Je problém, že Netanjahu vnímá ofenzivu v Rafahu skrz své politické potřeby, říká Kalhousová

Nahrávám video

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Izraelské vojenské jednotky operují v oblasti na východě Rafahu, tedy na palestinské straně hraničního přechodu. A spekuluje se o důvodu této operace. Začíná Izrael velkou pozemní operaci, nebo se snaží ovlivnit vyjednávání o příměří s teroristickým hnutím Hamás?

„Myslím si, že jde spíš o to druhé. Je určitě důležitá ta diplomatická stránka a sice snaha ovlivnit jednání s Hamásem, ukázat mu, že nemůže úplně vyjednávat z pozice síly. Přeci jen je Izrael připravený případně ofenzivu v Rafahu zahájit,“ řekla Kalhousová.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií dodala i další aspekty izraelské operace. „Druhá věc je bezpečnostní záležitost. Izrael tvrdí, že Rafah je poslední bašta Hamásu. Izrael se zatím zaměřil na to, co je z bezpečnostního hlediska velmi důležité, a to je přechod Rafah. Podezřívá totiž Hamás z toho, že jsou na tomto přechodu k dispozici tunely, kterými se pašují především zbraně, které se využívají ve válce.“

Třetím bodem je pak domácí politický tlak na izraelského premiéra. „Benjamin Netanjahu je pod obrovským tlakem svých extremistických ministrů, kteří mu říkají, že opustí vládu, pokud izraelská operace nevyjde,“ dodala Kalhousová.

Netanjahu sice uvedl, že Izrael chce o klidu zbraní jednat, ovšem ne za podmínek předložených Egyptem a patrně i Katarem, které Hamás odsouhlasil. Navíc se v izraelské ofenzivě skrývá další podtext.

„V obrovském problému se ocitl Netanjahu, protože bohužel vojenskou ofenzivu vidí skrz své osobní politické potřeby. Když bude ukončena válka, dojde pravděpodobně k předčasným volbám. Začne se vyšetřovat, co se stalo 7. října a kdo za to ponese politickou odpovědnost,“ nastínila specialistka na situaci na Blízkém východě.

Pro Netanjahua je podle Kalhousové podstatné, aby Izrael mohl ukončit konflikt s tím, že deklaruje vítězství. „To je ovšem čím dál tím složitější. Hned ze začátku války byly izraelské požadavky maximalistické – zničíme Hamás a osvobodíme rukojmí. Teď je těžké uspokojit velmi extremistické hlasy v jeho vládě. Netanjahu ví, že nedosáhli svých cílů. Je v jistém politickém tlaku. Ovšem má tam i realistické politiky, kteří se dřív nebo později také nějakým způsobem postaví k pokračující ofenzivě. Vnitropolitická situace bohužel z velké části diktuje i strategické otázky.“

Problémem je dlouhodobý horizont, tedy jak naložit s Gazou po skončení konfliktu. „Izrael má nějakou vojenskou taktiku, ale nemá v tuto chvíli politickou strategii, co by se mělo s Gazou dít, kdo by v ní měl pak vládnout místo Hamásu. Jakkoliv úspěšné vojenské zásahy proti Hamásu budou, tak celkově operace trpí především nejasným politickým zadáním,“ dodala vysokoškolská pedagožka.

Humanitární hledisko v Rafahu

Izrael vyzval obyvatele Rafahu, ať odejdou do bezpečných zón. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell však zpochybňuje, zda tyto zóny vůbec existují, a podle něj si vojenská operace vyžádá „mnoho civilních obětí.“ Podobný názor má i Kalhousová.

„Pokud bude ta operace velmi limitovaná a zaměří se například pouze na hraniční přechod, tak si myslím, že lze evakuovat třeba sto tisíc lidí. Nedovedu si ale představit, že je Izrael schopen evakuovat více než milion lidí, kteří v Rafahu jsou. A zároveň bude vybudována dostatečně silná humanitární infrastruktura, aby lidé byli schopní někde v bezpečí přežít, mít dostatečný přísun potravin a zdravotnickou pomoc.“

Ztráty na životech v Rafahu jsou podle Kalhousové nevyhnutelné. „Pokud by Izrael zvolil stejnou taktiku jako v městě Gaza nebo v Chán Júnisu, tak to bude strašně obtížné ohledně civilistů. Jde o velmi hustě obydlené území. Izrael bude pochopitelně cílit na tunely a na místa, kde si myslí, že se skrývají představitelé Hamásu a možná izraelští civilisté, rukojmí. Je prakticky vyloučené, aby to nevedlo ke ztrátám na životech.“

Otázka izraelsko-palestinského konfliktu budí emoce i v univerzitní sféře. Uskupení Akademici proti apartheidu se na začátku týdne ohradilo proti Kalhousové. Podle prohlášení iniciativy „prý papouškuje sionistickou propagandu a měl by být přehodnocen způsob, jakým vyučuje na univerzitě.“ Fakulta sociálních věd se Kalhousové veřejně zastala.

„Myslím si, že je to velmi malá skupina lidí, a vůbec bych jim nedávala tak obrovský prostor, který dostali. Zvolili formu, z které je úplně cítit takový diktát – toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ reagovala politoložka.

Uvědomuje si, že téma, kterým se zabývá, je kontroverzní. „Zrovna probíhá konflikt, který je délkou a intenzitou naprosto bezprecedentní. Nebráním se diskuzi, je strašně důležitá. Mám jen problém, že z toho někdy cítím totalitární přístup k věci. Nechceme diskutovat, máme tuto pozici a nejsme ochotni se z ní hnout,“ uvedla Kalhousová. 

Ředitelka Herzlova centra je vděčná, že se na akademické půdě o situaci na Blízkém východě učí, a „doufá, že v České republice nenastane situace, kdy se tyto kurzy zruší, podobně jako na mnoha západních univerzitách.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...