Krampová-Karrenbauerová je novou německou ministryní obrany

Nahrávám video

Předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nově povede německé ministerstvo obrany. Ve funkci střídá Ursulu von der Leyenovou, kterou v úterý europoslanci potvrdili ve funkci příští šéfky Evropské komise. Krampová-Karrenbauerová se tím dostala do zvláštního postavení vůči kancléřce Angele Merkelové. Zatímco ve straně je její šéfkou, v kabinetu bude Merkelová její nadřízenou.

O tom, že se šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová stane novou ministryní obrany, informovala už v úterý agentura DPA a podotkla, že jde o překvapující fakt. Politička totiž ještě začátkem července tvrdila, že o post, na kterém ji čeká řešení řady problémů s výzbrojí i financováním armády, nemá zájem.

Nezvyklé bylo i její jmenování. Jmenovací dekret jí totiž na zámku Bellevue nepředával prezident Frank-Walter Steinmeier, ale berlínský starosta Michael Müller (SPD). Steinmeier je na dovolené a šéf Spolkové rady Daniel Günther, který ho při takových příležitostech v době nepřítomnosti zastupuje, zase na zahraniční cestě. Role se tak musel ujmout právě Müller, který je nyní místopředsedou Spolkové rady.

Ceremonie se účastnila i kancléřka Merkelová, která při ní, jak je v posledních dnech jejím zvykem, zůstala sedět. Politička, která ve středu slaví 65. narozeniny, se tak snaží předejít tomu, aby ji znovu postihl třes, což se jí při podobných příležitostech v posledních týdnech stalo.

Krampová-Karrenbauerová, která příští týden složí přísahu v parlamentu, má široké vládní zkušenosti ze Sárska, kde stála i v čele vlády, v celoněmeckém kabinetu ale ještě nepůsobila. Vzhledem k tomu, že v poslední době klesala její obliba u veřejnosti, může být vládní úřad příležitostí se zviditelnit. Právě to by podle řady komentátorů potřebovala, pokud chce vážně uvažovat o tom, že CDU v roce 2021 povede do voleb jako kandidátka na kancléřku.

Po jmenování uvedla, že se ve funkci vrchní velitelky ozbrojených sil chce starat především o blaho vojáků. Jak řekla, je si vědoma toho, že se muži a ženy v uniformě výjimečným způsobem zasazují o svou zemi.

Za nejlepší řešení jmenování křesťanské demokratky do funkce označil šéf sesterské CSU Markus Söder. Kritizovali ho naopak politici opoziční Alternativy pro Německo (AfD) a Levice, podle nichž nemá Krampová-Karrenbauerová v oboru žádné zkušenosti ani znalosti.

„Mini Merkelová“

Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána ke kancléřce Merkelové. Média jí někdy přezdívají „mini Merkelová“. Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko zastává spíše středovou politiku.

Letos v březnu podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie. Vývoz zbraní do této země zastavilo loni v listopadu ministerstvo hospodářství v reakci na vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.

Krampová-Karrenbauerová obvinila sociální demokraty (SPD) z ohrožení německých pracovních míst a z podrývání spolupráce mezi evropskými zbrojními podniky a poukázala na to, že jednostranný německý zákaz vývozu zbraní ohrožuje evropské smlouvy o spolupráci v oblasti obrany: „Když chceme jednotnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, musíme také dodržovat jednotné evropské právo,“ uvedla mimo jiné.

V letech 2015–2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Merkelové. A loni v prosinci v reakci na nejnovější napětí mezi Ruskem a Ukrajinou prohlásila, že by Německo mohlo omezit dovoz ruského plynu v souvislosti se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa přímo a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny.

Hovořila také o možnosti blokády ruského námořnictva rozmístěného v Azovském moři, jehož lodě byly zapleteny do rusko-ukrajinského námořního incidentu. Podle médií zaujímá vůči Rusku tvrdší postoje než Merkelová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...