Krach pyramidových her uvrhl před 25 lety Albánii do chaosu. Dva tisíce lidí zemřely, stát se zhroutil

Nahrávám video

Přesně před 25 lety se v ulicích Tirany střetli demonstranti s policií. Šlo o jeden z vrcholů krize zapříčiněné krachem pyramidových her. Lákání vysokých zisků tehdy podlehly statisíce Albánců, většinu z nich ale firmy nabízející toto investiční schéma ožebračily. Výsledkem byly několik měsíců trvající nepokoje, se kterými si stát nevěděl rady, a zasáhnout muselo mezinárodní společenství.

„Albánie byla před pádem komunismu jednou z nejtvrdších diktatur Evropy a z ní skočila rovnýma nohama do neregulovaného finančního chaosu,“ shrnul situaci v Albánii 90. let zpravodaj ČT Václav Černohorský.

„Přišli lidé, které bychom dnešní terminologií možná nazvali finanční šmejdi, z řad obchodníků, ale také politiků, kteří začali lidem nabízet obrovské úroky, pokud vloží peníze do jejich společností. Ty ale fungovaly na principu takzvaných pyramidových her – výplaty původním střadatelům byly vypláceny pouze z prostředků, které tam vkládali střadatelé noví, a tento systém se zhroutil.“

Nepokoje, vyvolané krachy podvodných finančních společností, postupně od začátku roku 1997 zachvátily řadu albánských měst včetně metropole Tirany. V té se koncem ledna 1997 střetli rozvášnění demonstranti s policií, výsledkem byla nejen zranění na obou stranách, ale i zničené vládní budovy, Národní muzeum nebo Palác kultury. V reakci na to povolil parlament použití armády na ochranu komunikací a vládních budov. Chaosu v zemi se tím ale zabránit nepodařilo.

Lidé, kteří přišli o celoživotní úspory a řada z nich dokonce i o peníze z prodeje domů, totiž spojovali své ožebračení právě s vládnoucími politiky z Demokratické strany, která se moci ujala po pádu komunismu. Vláda sice přišla s prohlášením, že střadatelům většinu peněz vrátí, a další fungování pyramidových her zakázala, šlo ale jen o prázdné sliby. Když podvedení Albánci zjistili, že jejich úspory definitivně přišly vniveč, přišla na přelomu února a března další vlna nepokojů.

Nahrávám video

Situaci zklidnila mezinárodní mise

Protesty se neobešly bez násilí, a protože kolabující stát nebyl schopný ochránit sklady zbraní, dostaly se do rukou obyvatel statisíce kusů pistolí nebo útočných pušek včetně milionů kusů střeliva.

Nepokoje, které zmítaly Albánií téměř čtvrt roku, si vyžádaly na dva tisíce životů, a situaci pomohl uklidnit až zásah mezinárodních sil pod vedením Itálie. Mandát k němu dala Rada bezpečnosti OSN na konci března a v polovině dubna již byly zahraniční jednotky rozmístěny v Albánii.

Mise, do které se pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a velením Itálie zapojilo na 7500 vojáků z deseti zemí, trvala zhruba čtyři měsíce.

Během nich se situaci v Albánii podařilo uklidnit a na přelomu června a července se dokonce uskutečnily předčasné volby, ze kterých vzešel nejen nový parlament a vláda, ale také nový prezident. K moci se s velkou většinou poslanců dostala postkomunistická Socialistická strana Albánie.

Albánci přišli o jednu a půl miliardy dolarů

Následky krachu pyramidových her, které se v Albánii rozmohly po roce 1991 a ve kterých Albánci přišli o zhruba 1,5 miliardy dolarů, se ale dařilo napravit jen pomalu.

Systémy, založené na vyplácení starých vkladatelů penězi těch nových, totiž fungovaly bez potíží více než tři roky, nejspíše také díky symbióze s vládnoucími demokraty. „Vláda přes opakované přísliby nezasáhla, naopak čelila obvinění z řad veřejnosti, že nejen, že tento divoký byznys nereguluje, ale že samotní vládní politici z tohoto byznysu profitují,“ dodává Černohorský.

Objevily se též informace o tom, že albánské pyramidové společnosti umožňovaly prát špinavé peníze italských zločineckých gangů.

Kromě ztráty důvěry v politiky, která v Albánii nikdy nebyla moc silná, se krach podvodných investičních firem nabízejících měsíční úroky v řádech desítek procent negativně podepsal na bezpečnostní situaci.

A to nejen v samotné Albánii, která se na dlouhou dobu stala rejdištěm kriminálních živlů, ale i v blízkém okolí. Zbraně ukradené z albánských skladů se například ve velké míře pašovaly do sousedního Srbska, kde se jimi koncem 90. let vyzbrojili separatisté z Kosovské osvobozenecké armády.

Albánie je v NATO, cestu do EU blokuje spor Sofie se Skopjí

Albánie stále patří k nejchudším zemím Evropy, za čtvrtstoletí ale prošla dlouhý kus cesty, připomněl Černohorský. Země je od roku 2009 členem NATO a platí za výrazného spojence Spojených států.

„Vláda v Tiraně například v minulých měsících po pádu afghánské vlády a převzetí tamní vlády Talibanem přijala dočasně množství afghánských běženců právě po prosbě USA. Spojené státy v minulých měsících oznámily, že v zemi otevřou předsunutou základnu svých speciálních sil,“ popsal zpravodaj ČT.

Albánie usiluje i o členství v Evropské unii. Je ale v jednom „koši“ se Severní Makedonií, a právě kvůli sporu o historii a jazyk se Skopjí blokuje zahájení přístupových rozhovorů s oběma zeměmi Bulharsko.

Západ politikům v Tiraně dlouhodobě vyčítá laxní boj s korupcí. Na seznamu obviněných je i klíčová postava krize devadesátých let, exprezident a expremiér Sali Beriša. Začátkem ledna se násilím pokusil probít do sídla své strany, jejíž vedení se ho snaží odstavit od moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...