Jihokorejský exprezident dostal doživotí za vyhlášení stanného práva

Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.

Při vynesení verdiktu, které se přenášelo živě, daly tisíce Junových příznivců v ulicích najevo nespokojenost a rozčilení. Zástupci vládnoucí Jednotné demokratické strany zase uvedli, že soud neudělením trestu smrti podkopal spravedlnost a že verdikt by nemusel být dostatečně silným varováním pro podobné pokusy v budoucnosti, napsala BBC.

Jižní Korea podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International patří k zemím, které absolutní trest prakticky nevyužívají – naposledy tam byl člověk popraven v prosinci 1997.

Snaha paralyzovat parlament

„Odsuzujeme Juna k doživotnímu vězení za vedení vzpoury,“ řekl podle agentury AFP předsedající soudce. Podle agentury Jonhap uvedl, že vyhlášení stanného práva samo o sobě nemůže představovat vzpouru, ale v Junově případě to vzpoura je, protože usiloval o paralýzu parlamentu. 

„Bývalý prezident zločin plánoval osobně a sehrál v něm klíčovou roli. Do zločinu navíc zapojil mnoho lidí. Vyhlášení stanného práva enormně zatížilo společnost a obžalovaný se za to neomluvil,“ dodal.

Plán vyhlášení mimořádného stavu se ale podle soudu nezdál být důkladný a použití fyzické síly vyslaných bezpečnostních sil bylo omezené. Soudce také přihlédl k tomu, že exprezident nebyl v minulosti trestán a desítky let působil ve službách státu jako generální prokurátor.

Právník odsouzeného podle agentury Reuters uvedl, že rozsudek pouze potvrdil předem napsaný scénář a že není podložen důkazy. S exprezidentem také prodiskutuje, jestli se odvolat.

Soudce Juna před vynesením verdiktu uznal mimo jiné vinným i ze zneužití pravomoci nebo vyslání armády do parlamentu, napsala agentura AFP. Tím se mělo zabránit poslancům, aby odhlasovali konec mimořádného stavu. Jun chtěl podle soudu také zatknout některé politické špičky, mimo jiné i tehdejšího lídra opoziční Jednotné demokratické strany I Če-mjonga, který je v současné době hlavou státu.

Poškození společnosti

„Je tam zajímavý prvek, jak řekl soud, sociálních nákladů nebo poškození společnosti jako takové. Z toho vyjádření se dá vyvozovat, že to bylo příčinou, proč se soud uchýlil k takto vysoké sazbě,“ míní předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Chamrová.

„Jihokorejská společnost byla od konce roku 2024 významně rozpolcená. Docházelo k násilným střetům i v průběhu celého období, kdy probíhala vyšetřování, kdy byly předčasné prezidentské volby. Zasáhlo to hluboko do společnosti napříč skupinami,“ upozornila Chamrová.

Jun podle ní vždy sebevědomě hájil svou nevinu. „Nikdy tam nebyla nějaká prosba o odpuštění. Bylo tam vidět, že bývalý prezident je přesvědčený o tom, že vyhlášení stanného práva byla jeho jediná volba. Svůj krok vysvětloval jako jedinou možnou reakci na slepou uličku, do které se politika na konci roku 2024 dostala,“ podotkla expertka.

Nahrávám video

Za vzpouru byl k 30 letům vězení odsouzen ve čtvrtek i tehdejší ministr obrany Kim Jong-hjon. Bývalého ministra vnitra I Sang-mina poslal soud za jeho roli ve vyhlášení stanného práva už dříve za mříže na sedm let. Celkem 23 let má strávit ve vězení rovněž bývalý premiér Han Duk-so.

Bezprecedentní krok

Politická krize vypukla v Jižní Koreji 3. prosince 2024, když tehdejší prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo. Krok zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů.

Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovi postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna odvolal z funkce.

Jun v současnosti čelí obžalobě i ze spiknutí, zneužití pravomoci, porušení práv členů kabinetu, zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva, nařízení vymazat telefonní záznamy, bránění výkonu zatykače či napomáhání nepříteli.

Jihokorejský soud ho letos 19. ledna odsoudil k pěti rokům vězení. Bývalého prezidenta shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače. Jun byl také shledán vinným z falšování úředních dokumentů a nerespektování právních kroků vztahujících se na vyhlášení stanného práva.

Spory s opozicí a odsouzená manželka

Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022. Často se dostával do sporů s opozicí poté, co v předloňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším Junovým soupeřem a současným prezidentem I Če-mjongem.

Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry. „V Jižní Koreji je prezidentský systém a nedalo se prosadit klíčové zákony jako například zákony o rozpočtu,“ řekla ČT24 Chamrová.

Koncem roku 2024 před vyhlášení stanného práva byl rekordně neoblíbený, popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály – včetně toho, že Junova manželka Kim Kon-hi přijala darem kabelku od Diora, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Předloni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany s tím, že jde o nepodložené politické útoky.

Agentura AP poznamenala, že jedním z Junových motivů k vyhlášení mimořádného stavu mohlo být rostoucí množství obvinění, kterým jeho manželka čelila.

