonská armáda se stáhla z některých svých pozic na jihu, což by mohl být další signál blížící se rozsáhlejší izraelské vojenské operace.

Jih Libanonu hlásí intenzivní dělostřelecké ostřelování. Dělostřelectvo podle stanice CNN útočí na území u hranice a některé cesty na izraelské straně jsou zablokované kvůli velkému počtu tanků a další vojenské techniky. Podle serveru The Times of Israel dělostřelectvo pálí například na vesnici Wazzani. O těžkých úderech na jihu Libanonu informuje i agentura DPA. Podle jejího bezpečnostního zdroje z Libanonu izraelské tanky zatím nepřekročily hranici.

Údery večer pokračovaly i u hlavního města Bejrút. Armáda uvedla, že by na tato místa mohla udeřit, protože tam má sklady a základny hnutí Hizballáh. 

V pondělí večer také zasedal izraelský válečný kabinet, který podle tamních médií schválil „další fázi“ války proti Hizballáhu.

Náznakem, že pozemní operace může být blízko, je dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka také fakt, že mluvčí izraelské armády Daniel Hagari vyzval veřejnost, aby nereportovala pohyby vojenské techniky. „Subtilnějším signálem může být i to, že předseda jedné z ultraortodoxních stran, které jsou v koalici, na síti X zveřejnil modlitbu za vojáky izraelské armády,“ sdělil. „To přinejmenším svědčí o tom, že se něco děje, (...) stále ale není vyloučeno, že se jedná o hru nervů,“ poznamenal.

Cílem Izraele totiž podle něj není úplná likvidace Hizballáhu, ale jeho stažení od hranic. „To by pro spoustu Izraelců bylo řešením, které vůbec není špatné. Tedy žádná invaze do Libanonu, pouze hra nervů, která stále ještě může skončit diplomatickým řešením,“ ujasnil.

Náznaky pozemní operace

Izraelský ministr obrany Jo'av Galant už dříve v pondělí vyslal jasný signál, že se armáda zřejmě chystá zahájit pozemní operaci proti Hizballáhu na území Libanonu. „Likvidace Nasralláha je velmi důležitý krok, ale není to všechno. Využijeme všech kapacit, které máme,“ sdělil podle serveru The Times of Israel Galant vojákům rozmístěným v severním Izraeli u hranic s Libanonem.

Deník The Washington Post s odkazem na zdroj z americké vlády napsal, že pozemní operace by mohla začít bezprostředně. To potvrdil jeden zdroj i stanici CBS, podle které by se tak mohlo stát již v pondělí. Zamýšlená pozemní ofenziva by měla být menšího rozsahu než válka mezi Izraelem a Hizballáhem z roku 2006. Operace se prý má zaměřit především na příhraniční oblast s Izraelem, kde chce armáda zničit zbraně a infrastrukturu Hizballáhu.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller v pondělí večer SELČ sdělil, že Izrael informoval USA o jistém počtu operací v Libanonu. „Řekli nám v daném čase, že se jedná o omezené operace zaměřené na infrastrukturu Hizballáhu u hranic,“ ujasnil.

Nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters řekl, že izraelský pozemní útok na Libanon by mohl začít velmi brzy. Napovídá tomu podle něj rozmístění izraelských vojenských sil, které pozorují Spojené státy. Dále se k záležitosti nechtěl vyjádřit.

Americký prezident Joe Biden v odpovědi na otázku ohledné možné izraelské ofenzivy do Libanonu řekl, že by byl spokojený, kdyby Izrael své tažení zastavil. „Potřebujeme příměří teď,“ řekl podle stanice CNN.

Úder v centrálním Bejrútu

Úder v centrálním Bejrútu v noci zasáhl jedno z horních pater obytné budovy, napsala agentura Reuters. Svědci slyšeli hlasitou ránu a popsali díru v budově, ze které stoupal kouř. Video publikované agenturou AP pak ukazovalo obyvatele a záchranáře shromážděné u poškozeného několikapodlažního domu ve čtvrti Cola.

Nejmenovaný libanonský bezpečnostní zdroj sdělil agentuře AFP, že útok izraelského dronu cílil na byt patřící skupině Džamáa Islamíja. Jedná se o libanonské hnutí, jehož ozbrojené křídlo se podílí na útocích na sever Izraele. O smrti tří členů, kteří byli zabiti při izraelských útocích v Libanonu, informovala v pondělí ráno Lidová fronta pro osvobození Palestiny, sekulární levicová skupina působící v Libanonu a Pásmu Gazy. Dalších šestnáct lidí bylo při útoku zraněno, uvedl představitel libanonské civilní obrany.

Izraelská armáda během dne potvrdila, že při nočním úderu v Bejrútu zabila Nidála Abdalála, vůdce Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Abdalál podle armády řídil teroristické aktivity skupiny na okupovaném Západním břehu Jordánu a byl zodpovědný za několik teroristických útoků v minulosti. Spolu s ním při úderu zemřel šéf vojenského úřadu skupiny a nejméně ještě jeden její člen.

