V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
„Nemáme absolutně žádný topný olej a absolutně žádnou naftu. Nemáme žádné další rezervy,“ řekl O Levy. „Kuba je otevřená komukoli, kdo nám palivo prodá,“ dodal, aniž by zmínil ropné embargo Spojených států trvající od začátku roku.
Kvůli němu se na Kubě výrazně zhoršila ekonomická krize, s níž se tento karibský ostrov s téměř deseti miliony obyvatel potýká už řadu let. Paliva není dostatek na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či svoz odpadků. Nemocnice provádějí jen akutní operace.
Kubánský ministr energetiky také ve středu řekl, že do země od loňského prosince připlul jen jeden tanker s ropou, a to ruský s nákladem asi sto tisíc tun ropy koncem března. Toto palivo zmírnilo v dubnu energetickou krizi.
„Genocidní energetická blokáda“
Spotřeba elektřiny na ostrově je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely, jejíž přísun zastavil letos v lednu Washington, když dodavatelům pohrozil sankcemi. Osmdesát procent elektráren na ostrově je tepelných.
„Toto dramatické zhoršení má jedinou příčinu: genocidní energetickou blokádu, kterou USA uvalily na naši zemi s pohrůžkou iracionálních cel pro každou zemi, která by nám dodala palivo,“ napsal na sociální síti X kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Americkou vládu také kritizoval, že si bere Kubánce jako rukojmí.
Spojené státy zavedly na Kubu první sankce už v roce 1960 s cílem přivodit pád levicového režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil americký prezident Donald Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.
Letos Trump zvolil vůči Kubě metodu cukru a biče, zatímco Havana vysílá smířlivé signály stran jednání, ale zároveň trvá na nevměšování USA do vnitřní politiky. Obě země spolu letos několikrát tajně jednaly, ale zatím bez výsledků. Objevily se například informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.
Nabídka peněz za reformu režimu
Tento týden vyslal Trump Havaně další nejasný signál. „Kuba je zhroucenou zemí a míří jen jedním směrem – dolů! Kuba žádá o pomoc, a my spolu budeme mluvit!!!“ napsal Trump na své síti Truth Social bez dalších podrobností krátce před cestou do Číny. Ve středu pak americké ministerstvo zahraničí nabídlo Kubě sto milionů dolarů na „významné reformy kubánského komunistického systému“.
Začátkem května americká vláda zavedla vůči Havaně další sankce, které se týkají akciové společnosti Gaesa. To je impérium s neprůhlednou strukturou, které formálně spravuje armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci Raúla Castra, který v 94 letech i bez politické funkce patří podle analytiků stále k nejmocnějším mužům na Kubě.
Pod Gaesu patří řada firem, z nichž mnohé jsou registrované v Panamě či dalších daňových rájích a které podnikají v nejrůznějších odvětvích, včetně cestovního ruchu, zahraničního obchodu, maloobchodu, realit či telekomunikací.
Od ledna, kdy Spojené státy unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, se objevují spekulace o možné americké intervenci na Kubu. Trump podobný scénář opakovaně odmítl s tím, že kubánský režim se zhroutí sám z ekonomických důvodů.
Americký deník The New York Times (NYT) ve středu s odvoláním na své zdroje napsal, že americká armáda letos provedla výrazně více špionážních letů zaměřených na ostrovní stát. Od začátku února jich podle NYT bylo 25, většinou v okolí Havany a Santiaga de Cuba.
Španělský deník El País v této souvislosti ve čtvrtek napsal, že podobně vzrostl počet amerických špionážních letů koncem loňského roku u Venezuely, kde USA 3. ledna provedly vojenskou operaci s únosem prezidenta Madura.
