Katalánská exministryně se vydala skotské policii. Čeká ji řízení o vydání do Španělska

Bývalá katalánská ministryně školství Clara Ponsatíová se vydala policii ve Skotsku. Do vazby ale nemusí, neboť místní soudce stanovil kauci. Soud o jejím případném předání španělským úřadům začne jednat v polovině dubna. Ponsatíová je ve Španělsku obžalována ze vzpoury a zpronevěry. Kromě ní čelí obžalobě ze vzpoury několik dalších Katalánců. V Barceloně zasedal katalánský parlament a odhlasoval dvě rezoluce týkající se práv politiků, kteří jsou ve vazbě nebo v exilu.

Podle právníků bude Ponsatíová usilovat o propuštění na kauci. Bývalá katalánská ministryně přednáší na univerzitě v St. Andrews, jejíž zaměstnanci se za ni postavili. Politička přišla na policejní stanici v Edinburghu se svým právníkem Aamerem Anwarem. Soud má o případné kauci rozhodnout ještě ve středu. Anwar řekl, že Ponsatíová je rozhodnuta svést právní bitvu.

Bývalá ministryně tvrdí, že jí Španělsko nezaručí spravedlivý proces. Většina politiků, kteří prosazovali nezávislost Katalánska, je nyní buď v exilu, nebo za mřížemi.

„Stejně jako jiní katalánští politici jsem i já v říjnu 2017 prosazovala mírumilovné demokratické referendum. A teď čelím obžalobě ze vzpoury a ohrožování jednoty španělského národa,“ sdělila Ponsatíová v prohlášení.

Separatisté znovu zvažují Puigdemonta coby premiéra

Katalánský parlament mezitím odhlasoval dvě rezoluce o právech politiků, kteří jsou kvůli podpoře nezávislosti v exilu nebo ve vazbě. Text podpořily tři separatistické strany, jež mají ve 135členném parlamentu většinu 68 hlasů.

„Nepřejeme si, aby existovali političtí vězni a političtí uprchlíci. Nikdo nemůže vyloučit naše demokraticky zvolené ministry za to, co obhajují. Požadujeme respekt k výsledku voleb z 21. prosince,“ řekla ve svém vystoupení Marta Madrenasová z nejsilnější separatistické koalice Společně pro Katalánsko (JxCat).

Jak oznámila agentura AFP, rezoluce hájí právo bývalého premiéra Carlese Puigdemonta znovu zastávat funkci předsedy regionální vlády. Dále požaduje propuštění devíti separatistických politiků zadržovaných ve Španělsku.

Puigdemont odešel po loňském referendu o nezávislosti do exilu do Belgie, v neděli byl zatčen na základě španělského zatykače v Německu. O jeho případném vydání do Španělska musí rozhodnout německá justice.

Puigdemont se začátkem března vzdal kandidatury na premiéra, ale JxCat tuto možnost vrátila na stůl po Puigdemontově zatčení v Německu. Puigdemont by mohl být podle této strany jmenován premiérem v nepřítomnosti, píše AFP, což ale zakázal v lednu ústavní soud.

Proti řešení navrhovanému JxCat je další separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC). Podporuje je naopak nejmenší ze separatistických stran Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 10 mminutami

Po vítězství PSG ve Francii vypukly násilnosti, zraněných je přes 200

Střety fotbalových fanoušků a policie ve Francii si vyžádaly nejméně 219 zraněných, píše v neděli BBC. Francouzská policie zadržela 780 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 480 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se zápas konal, informovala agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 50 mminutami

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 5 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog, dlouhodobě.
před 8 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole

Lidé v Kolumbii v neděli volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
před 11 hhodinami
Načítání...