Kvůli digitálním kontrolám čekají někteří cestující na letištích až dvě hodiny

Cestující ze zemí mimo Evropskou unii (EU), kteří vstupují do schengenského prostoru, čekají kvůli novým digitálním kontrolám v dopravní špičce na letištích až dvě hodiny. Situace se nejspíš ještě zhorší s nadcházejícími velikonočními svátky, kdy budou lidé mnohem více cestovat. Informoval o tom Olivier Jankovec, šéf společnosti ACI Europe, která zastupuje evropská letiště.

Elektronický systém vstupu a výstupu (Entry/Exist System, EES) by přitom měl být plně funkční od pátku 10. dubna a kontrolovat všechny zahraniční cestující. Dosud při postupném zavádění systému platilo, že povinně registrováno bylo jen padesát procent státních příslušníků třetích zemí.

EES nahradil ruční razítkování pasů na hranicích EU. Členské státy systém postupně zavádějí od loňského 12. října po dobu šesti měsíců. Systém při každém překročení vnější hranice EU a bez ohledu na účel návštěvy registruje údaje o občanech třetích zemí. Zachycuje biometrické údaje, jako jsou otisky prstů, zobrazení obličeje a cestovní informace. Cizinci jsou rovněž požádáni o vyplnění krátkého dotazníku ohledně účelu a podmínek cesty.

Problémy na bruselském letišti

Hlavní bruselské letiště Zaventem již několikrát varovalo úřady, že zavádění systému způsobuje cestujícím velké problémy. Čekací doby pro cestující ze zemí mimo Unii prudce vzrostly až na dvě hodiny při odletu a na více než tři hodiny při příletu.

Jen během čtyř dnů před 30. březnem zmeškalo kvůli dlouhým frontám v Bruselu své lety téměř šest set cestujících. Letiště v této souvislosti uvítalo nedávné rozhodnutí belgické vlády prozatím registraci biometrických údajů odložit.

Situace ale zůstává podle letiště i nadále napjatá. Letištní orgány proto naléhavě vyzvaly belgickou vládu, aby na evropské úrovni vyjednala postupnější a provozně proveditelnější zavádění systému, zejména před rušnou letní sezonou. Bez dalších opatření podle nich existuje velké riziko narušení dopravy, zpoždění a rušení letů.

Eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner serveru Politico sdělil, že si je Komise „vědoma“ toho, že v některých členských státech může docházet ke zpožděním. Zopakoval nicméně, že jsou zavedena ochranná opatření, která mají zajistit, že doprava zůstane plynulá. „Všichni občané zemí mimo EU musí být zaregistrováni jen při prvním vstupu, což znamená, že situace se bude zlepšovat,“ prohlásil Brunner.

Podle informací z generálního ředitelství Evropské komise pro migraci a vnitřní záležitosti dosud úřady obdržely přibližně 45 milionů registrací. Asi 24 tisíc odmítnutí vstupu souviselo s padělanými doklady a šest tisíc případů bylo označeno jako bezpečnostní rizika, včetně vazeb na teroristické skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...