Kvůli nedělním demonstracím kubánský režim podle médií zadržel nejméně sto lidí

Nahrávám video

Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.

Mezi zadrženými je zřejmě i kubánská dopisovatelka španělského deníku ABC. K okamžitému propuštění osmadvacetileté ženy a dalších novinářů vyzval španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

„Žádáme kubánské úřady, aby okamžitě propustily osoby, které byly zadrženy kvůli svému politickému přesvědčení nebo novinářskému povolání,“ uvedl v úterý mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Podle představitelky amerického ministerstva zahraničí Julie Chungové nejsou zprávy o některých předních kubánských disidentech. Podle ní jsou zřejmě v rukou policie. Americká diplomacie kubánskou vládu vyzvala, aby obnovila plný provoz všech komunikačních prostředků. 

Po nedělních protestech, které patřily k největším za posledních třicet let, na ostrově zřejmě panuje klid. „V ulicích jsou vidět jen policejní hlídky,“ uvedl severu BBC Mundo jeden obyvatel Havany. Kubánci mají také obtíže získat informace z jiných než oficiálních zdrojů, předávat si zprávy mezi sebou a eventuálně se koordinovat k protestům.

Podle londýnského sdružení Netbloks Kuba omezila přístup k internetu, hlavně k sociálním sítím a mobilním aplikacím.

Nevládní organizace na Kubě a místní opoziční hnutí sledují jen s velkými obtížemi počet zadržených. Úřady průběžně některé lidi propoušějtí a další zatýkají. Někteří účastníci nedělních protestů se také schovávají kvůli obavám z postihu, a nemusí tak být k zastižení.

Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci. Ostrov navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. Havana přisuzuje obtíže americkým sankcím.

Americký prezident Joe Biden v pondělí vyzval kubánský režim, aby vyslyšel volání lidu po svobodě a nemyslel jen na své zájmy.

Palouš: Kubánský lid promluvil

„Kubánci, kteří protestovali, chtějí hlavně svobodu, chtějí schopnost nějak se na věcech své země podílet,“ okomentoval situaci Martin Palouš, který působí na Floridské mezinárodní univerzitě.

Dodal, že mezinárodní společenství má podle něj v tomto ohledu jistou zodpovědnost. „Ale je to kubánská vláda, která dneska odmítá humanitární pomoc, protože by zjevně neladila do té verze, kterou ona o těch současných nepokojích šíří,“ uvedl Palouš.

„Kubánský lid promluvil a je potřeba najít způsob, jak ho vyslyšet,“ poznamenal dále s tím, že zde vidí příležitost, aby tuto záležitost vzaly vážně a reálně také Spojené státy a Evropská unie. „A nikoli se držely mýtů a sloganů, které neustále cirkulují veřejným prostorem,“ dodal. 

Nahrávám video

Mocenské složky jako opora režimu

Podle politika a ekonoma Ivana Pilipa kubánský režim spoléhá na to, že má pod jednoznačnou kontrolou mocenské složky.

„My jsme tady v Evropě mohli vidět v Bělorusku, co to znamená. Ulice byly plné, náměstí byla plná… Je zjevné, že v Bělorusku je drtivá většina obyvatel proti Lukašenkovu režimu, ale protože jemu se povedlo udržet pod kontrolou policii a armádu, podařilo se mu protesty zlomit,“ uvedl Pilip v Událostech, komentářích.

Dodal, že obdobná situace je ve Venezuele, kde podle něj nikdo nepochybuje o tom, že minimálně osmdesát procent obyvatel je proti vládě Nicoláse Madura.

„To bude krátkodobě rozhodující asi i na Kubě. Pokud nedojde k nějakému vnitřnímu rozkolu uvnitř mocenských složek, obávám se, že minimálně nějakou dobu se režimu podaří ty protesty potlačit,“ domnívá se Pilip.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...