Izrael zastavil poslední z lodí flotily do Gazy, na cestě je ale nová

Nahrávám video

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

„Marinette, poslední zbývající loď skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), byla zastavena v 10:29 místního času (09:29 SELČ), přibližně 42,5 námořní míle od Gazy,“ uvedla GSF podle AFP. Dodala, že za poslední dva dny izraelské námořnictvo zastavilo jejích 42 lodí, jež vezly humanitární pomoc do Pásma Gazy, kde Jeruzalém vede už dva roky válku v odvetě za teroristický útok hnutí Hamás na židovský stát. Izraelská armáda ve středu večer a ve čtvrtek zadržela podle izraelských úřadů na 470 aktivistů z flotily, která vyplula 1. září z Barcelony.

Izraelská diplomacie zároveň na síti X zveřejnila video, podle nějž na zadržených plavidlech v podstatě žádná humanitární pomoc není a celou akci tak označuje za pouhou provokaci.

Loď Marinette se šesti lidmi plující pod polskou vlajkou měla ve čtvrtek podle deníku El País problémy s motorem, a zaostala proto za zbytkem flotily.

Jedno z plavidel také zakotvilo na Kypru, oznámily v pátek tamní úřady dle agentury Reuters. Loď s 21 cizinci úřady požádala o povolení zakotvit v Larnace kvůli doplnění paliva a z humanitárních důvodů, dva z cestujících měli chronické zdravotní problémy, napsal portál CyprusMail.

Agentura EFE v pátek ráno s odvoláním na advokátku z právního týmu flotily napsala, že 473 aktivistů bylo převezeno do detenčního zařízení Saharonim v Negevské poušti na jihu Izraele. Tam mají čekat na vyřízení deportačního řízení.

Zadržovanou Češku z flotily plující do Gazy v pátek v detenčním zařízení navštívil tuzemský diplomat. „Fyzicky je v pořádku, se svou právničkou mluvila. O deportaci nyní rozhoduje soud, ambasáda jí tedy nadále bude poskytovat konzulární asistenci podle potřeb, a to do momentu deportace,“ nastínil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir v pátek dle ToI ve videoprohlášení uvedl, že premiér Benjamin Netanjahu udělá chybu, pokud aktivisty nechá deportovat. Podle Ben Gvira by tito lidé naopak měli zůstat v izraelském vězení několik měsíců, „aby si zvykli na zápach teroristického křídla“. Předseda vlády by aktivisty podle ministra neměl posílat zpět do vlasti, protože se v takovém případě budou stále dokola vracet.

Italští zákonodárci

Čtyři italští zákonodárci zadržení ve čtvrtek izraelskou armádou s dalšími účastníky mezinárodní flotily už byli propuštěni. Senátor Marco Croatti, poslanec Arturo Scotto a dvě europoslankyně Annalisa Corradová a Benedetta Scuderiová byli s konzulární pomocí dopraveni na Ben Gurionovo letiště a ráno odletěli do Říma, napsala agentura ANSA. Odpoledne oznámila, že všichni čtyři jsou zpět v Itálii.

Dříve v pátek ANSA citovala také italského velvyslance v Izraeli Luku Ferrariho, podle něhož Jeruzalém zadržel celkem čtyřicet italských účastníků flotily GSF. Všichni jsou podle něj v pořádku.

Zásah izraelského námořnictva proti mezinárodní humanitární flotile vyvolal v řadě zemí protesty a největší italské odbory kvůli tomu na pátek vyhlásily generální stávku. Po celé zemi vyšly do ulic demonstrovat za svobodnou Palestinu a proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy stovky tisíc lidí. Kvůli stávce byla v Itálii zrušena řada vlakových spojů v Římě, Miláně či Turíně a další nabíraly velká zpoždění, zavřené zůstaly některé školy a zrušeno bylo i několik vnitrostátních letů, napsala odpoledne agentura ANSA.

K Pásmu Gazy vyplula v úterý z Itálie loď Conscience s asi stovkou aktivistů, včetně mnoha novinářů a zdravotníků. Toto plavidlo se připojilo k několika lodím, které vypluly z Itálie 25. září. Jde o akci skupiny Freedom Flotilla Coalition (FFC), která podobné akce pořádala už v minulosti, například letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...