Kosovští představitelé chtějí vydání uprchlých ozbrojenců, kteří údajně stojí za víkendovým útokem

Nahrávám video

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Při nedělním incidentu zahynul policista a nejméně čtyři srbští útočníci. Vláda v Prištině pak z přímého podílu na útoku obvinila čelného politického představitele kosovských Srbů. Ti v reakci na úmrtí svých spoluobčanů vyhlásili třídenní smutek.

Příslušník kosovské policie Afrim Bunjaku, etnický Albánec, zemřel v neděli při ozbrojených střetech v obci Banjska (albánsky Bajskë), která leží v severní, převážně Srby obývané části Kosova. Dva další policisté pak utrpěli zranění. Kosovští představitelé uvedli, že se tři desítky maskovaných ozbrojenců poté ukryly v pravoslavném klášteře, který policie obklíčila a následně nad ním získala kontrolu. Čtyři útočníci byli zabiti a několik dalších zatčeno.

Na muže zajaté při přestřelce prištinský soud zatím uvalil měsíční vazbu. Několik měsíců plánovaná akce měla podle Prištiny destabilizovat Kosovo.

Priština nejzávažnější bezpečnostní incident v Kosovu za poslední roky označila za terorismus a vinu za něj připsala Bělehradu. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že za útokem stojí kosovští Srbové, kteří nechtějí snášet blíže neupřesněný „teror“ ze strany kosovských úřadů. Odmítl také, že by měl s útokem cokoliv společného.

Vučić se posléze sešel s velvyslanci několika západních zemí včetně Spojených států a Německa. „Požádal jsem, aby se o všechny bezpečnostní otázky na severu Kosova místo Kurtiho policie starala KFOR (mírová mise NATO, pozn. red.),“ uvedl Vučić.

Odpovědnost za nedělní incident podle Vučiće nesou nespokojení kosovští Srbové, nikoliv Bělehrad. V pondělí se srbský lídr radil také s velvyslancem Ruska, podle kterého Kosovo samo podněcuje ke konfliktu. Zprostředkovat normalizaci vztahů se už přes deset let snaží Evropská unie.

„Musíme najít cestu ven z neustálých krizí a vrátit se k normálnímu řešení problémů skrze dialog,“ komentoval incident mluvčí Evropské komise Peter Stano.

Záznam útoku

Snímek, jehož pravost nebylo možné bezprostředně ověřit, zveřejnila v noci na úterý stanice Klan Kosova. Zachycuje okamžik, kdy skupina mužů v uniformách a se zbraněmi opouští klášter a v zástupu stoupá do okolních hor. Kosovská policie je pronásleduje a v nejméně jednom okamžiku je patrná střelba.

Šéf kosovské policie Gazmend Hoxha už v pondělí uvedl, že některým útočníkům se podařilo dostat pěšky z kláštera a jeho okolí. Nevyloučil, že se někteří z nich stále nacházejí na kosovském území. Banjska je od hranic se Srbskem vzdálená asi deset kilometrů. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Svecly se šest útočníků léčí se zraněními v Novém Pazaru v jihozápadním Srbsku.

Svecla dále uvedl, že nalezené doklady svědčí o tom, že na akci se přímo podílel jeden z vůdců Srbů v severním Kosovu Milan Radoičić. Následně zveřejnil video, které podle něj zachycuje Radoičiće spolu s dalšími bojovníky na dvoře domu přiléhajícího ke klášteru.

Kontroverzního podnikatele, osobu na sankční listině Spojených států a současně místopředsedu probělehradské kosovské strany Srbská kandidátka (SL), ministr označil za „vůdce teroristické skupiny“ a také za blízkého spolupracovníka srbského prezidenta Vučiće.

Pokračování etnických nepokojů

Srbská kandidátka v úterý na severu Kosova vyhlásila třídenní smutek na počest „spoluobčanů zabitých v tragickém případu v Banjsce“, napsal portál KosSev. Den smutku vyhlásila podle stanice N1 na středu také vláda v Bělehradě.

Kosovský premiér Albin Kurti v pondělí zveřejnil soupis a fotografie vojenského vybavení, které podle něj policie našla na místě incidentu a při následných raziích. Zahrnuje desítky položek včetně obrněného vozu, minometu, granátometu a velkého množství munice.

Sever Kosova je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvávalo.

Poslední dohoda nabízela částečnou autonomii pro srbské obce na severu Kosova výměnou za uznání nezávislosti této země Srbskem, to Vučić odmítl. V srbské domácí politice čelí tlaku srbských nacionalistů, kteří Kosovo považují za kolébku národa. Vstřícnost neprojevil ani kosovský premiér Kurti, který dokonce obvinil unijního zmocněnce z toho, že straní Srbům.

Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 3 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 33 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 53 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.