Kanada má v úmyslu uznat Stát Palestina, oznámil Carney

Nahrávám video

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Carney připomněl, že Kanada se dlouhodobě zasazovala o dvoustátní řešení, které by bylo výsledkem jednání v rámci mírového procesu. Tento přístup ale už podle něho není udržitelný. Jako důvody pro změnu postoje uvedl útoky Hamásu na Izrael z října 2023 či rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu.

Izraelskou vládu Carney rovněž odsoudil za to, že dopustila, aby v Pásmu Gazy, kde armáda židovského státu od října 2023 vede válku proti Hamásu, vznikla humanitární katastrofa.

Carney v uplynulých dnech čelil tlaku, aby se k otázce palestinské státnosti vyjádřil, připomíná britská stanice BBC na svých internetových stránkách. Skoro dvě stě kanadských velvyslanců a diplomatů v úterý podepsalo dopis, v němž vyzvali Carneyho k uznání Státu Palestina.

V úterý britský premiér Keir Starmer oznámil, že jeho země uzná Stát Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení humanitární krize v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru.

Tlak na formální uznání palestinské státnosti v poslední době sílí. Minulý týden v pátek francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil, že Francie v září uzná Stát Palestina.

Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás podle agentury WAFA „ocenil historický postoj Kanady k uznání státu Palestina, který posílí mír, stabilitu a bezpečnost v regionu“.

Carneyho oznámení uvítala také Paříž, Elysejský palác podle agentury AFP uvedl, že obě země budou společně usilovat o mír na Blízkém východě.

Jeruzalém krok Kanady odsoudil

Izraelské ministerstvo zahraničí plány Kanady odsoudilo. „Změna postoje kanadské vlády v tuto chvíli znamená odměnu pro Hamás a poškozuje snahy o dosažení příměří v Pásmu Gazy a rámce pro propuštění (izraelských) rukojmí,“ cituje agentura Reuters z prohlášení ministerstva zahraničí židovského státu.

Ke kritice se připojil i prezident USA Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Ottawou obchodní dohodu. Nejmenovaný zástupce Bílého domu podle agentury Reuters uvedl, že Trump má za to, že by uznání Státu Palestina znamenalo pro Hamás odměnu a to by se podle hlavy státu nemělo dít.

„Takže to neudělá. Prezident Trump se zaměřuje na to, aby lidé v Gaze dostali najíst,“ dodal činitel. Na otázku, zda Kanada Spojené státy, které jsou klíčovým spojencem Izraele, o svém oznámení týkajícím se uznání Státu Palestina předem informovala, prý neodpověděl.

Úřad kanadského premiéra Marka Carneyho zatím nereagoval na žádost o komentář, informovala agentura Reuters.

Kanada a USA pracují na vyjednání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí uvalením 35procentního cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto obchodní dohodou mezi USA, Mexikem a Kanadou. Carney ve středu uvedl, že jednání o clech s americkou vládou byla konstruktivní, ale že se možná nepodaří je uzavřít do stanoveného termínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...