Jak proti plýtvání jídlem: sdílením potravin i mobilní aplikací

Nahrávám video

Každý Čech vyhodí v průměru skoro sedmdesát kilogramů potravin za rok. Každý Brit pak skoro 560 kilogramů. Jde přitom o potraviny, které jsou stále ještě „jedlé“ - jejich konzumace nikomu neublíží. Stejný problém má řada restaurací a supermarketů. V Británii se snaží plýtvání zamezit sdílením přebytečného jídla. V rámci Evropy pak funguje mobilní aplikace, která přispívá k tomu, aby zbylé jídlo nemusely vyhazovat restaurace.

Obliba sdílené ledničky, tedy místa, kam lze uložit jídlo po datu spotřeby - ať už z domovů, nebo restaurací - roste. A to i v Británii, kde si osmdesát procent obyvatel plete pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ a kde průměrná domácnost proplýtvá v přepočtu sedmnáct tisíc korun ročně.

„Byznys, jako je ten náš, plýtvá jídlem ve velkém, takže darovat to lidem, kteří ho potřebují a kteří podporují komunitu v Brixtonu, kterou jsme součástí, je pro nás důležité,“ říká Sarah Cooková, marketingová manažerka kina Ritzy. 

Princip je jednoduchý: v momentě, kdy rodina nebo podnik zjistí, že objem ledničky není s to spotřebovat, odnese ho do komunitního prostoru, v tomto případě v londýnské čtvrti Brixton. Vzhledem k rostoucímu problému nedostatku jídla potraviny mizí rychle.

„Jídlo, které sem dáme, je pryč obvykle tak do 36 hodin,“ potvrzuje spoluzakladatelka projektu Rebecca Trevalyanová. „Hodně to pomáhá, pokud jste závislý jen na penzi. A ano, je to velmi dobré, moc dobré a jsou tu milí lidé,“ přikyvuje Maggie, obyvatelka čtvrti Marylebone. 

Aktivisté a experti navíc hrozí, že se spolu s politickými změnami bude situace zhoršovat. Rostou totiž jak ceny, tak obava z dopadů brexitu. Některé potraviny po rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie zdražily až o pět procent a očekává se další nárůst.

„Rozdíl je ten, že lidé s menším příjmem mají méně prostoru pro manévrování. Nemůžou své výdaje nějak přesměrovat, nemůžou ušetřit, když budou ceny vyšší,“ upozorňuje Sarah Boumphreyová ze společnosti Euromonitor, která provádí mimo jiné průzkumy trhu. 

  • Celosvětově se každý rok vyhodí téměř třetina veškerého jídla určeného k lidské spotřebě – přes  jednu miliardu tun.
  • Ve vyspělých průmyslových zemích skončí každý rok v odpadních kontejnerech přesně tolik jídla, kolik by stačilo k vymýcení hladu v celé subsaharské Africe – 222 milionů tun. 
  • Obyvatelé nejchudších zemí vyhodí jen asi 5 procent zakoupených potravin, ve vyspělých státech je to 30 až 40 procent. 
  • Při současném růstu světové populace a míře vyhazování jídla budeme muset do roku 2050 zvýšit produkci potravin o 60 procent, jinak budeme čelit hrozbě globálního hladu.
  • Zdroj: Fokus VM

Ohroženi tak nejsou jen lidé žijící na ulici. V Británii roste počet těch, kteří i přesto, že pracují, na běžné potraviny zkrátka nemají. Spolu s nimi ale roste i počet lidí a projektů, které tuny zbylého jídla směřují tam, kde je skutečně potřeba.

Pomůže i mobilní aplikace

Plýtvání se po Evropě snaží omezit třeba také mobilní aplikace Too Good To Go. Kromě planety na ní vydělají zákazníci, kteří mají levnější jídlo, i restaurace, protože prodají to, co by jinak vyhodily. „Aplikace nabízí jídlo od dvou do čtyř euro,“ říká její provozní ředitel Thomas Bjorn Momsen.

Mapa nabízí seznam restaurací a občerstvovacích zařízení, která by se kvůli normám musela potravin po zavírací době zbavit. Kvalita přitom zůstává stejná. „Byl jsem v jedné restauraci a všiml jsem si, kolik jídla k večeru zbylo. Zeptal jsem se číšníka: Co děláte se vším tím skvělým jídlem? A zjistil jsem, že ho prostě vyhazují,“ pokračuje Momsen. 

Na prodeji vydělají všichni, Too Good To Go je ke stažení zdarma. Restauracím dodává obaly, stará se o marketing a zákaznický servis. Za služby si účtuje jedno euro, zbytek zůstává podnikům.

„My opravdu nefandíme vyhazování jídla. Právě o víkendech zbude hodně potravin, které by se měly spotřebovat. Proto nám Too Good To Go obrovsky pomáhá, aby se jídlo dostalo k lidem,“ pochvaluje si berlínský kavárník Paul Parzych.   

  • Zatímco jedna část občanů trpí nedostatkem jídla, druhá plýtvá. Průměrný Čech hodí za rok do koše potraviny v hodnotě 20 tisíc korun. Každý měsíc vyhodí aspoň jednou jídlo z ledničky 40 procent lidí. Nejčastěji proto, že je prošlá lhůta nebo že jídlo začíná plesnivět. Mezi lidmi, kteří nedokáží šetrně nakládat s jídlem, jich je nejvíc ve věkové skupině mezi 18–24 lety. Nejčastěji se v českých domácnostech vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo.

Aplikaci používá i třeba Charlotte Bolwinová, která žije v Berlíně. Je studentka a jídlo za normální ceny si nemůže vždy dovolit. Tato aplikace jí ale nabízí mnohem levnější varianty. „Aplikace se mi líbí. Byla bych ale radši, kdyby v ní bylo více restaurací,“ dodává.  

Časem se Charlotte možná dočká. Projekt funguje od roku 2015, v současné době ho využívají lidé v devíti evropských státech - včetně Velké Británie, Francie nebo Dánska. A jeho zakladatelé už plánují proniknout i na americký trh. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
před 7 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...