Izraelská armáda také oznámila, že při úderu v Bejrútu zabila šéfa divize raket středního doletu Ída Hasana Našára a několik dalších příslušníků této divize Hizballáhu. Při jiném úderu v Bejrútu na začátku minulého týdne byl zabit velitel raketových jednotek hnutí Ibrahím Kubajsí.

Dosud izraelské letectvo útočilo pouze na cíle na jižním bejrútském předměstí Dahíja, které je označováno za baštu hnutí Hizballáh. Nyní tak poprvé šlo o útok přímo v rámci administrativních hranic metropole. Podle svědků agentury Reuters i nad Dahíjou v pondělí dopoledne stoupal dým, pravděpodobně po dalším izraelském náletu. Izraelská armáda se k žádnému z těchto konkrétních incidentů zatím nevyjádřila.

Borrell: Další vojenská intervence situaci dramaticky zhorší

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell svolal kvůli situaci v Libanonu na pondělí mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU prostřednictvím videokonference. „Jakákoliv další vojenská intervence by situaci dramaticky zhoršila a je třeba se jí vyhnout,“ prohlásil, zřejmě i v reakci na slova izraelského ministra obrany Jo'ava Gallanta.

Borrell také připomněl útoky Hizballáhu na Izrael a fakt, že vedly k tomu, že řada Izraelců na severu země musela opustit své domovy. I když se podle něj Izrael, který má právo na obranu, zaměřuje na lídry Hizballáhu, není možné pominout vysoký počet civilních obětí a platnost mezinárodního humanitárního práva.

K situaci se v pondělí vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj by Valné shromáždění OSN mělo doporučit použití síly proti Izraeli, jestliže proti němu nezasáhne Rada bezpečnosti. Erdogan také vyzval muslimský svět a mezinárodní komunitu, aby se „mobilizovaly proti izraelským zločinům“.

Hizballáh musí vybrat nástupce zabitého Nasralláha

Hizballáh vybere nástupce zabitého vůdce Hasana Nasralláha „při nejbližší příležitosti“ a navzdory likvidaci velké části svého velení hodlá v neztenčené míře pokračovat v boji proti Izraeli a na podporu Palestinců ve válce v Pásmu Gazy, prohlásil podle tiskových agentur dosavadní zástupce šéfa hnutí Naím Kásim.

Současný úřadující vůdce Hizballáhu ve svém prvním vystoupení od pátečního zabití Nasralláha izraelskou armádou dále tvrdí, že hnutí pokračuje ve svých operacích podle již vypracovaných plánů a je připraveno na dlouhou válku. Přeshraniční útoky, které hnutí dosud vedlo proti Izraeli, označil za „minimum“. „Budeme čelit jakékoli možnosti a jsme připraveni, pokud se Izraelci rozhodnou vstoupit po zemi. Síly odporu jsou připraveny na pozemní boj,“ uvedl Kásim.

Kásim také v pondělním projevu sdělil, že i přes zabití nejvyšších vojenských velitelů se hnutí může spolehnout na nové velitele. „Izrael nebyl schopen narušit naše (vojenské) schopnosti. Máme zástupce velitelů a máme náhrady pro případ zranění velitele na kterémkoli postu,“ řekl Kásim.

Analytik: Hizballáh je oslaben. Írán může hledat novou sílu v regionu

Hnutí Hizballáh je personálně velice silně oslabené, zejména na úrovni vojenského nejvyššího křídla, ale také na nižších úrovních, kdy během posledních dvou týdnů docházelo k útokům na velitele různých operačních divizí hnutí. „Pořád jsou ale známá jména lidí, kteří evidentně žijí. Teď se hodně objevuje jméno Hašima Safiho al-Dina, který by se údajně měl dokonce stát nástupcem Hasana Nasralláha v čele Hizballáhu,“ upozornil analytik Břetislav Tureček.

Situace na Blízkém východě je podle analytika velmi výbušná a nezáleží pouze na tom, jak na izraelské útoky odpoví hnutí Hizballáh, ale také jak bude reagovat Teherán. „Uvnitř íránského režimu máme radikální křídlo, které by tvrdě zaútočilo na Izrael. Pak tam máme pragmatiky, kteří říkají, že by to nebylo dobré a že by spadli do pasti izraelského radikálního sionistického křídla, které podle nich chce vyvolat regionální válku,“ doplnil Tureček.

Z radikálního křídla Teheránu zazněla i nabídka rozmístění íránských vojenských základen na území Libanonu. Podle analytika by se tím situace nadále vyostřovala vzhledem k rozmístění amerických jednotek v Sýrii, Iráku a další arabských zemích. „Naproti tomu máme Írán, který se obává, že toto ho ohrožuje a jedním z nástrojů, kterým se Írán snažil posilovat nebo udržovat svůj vliv, bylo právě hnutí Hizballáh.“ Pokud je teď hnutí silně paralyzováno, tak v Íránu zaznívají hlasy, aby tato prodloužená ruka v regionu byla nahrazena jinou silou, například iránskými revolučními gardami, sdělil analytik.