Jeho země hlasovala pro brexit, on sám je nejviditelnější bojovník za setrvání v EU

Ať je zima, nebo horko, stojí před britským parlamentem ve Westminsteru. Snad každý televizní novinář zažil pocit, jaké to je mít ho s transparenty za zády. Lidé po něm žádají fotografie. On sám se ale jako celebrita necítí. „Hvězdou nejsem já. Ale nepořádek ohledně toho, jak odcházíme. Ten se stal hvězdným,“ okomentoval svou slávu loni na podzim Steve Bray.

Velšský demonstrant zaujal natolik, že ho opoziční liberální demokraté postavili v jednom z údolí jižního Walesu jako svého poslaneckého kandidáta. Jeho šance na zvolení jsou ale podle průzkumů mizivé. V roce 2016 tam totiž v referendu hlasovalo pro brexit 56 procent voličů.

Volební okrsek v Cynonském údolí patří k nejchudším nejen v celém Spojeném království, ale i v západní Evropě. U některých obyvatel už panuje brexitová skepse. „Půjdu volit, ale osobně si nemyslím, že to ohledně brexitu něco vyřeší. Podle mě bude u hlasovacích místností malá účast,“ uvedla prodavačka Zena Murrayová.

Za nepřehlédnutelnou postavu platí Margaret Garrettová. Jako chovatelka psů corgi se opakovaně setkala s královnou. Není jen fanynkou monarchie, ale taky brexitu. „Slíbili brexit, že ho udělají v říjnu, pořád ho oddalují. Naše země kvůli tomu chudne. Myslím si, že musíme vystoupit,“ říká Garrettová, která žije v bývalém hornickém městě Aberdare.

V podobných městech vyrůstá 35 procent dětí pod hranicí chudoby. Brexit je pro ně příslibem změny k lepšímu, a to nejen z ekonomického hlediska. „Historie ovlivňuje hodně představu, že Británie je velká země, kterou EU svým způsobem utlačuje. Pokud Evropskou unii opustíme, vše bude nějak lepší,“ říká profesor velšské politiky z Cardiffské univerzity Richard Wyn Jones.

Předčasné parlamentní volby mají určit, na jakou cestu se Velká Británe nakonec vydá. Voliči ve čtvrtek rozhodnou, jestli má země odejít v lednu z Evropské unie, anebo si brexit ještě jednou promyslí a zvolí další referendum.