Jednání slovenského parlamentu zablokovali tři rebelující poslanci

Nahrávám video

Trojice slovenských poslanců Rudolf Huliak, Ivan Ševčík a Pavel Lupták dokázala krátkodobě připravit o většinu celou vládní koalici Smeru, Hlasu a Slovenské národné strany (SNS). Bývalí vládní poslanci se překvapivě přidali k opozičním obstrukcím a během úterý způsobili, že slovenský parlament nebyl usnášeníschopný. Hlasování o opozičních návrzích na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer) tak mohlo proběhnout až ve středu.

Při dvou pokusech zahájit hlasování o projednaných bodech se v úterý prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlásilo pokaždé jen sedmdesát pět zákonodárců namísto potřebných sedmdesáti šesti z celkového počtu sto padesáti poslanců. Hlasování se nezúčastnila opozice, dále trojice poslanců, kteří opustili poslanecký klub nejmenší vládní strany SNS. A chyběl rovněž vládní poslanec Ján Blcháč (Hlas). Ten nedávno oznámil, že trpí rakovinou a léčí se.

„Je smutné, že opozice neváhá zneužít k úzkým politickým cílům i onkologického pacienta,“ napsaly ve společném prohlášení vládní strany a dodaly, že opozice blokuje jednání sněmovny, byť si je vědoma parlamentní většiny. Tu ale vládní strany v současnosti nedokážou uplatnit z důvodu krátkodobé hospitalizace jednoho z poslanců.

Podle Huliaka vládní koalice jeho skupinu ignoruje

Vzpourou trojice reagovala na odvolání svých nominantů z řídících postů v resortu životního prostředí. Ten vede Tomáš Taraba, který je nominovaný SNS. Taraba v pondělí odvolal šéfa Státní ochrany přírody Štefana Kysela. Národná koalícia, jejíž je rebelující trojice součástí, v reakci na to uvedla, že se v úterý a ve středu nebude účastnit žádného hlasování. Podle Huliaka se šéf SNS Andrej Danko a Taraba rozhodli, že „Národnú koalíciu vymažou z povrchu zemského“. „Očekáváme, že tato vláda a vládní strany s námi začnou konečně komunikovat na úrovni partnera,“ dodal.

Huliak a jeho kolegové sice říkají, že jejich vzpoura je jakýmsi testem, kterým chtějí dát najevo vládní koalici svoji důležitost, ke stejnému kroku však mohou přistoupit v podstatě kdykoliv. K tomu jim nahrává skutečnost, že poslanec Blcháč je vážně nemocný. Podle deníku SME se nabízí možnost, že se Blcháč vzdá mandátu a na jeho místo nastoupí náhradník ze strany Hlas, což by možnosti rebelující trojice omezilo.

Slovenští poslanci už v minulosti opakovaně využívali obstrukce k zablokování jednání parlamentu. Nynější tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) se ve sněmovně původně opírala o sedmdesát devět poslanců, tedy o většinu čtyř hlasů. Trojice kolem Huliaka ale minulý týden vystoupila z poslaneckého klubu SNS po sporech s Dankem. Huliak tehdy tvrdil, že vládu budou ve sněmovně dál podporovat.

Opoziční poslankyně a bývalá vicepremiérka Veronika Remišová (Za ľudí) po obstrukci řekla, že vládní koalice přinesla chaos a rozvrat místo slibovaného klidu a odbornosti. Někteří opoziční poslanci vyjádřili přesvědčení, že vládní koalice se se skupinou poslanců kolem Huliaka nakonec dohodne. Podle nich bude třeba sledovat, co tito poslanci za podporu kabinetu dostanou.

