Kanadští indiáni objevili tisíc dětských hrobů. Země odkrývá krvavé dědictví převýchovných škol

Nahrávám video

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

Nález u města Cranbrook je už třetím v posledních týdnech. Původní obyvatelé předtím pomocí radarů objevili ostatky u bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan, obdobný nález otřásl severoamerickou zemí v květnu. Za kanadskou politiku, na základě které byly děti kanadských indiánů a dalších menšin odebírány rodičům, se omluvil premiér Justin Trudeau.

„Otřesné nálezy stovek ostatků dětí na místech bývalých internátních škol v Britské Kolumbii a Saskatchewanu nás přiměly zamyslet se nad historickým i přetrvávajícím bezprávím, kterému původní obyvatelé čelí,“ prohlásil šéf kanadské vlády.

Lítost vyjádřil rovněž papež František a vyzval k respektování práv a kultury původního obyvatelstva. Kanadské politické a náboženské vůdce požádal, aby se pokusili dětská úmrtí objasnit a aby usilovali o usmíření. Přímá omluva, kterou někteří Kanaďané po katolické církvi žádali, ale z papežových úst nezazněla.

Indiánku ze mě nedostali

„Všichni cítíme lítost a zármutek, kdo ne? Je to celosvětový výsměch,“ okomentoval Františkův výstup přední představitel Federace svrchovaných domorodých národů Bobby Cameron. Kmeny původních obyvatel zdůrazňují, že objevena byla zatím tři pohřebiště, přičemž převýchovných škol existovalo v zemi sto třicet devět.

Praxe, kdy děti nesměly mluvit původním jazykem nebo praktikovat své zvyky, trvala přes sto padesát let, poslední ústav tohoto typu zavřel v roce 1997. Úřady odebíraly děti rodičům až na deset let. Speciálně ustanovená komise to už před šesti lety označila za kulturní genocidu, soud poškozeným přiřkl náhrady v přepočtu za bezmála jedenačtyřicet miliard korun.

Z odhadovaných sto padesáti tisíc odvedených dětí jich beze stopy zmizely na čtyři tisíce. Přeživší popisují psychické a fyzické násilí, včetně sexuálního zneužívání nebo krutých trestů: „Pamatuji si, že jsem byla ve škole obětí strašného zneužívání. Cítím se ale jako přeživší? Ne, cítím se jako vítěz. Tu indiánku ze mě nedokázali dostat,“ líčí Carol Lavalleeová, bývalá žákyně školy v Marievalu.

Hořící kostely, padající sochy

Demonstranti svrhli na protest proti krvavé minulosti sochy britských královen Viktorie i Alžběty II. nebo mořeplavce Jamese Cooka. Na podstavcích soch se objevily červené otisky rukou, jež připomínají objevené hroby. Stalo se to 1. července, který je v Kanadě státním svátkem s oslavami, ohňostroji či grilováním. Tisíce lidí pochodem uctili památku obětí systému, který fungoval v 19. a 20. století.

Od nálezů dětských pohřebišť také shořelo nejméně šest katolických kostelů. Vyšetřovatelé incidenty považují za podezřelé a hledají spojitost mezi činy. Kanadským indiánům se ale možné úmyslné zapalování nezamlouvá. „Jsem naštvaný, nic dobrého to nepřinese a bude to obtížné,“ vysvětluje náčelník Keith Crow, v jehož komunitě žije mnoho příznivců katolické církve, které ničení kostelů rmoutí.

Premiér Trudeau vyzval papeže Františka, aby se přijel osobně omluvit na kanadskou půdu. Podle domorodců ale ani to nestačí. Původní obyvatelé ženou k odpovědnosti i stát, který proces většinou skrze církevní organizace řídil. „Na systému internátních škol se podílely stát i církev. Oba v tom tedy musí uznat svou roli,“ má jasno náčelník kmene Malý černý medvěd Perry Bellegarde.

Svého podílu už litovalo několik protestantských církví a ve Vatikánu mají náčelníci slíbenou audienci. Za obdobné křivdy se papež František už dříve omluvil v Irsku a Bolívii. 

Příslušníci Prvních národů nyní cítí alespoň částečné zadostiučinění. Své zemřelé budou moci po letech pochovat s náležitými poctami a tradicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 12 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 42 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.