Izrael zahájil pozemní operaci v centrální Gaze

Místní zdravotníci agentuře Reuters sdělili, že nejméně tři Palestinci přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ostřelování z tanků, které zasáhlo osm domů a tři mešity. Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus oznámil, že třem útokům čelila i rezidence pracovníků WHO. Dva z nich byli spolu se dvěma rodinnými příslušníky zajati, tři později propuštěni, uvedl večer šéf WHO podle agentury Reuters.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že v oblasti hodlá bojovat proti ozbrojencům hnutí Hamás, proti němuž vede v Pásmu Gazy válku v odvetě za jeho útok z předloňského října.

Postup izraelských jednotek a bombardování přiměly desítky rodin, které na místě ještě zůstaly, aby prchly směrem na západ do pobřežní oblasti Dajr al-Balahu či do Chán Júnisu dále na jihu, píše Reuters. Právě proto, že Dajr al-Balah byl až dosud ve válce ušetřen pozemní operace, přesunuly se tam podle BBC desítky tisíc Palestinců z jiných, zcela zdevastovaných částí regionu, kteří na místě žijí ve stanech v těžkých podmínkách vedle místních obyvatel uprchlického tábora z roku 1948.

Izraelská armáda potvrdila, že do čtvrtí Dajr al-Balahu, pro které platí aktuální příkaz k evakuaci, od vypuknutí konfliktu dosud nevstoupila. Současně prohlásila, že pokračuje „v operacích s velkou razancí s cílem zničit nepřátelské kapacity a teroristickou infrastrukturu v oblasti“.

Město Dajr al-Balah, metropole stejnojmenného guvernorátu, leží asi čtrnáct kilometrů jihovýchodně od města Gaza. Podle odhadů židovských sil z května žije v celém středním Pásmu Gazy odhadem na 350 tisíc Palestinců.

Obavy o životy rukojmí

Důvodem, proč se armáda židovského státu až dosud držela na tomto konkrétním místě stranou, byla podle izraelských zdrojů Reuters obava, že by tam Hamás mohl držet zbývající rukojmí. Jeruzalém předpokládá, že z pěti desítek stále zadržovaných rukojmí jich v Pásmu Gazy zůstává naživu asi dvacítka.

Není jasné, co nyní armádu přimělo ke změně přístupu, poznamenala BBC. Obavy o životy blízkých už vyjádřily rodiny odvlečených. Fórum, které sdružuje rodiny unesených Izraelců, v prohlášení vyzvalo premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisra'ela Kace, aby v pondělí večer „předstoupili před izraelskou veřejností a jasně vysvětlili, proč ofenziva v oblasti Dajr al-Balah neohrožuje rukojmí“.

Hamás už dříve pohrozil, že rukojmí zabije, pokud se vojáci přiblíží k místům, kde jsou unesení drženi. „Lid Izraele neodpustí nikomu, kdo vědomě ohrozil rukojmí – živé i zesnulé. Nikdo nebude moci tvrdit, že nevěděl, co je v sázce,“ uvedlo fórum.

Někteří příbuzní rukojmí vyjadřovali na veřejných shromážděních v Tel Avivu obavy o osud svých blízkých. Na fasádě budovy, kde sídlí strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua, aktivisté vyvěsili transparent vyzývající k uzavření dohody o propuštění rukojmí a příměří. U sídel armády a ministerstva obrany v Tel Avivu se uskutečnily demonstrace za propuštění zajatců. Demonstranty, kteří blokovali provoz, podle médií napadli nejméně dva motoristé.

Válku v Pásmu Gazy odstartoval 7. října 2023 útok Hamásu a dalších islamistů na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 odvlekli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů. Kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od předloňského října přes 59 tisíc Palestinců, většinou civilistů – tyto údaje uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané teroristickým Hamásem, za spolehlivé je ale považuje třeba i OSN.

Ministerstvo zároveň uvedlo, že v Gaze za posledních 24 hodin zemřelo 130 Palestinců a přes tisíc lidí zranily izraelské údery. V neděli bylo podle úřadu zabito nejméně 67 lidí. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Přes dvacet zemí vyzvalo k ukončení války

Velká Británie a dalších více než dvacet zemí ve společném prohlášení vyzvalo k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy. Informovala o tom britská vláda. „Jsme připraveni přijmout další opatření na podporu okamžitého příměří a politické cesty k bezpečnosti a míru pro Izraelce, Palestince a celý region,“ stojí v prohlášení, pod kterým se podepsali zástupci Francie, Itálie, Japonska, Austrálie, Kanady nebo Dánska, píše agentura Reuters.

Izrael prohlášení odmítl. „Izrael odmítá společné prohlášení skupiny zemí, protože je odtržené od reality a vysílá chybný signál Hamásu,“ uvedla izraelská diplomacie. Podle ní je jediným zodpovědným za pokračování války palestinské hnutí Hamás, protože zatím nepřistoupilo na návrh příměří a úmyslně vyvíjí činnost, která ubližuje civilistům čekajícím na pomoc.

Česko mezi signatáři není. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že česká diplomacie nebyla oslovena s nabídkou, aby se připojila ke společnému prohlášení o okamžitém zastavení války v Pásmu Gazy. S nutností řešit kritickou humanitární situaci souhlasí.

Státy kritizují izraelskou vládu mimo jiné za současný způsob distribuce humanitární pomoci, který podle ministrů zahraničí signatářských zemí „podporuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Gazy lidské důstojnosti“. Také tvrdí, že při čekání na humanitární pomoc bylo zabito více než 800 Palestinců.

Ke krizi v Gaze se dříve v pondělí nezvykle ostře vyjádřil také belgický král Filip. Podle něj musí Evropa prokázat silnější vůdčí roli v krizi v palestinském Pásmu Gazy. Tato situace trvá již příliš dlouho a je „hanbou pro lidstvo“, dodal v nedělním projevu u příležitosti belgického státního svátku. Belgie podle krále podporuje výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese „k okamžitému ukončení této neúnosné krize“.

Generální tajemník OSN António Guterres je zděšen zrychlujícím se kolapsem humanitární situace v Pásmu Gazy, kde se podle něj hroutí poslední záchranné sítě udržující lidi při životě. Uvedl to podle agentury Reuters jeho mluvčí Stéphane Dujarric. Zdůraznil, že Izrael má povinnost umožnit a usnadnit humanitární pomoc poskytovanou OSN a dalšími humanitárními organizacemi.