Podle poslance SNS Romana Michelka bude skupina okolo Huliaka „něco chtít“. „To už je ale na premiérovi,“ dodal. „Byl nám slíbený resort životního prostředí, nebylo to dodržené,“ řekl jeden z rebelujících poslanců Lupták. „Deklarovali (vzdorující poslanci) zájem spolupracovat s vládní koalicí. Pokud to tak je, my jim musíme otevřít prostor pro informování,“ vyjádřil se Fico, který ovšem podle informací serveru Aktuality.sk viní z celé situace Danka a žádá po něm, aby problém vyřešil. Požadavek Huliaka a jeho spolupracovníků na vládní post premiér nepotvrdil.

Podle politoložky chtějí Huliak a jeho kolegové zviditelnit svou stranu

Politoložka Aneta Világi z katedry politologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě upozornila, že další jednání Huliaka a jeho kolegů je spíše nejasné a zcela jednoznačně lze vycházet pouze z toho, co poslanci sami řekli.

Podle ní je důležité si uvědomit, že skupina kolem Huliaka neusiluje pouze o větší vliv na sněmovnu a podobu předkládaných zákonů, ale také o zviditelnění značky Národnej koalície, která samostatně nikdy žádný úspěch nezaznamenala. Aktuální situace ale podle politoložky dostává vládu pod silný politický tlak. „Bez té trojice poslanců je vládní většina v podstatě nemožná,“ upozornila.

Slovenská opozice podle politoložky nevnímá jako zásadní problém, že parlament mohou do takovéto míry ovlivňovat poslanci, kteří bývají spojováni s problematickými názory a postoji. Například Huliaka odmítla v roce 2023 tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová jmenovat ministrem životního prostředí, protože podle ní neuznává existenci klimatické krize. „Takových politiků máme v rámci koalice více,“ vysvětlila Világi, proč samotnou trojici nevnímá opozice z tohoto pohledu jako výraznější problém.

Neúspěšné odvolání ministrů

O návrzích na odvolání Šimkovičové a Suska se tak hlasovalo až během středy, kdy do sněmovny dorazil nemocný poslanec Blcháč, a vládní koalice tak dokázala shromáždit většinu potřebnou k hlasování, ačkoliv opozice se znovu pokusila o obstrukci. Hlasování se znovu nezúčastnili ani rebelující poslanci z Národnej koalície, byť ještě předtím poněkud překvapivě hlasovali o školském zákoně. Jen o den dříve přitom Huliak tvrdil, že rebelující trojice se v úterý a ve středu žádných hlasování nezúčastní.

Vyslovení nedůvěry Šimkovičové podpořilo při hlasování šedesát osm poslanců, proti Suskovi hlasovalo šedesát sedm zákonodárců. Ke schválení návrhů byl potřebný souhlas nadpoloviční většiny celé 150členné sněmovny, kterou opoziční strany nemají. Už na jaře opozice neuspěla s jiným návrhem na odvolání Šimkovičové.

Opozice kritizuje Šimkovičovou kromě jiného za personální výměny v klíčových kulturních institucích a tvrdí, že stát chce ovládnout rozdělování dotací v kultuře z veřejnoprávních fondů. Ministerstvo kultury také prosadilo nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterým chce vláda podle opozice stanici ovládnout.

Šimkovičová výtky odmítá a tvrdí, že v loňských parlamentních volbách na Slovensku uspěl koncept tradičního a nikoliv „agresivního a progresivistického“ směřování kultury. Šimkovičovou navrhla do funkce nacionalistická SNS, která se silně vymezuje vůči liberalismu.

Suska zase opozice kritizovala za změny v trestním právu, které podle ní už pomohly například místopředsedovi sněmovny Peteru Žigovi (Hlas). Po zkrácení promlčecí doby trestných činů, což bylo součástí změn v trestním zákoníku, žalobce kvůli promlčení zastavil Žigovo stíhání pro podezření z podplácení. Opozičním politikům se rovněž nezamlouvalo, že Susko využil svou pravomoc a přerušil výkon osmiletého trestu vězení bývalému šéfovi elitní složky prokuratury Dušanu Kováčikovi, který byl předloni uznán vinným kromě jiného z korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...