Soud letos koncem ledna poslal Kim Kon-hi na rok a osm měsíců do vězení za korupci. Rozsudek byl podle agentury AP překvapením, protože prokuratura žádala pro bývalou první dámu 15letý trest odnětí svobody nejen za přijímání úplatků, ale také za manipulaci s akciemi a porušení zákona o politickém financování.

V těchto dvou posledních obviněních ji ale soud shledal pro nedostatek důkazů nevinnou. Zvláštní prokurátoři se podle agentury Reuters chystají odvolat proti rozsudku, který Kim zprošťuje těchto obvinění.

Čon Du-hwan – Korejský prezident z let 1980 až 1988 byl v roce 1996 odsouzen k trestu smrti za vzpouru, vlastizradu a korupci. V případu korupčního obvinění jej soud shledal vinným, že v letech 1980 až 1993 společně s tehdejším generálem a pozdějším prezidentem Ro Tche-uem přijali úplatky od podnikatelů v celkové výši přes 600 milionů dolarů (dnes přibližně 14,7 miliardy korun).

Oba byli odsouzeni také za to, že využili výjimečného stavu v roce 1979 ke krvavému vojenskému převratu a že způsobili masakr civilistů při prodemokratických demonstracích v Kwangdžu v roce 1980. Trest byl Čonovi po roce zmírněn na doživotí. Jeho nástupce Ro Tche-u byl odsouzen k 17 letům vězení. Oba byli propuštěni díky amnestii, kterou vyhlásil v prosinci 1997 odstupující prezident Kim Jong-sam.

Kim Te-džung – V čele Jižní Koreje stál v letech 1998 až 2003. V minulosti patřil k opozici, byl šest let ve vězení. Tři roky také strávil v exilu, deset let v domácím vězení a pod policejním dohledem, protože odmítl spolupracovat s jihokorejskými vojenskými vládci. Začátkem 90. let navázal Kim osobní přátelství s českým prezidentem Václavem Havlem, s nímž se setkal v Soulu i v Praze.

Jako prezident uplatňoval Kim vstřícnou politiku vůči KLDR. V roce 2000 zorganizoval první summit s vůdcem Severní Koreje a získal za to Nobelovu cenu za mír. Se severokorejským protějškem Kim Čong-ilem podepsal komuniké o usmíření a případném znovusjednocení a o ekonomické výměně.

Ro Mu-hjon – Prezidentem Jižní Koreje byl v letech 2003 až 2008. V roce 2004 jej parlament sesadil za to, že v kampani před blížícími se volbami nepokrytě podporoval jemu spřízněnou stranu. Šlo o bezprecedentní případ v historii země. Ústavní soud ale za několik měsíců toto rozhodnutí zrušil a Ro opět převzal prezidentský úřad.

Byl považován za liberálního politika a reformátora a většinu své vlády zasvětil sbližování obou korejských států. V roce 2009 spáchal sebevraždu, když při vycházce do hor nedaleko svého domu na jihovýchodě země skočil do rokle.

Důvodem jeho činu bylo nejspíš to, že byl vyšetřován kvůli braní úplatků. Podle vyšetřovatelů převzal prostřednictvím členů rodiny a spolupracovníků od jednoho podnikatele více než šest milionů dolarů. Politik obvinění popřel, kvůli zapojení rodiny se však obyvatelům země veřejně omluvil.

I Mjong-bak – V čele Jižní Koreje stál v letech 2008 až 2013. Předtím byl známým byznysmenem a v letech 2002 až 2006 byl starostou Soulu. K jeho popularitě přispěla televize, která natočila jeho životní příběh. Vypracoval se totiž z chudého pouličního prodavače zmrzliny a rychlého občerstvení až na vysokého manažera ve společnosti Hyundai Group.

V roce 2018 byl odsouzen k 15 letům vězení a vysoké pokutě za korupci, zpronevěru a další zločiny. I Mjong-bak byl shledán vinným mimo jiné ze zpronevěry 24,5 miliardy wonů (asi 411 milionů korun) a přijetí úplatků od společnosti Samsung, jednoho z šéfů tajné služby a od bývalého zákonodárce.

I Mjong-bak si téměř rok ve vězení odpykal a pak mu odvolací soud délku trestu zvýšil na 17 let, avšak povolil jeho propuštění na kauci, dokud se nevyřeší odvolání k nejvyššímu soudu. Do vězení znovu nastoupil koncem roku 2020, o dva roky později mu prezident Jun Sok-jol udělil milost.

Pak Kun-hje – Korejská prezidentka z let 2013 až 2017 byla zatčena a následně v roce 2017 skončila ve vězení, když ji parlament zbavil funkce po korupčním skandálu. Ten také vyvolal několik měsíců trvající masivní pouliční protesty. V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016, stála Čche Son-sil, důvěrnice Pak Kun-hje.

V roce 2018 dostala Čche 20letý trest vězení za to, že využívala svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, například Samsung, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím. Exprezidentku soud shledal vinnou například z toho, že Čche Son-sil prozrazovala obsah důležitých dokumentů ze své kanceláře.

Jihokorejský nejvyšší soud v lednu 2021 exprezidentce pravomocně potvrdil 20 let odnětí svobody kvůli zneužití pravomocí, korupci a vydírání a také pokutu 18 miliard wonů. Pak byla propuštěna po pěti letech, když jí v prosinci 2021 tehdejší prezident Mun Če-in udělil milost.

Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 7 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 9 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.