Britský král se s papežem pomodlil ve Vatikánu, poprvé po pěti stech letech

V Sixtinské kapli ve Vatikánu se konala historická modlitba papeže Lva XIV. a britského krále Karla III., který je mimo jiné oficiální hlavou anglikánské církve. Stalo se tak poprvé od roku 1534, kdy se anglikáni oddělili od katolíků, uvádí agentury. Před modlitbou papež přijal britského panovníka, kterého na návštěvě Vatikánu doprovází manželka, a mluvil s ním několik desítek minut.

Tématem obřadu byla ochrana stvořeného, což odráží společný zájem papeže a britského panovníka o ekologii. Společnou modlitbu vedli papež a arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell, druhý nejvýše postavený anglikánský duchovní, obřad se konal v latině a angličtině.

Král a papež byli usazeni na stejné úrovni před oltářem v Sixtinské kapli pod známou freskou Posledního soudu od Michelangela. Během zhruba půlhodinového ekumenického obřadu zazněly úryvek z Listu Římanům od Pavla z Tarsu, žalmy či zpěv, jehož text přeložil do angličtiny kardinál John Henry Newman, který byl polovinu svého života anglikánem a pak významným katolickým teologem.

Akce se konala během 10. výročí od vydání encykliky Laudato si', ve které předchozí papež František zdůraznil význam ochrany životního prostředí, varoval před hrozbami spojenými s klimatickými změnami a poukázal na potřebu omezit využívání fosilních paliv. Původně se měla konat v dubnu, což se nestalo kvůli zdravotním problémům Františka, který ten měsíc zemřel, uvádí vatikánská média.

Po akci měli papež a král na programu setkání s podnikateli, jejichž firmy usilují o udržitelné podnikání. Karel III. by měl také dostat v papežské bazilice svatého Pavla za hradbami titul královského spolubratra.

Nahrávám video

„Sbližování církví“

Očekává se, že návštěva bude znamenat další sblížení mezi katolickou a anglikánskou církví. Obě čelí podobným výzvám, například sekularizaci Evropy, mají však odlišný postoj k LGBT+ komunitě či k roli žen v církvi. Duchovní hlavou anglikánské církve se za několik měsíců stane Sarah Mullallyová, zatímco v katolické církvi se ženy nemohou stát kněžími, a tudíž ani usednout na papežský stolec.

Kvůli schizmatu z roku 1534 Vatikán a Británie dlouho neudržovaly oficiální vztahy. Prvním britským panovníkem, který papeže v jeho státě navštívil, byla královna Alžběta II. v roce 1961 za vlády Jana XXIII.. Tehdy se však neuskutečnil žádný společný náboženský obřad. První papež, který navštívil Británii od odtržení anglikánů, byl až Jan Pavel II. v roce 1982. Spory mezi anglikány a katolíky se promítaly v minulosti například do konfliktu v Severním Irsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...