Kyjev má potíže s identifikací chemických látek, z jejichž použití viní Rusko

Rusko podle Ukrajiny stále častěji ve válce nasazuje chemické zbraně. Tyto látky mají být používány převážně pomocí dronů s cílem vyhnat jednotky z jejich pozic a oslabit obranu. Kyjev přitom uvádí, že se potýká s vážnými problémy při identifikaci těchto chemických látek kvůli nedostatku moderních detektorů. Podle Ukrajiny byla u nejméně dvou vojáků potvrzena smrt na otravu plynem.

Ukrajina v porovnání s předchozími měsíci, kdy dokázala rozpoznat asi polovinu použitých chemikálií, není schopná identifikovat většinu používaných látek, uvedl ukrajinský plukovník Artem Vlasjuk. V říjnu byly z 323 zaznamenaných případů ruských chemických útoků téměř všechny incidenty, s výjimkou patnácti, označeny jako „neidentifikované“, uvedl 28. října pro Kyiv Independent.

Ruští vojáci údajně používají zakázané chemické látky s cílem zasít paniku mezi ukrajinskými silami. Využívat k tomu mají především drony, které shazují plynové granáty do krytů či zákopů, aby vyhnali ukrajinské vojáky do otevřeného prostoru, kde se stanou snadným cílem pro útok dronů nebo dělostřelectva.

Plíce v plamenech

Jeden z vojáků, který serveru Kyiv Independent popsal ruský únorový útok u města Časiv Jar, uvedl, že uvnitř zákopu bylo téměř nemožné se nadechnout. Měl pocit, jako by mu hořely plíce. Na rozdíl od svých spolubojovníků neměl při útoku nasazenou masku a ústa si zakrýval mokrými ubrousky, které měnil každých pět minut. „Věděl jsem, že kdybych usnul, neprobudil bych se,“ dodal.

K útoku, který Ihor zažil, došlo v období, kdy Moskva podle Kyjeva navýšila používání chemických látek na více než čtyři tisíce zaznamenaných případů od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinské armády jde o výrazný nárůst oproti několika stům případů zaznamenaných do ledna 2024.

Kyjev uvádí, že přibližně dva tisíce vojáků vyhledalo po plynových útocích lékařskou péči, u nejméně dvou vojáků byla v červenci přímo potvrzena smrt na otravu plynem. Mnoho dalších případů však mohlo zůstat nezaznamenaných, jelikož vojáci byli zabiti nebo zraněni v důsledku dezorientace.

Nedostatek detektorů

Hlavním důvodem problémů s identifikací nebezpečných látek je absence sofistikovaných detektorů. Podle Vlasjuka potřebuje Kyjev „stovky“ komplexních detektorů, z nichž každý stojí přibližně 100 tisíc až 600 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř čtrnáct milionů korun). „Je to nebezpečné jak pro naše vojáky, tak pro Ukrajinu jako celek, který nebude schopen nic dokázat na mezinárodní úrovni,“ dodal.

Právě nedostatečný počet detektorů ztěžuje Ukrajině zaznamenávat, jaké konkrétní látky ruské jednotky nasazují, v jakém množství a v jakých částech frontové linie, dodal. Pro Kyjev je ale složité přimět Západ k dodání sofistikovaných detektorů, jelikož jiné dodávky, především munice, jsou považovány za důležitější.

Identifikace chemických látek za pomoci správných detektorů je přitom podle britského experta na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona „velmi snadná“. Odhadl, že Ukrajina by mohla potřebovat „několik stovek“ ručních detektorů, z nichž každý stojí zhruba 10 tisíc až 50 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř 1,2 milionu korun).

Dostupnost plynových masek

Svědectví ukrajinských vojáků odhalují, že se na chemické útoky necítí připraveni. Většina z desítek dotazovaných vojáků napříč frontou uvedla, že nedostala moderní plynovou masku. Řada z nich navíc sdělila, že je pro ně praktičtější nosit navíc munici nebo vodu než masku, která váží okolo kilogramu. „Je to jen další váha navíc,“ sdělil pěšák z 53. samostatné mechanizované brigády v Doněcké oblasti.

Vlasjuk uvedl, že Ukrajina obdržela od začátku roku téměř sto tisíc moderních bojových plynových masek od svých západních spojenců. Dodal, že k červenci zůstávalo v zásobách asi deset až patnáct procent dodaných masek. Rovněž odmítl, že by Ukrajina široce používala masky ze sovětské éry.

Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo „značné množství plynových masek a další ochranné vybavení, včetně obleků, které chrání před potenciálními chemickými a biologickými hrozbami ze strany Ruska“.

Obtížné předložení důkazů

Rozeznání konkrétních látek za pomoci detektorů by Ukrajincům mohlo umožnit poskytnou důkazy o válečných zločinech ze strany Ruska a pomoci i při léčbě zasažených vojáků. Od začátku otevřené invaze byly doposud identifikovány plyny, jako je CS-plyn, slzný plyn, amoniak a chlorpikrin. Další látky zůstávají nerozpoznané.

Ukrajina uvedla, že v červenci předložila OPCW „podrobné a faktické informace o hrubém porušování ustanovení Úmluvy o chemických zbraních ze strany Ruska“. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Moskva „výrazně zvýšila používání chemických zbraní a látek pro potlačení nepokojů“ a na bojišti na ně „silně spoléhá“. Podle podpůrných sil ukrajinské armády nyní Rusko provádí třikrát více plynových útoků měsíčně než na začátku roku.

„Můžeme odhalit CS-plyn, ale pokud nepřítel použije něco složitějšího, novějšího nebo směs, která má podobné složení, ale není to CS-plyn, nemůžeme ji identifikovat,“ uvedl Vlasjuk s tím, že předložit tak důkazy západním spojencům a OPCW je obtížné.

Organizace v květnu uvedla, že se Rusko a Ukrajina vzájemně obviňují z používání chemických zbraní, ale že „informace poskytnuté organizaci z obou stran, spolu s informacemi, které má k dispozici, nejsou dostatečně podložené“.

Britský expert de Bretton-Gordon se obává, že Rusko by mohlo konflikt eskalovat k použití smrtelnějších chemických zbraní, a proto je podle něj důležité, aby mezinárodní společenství vyzvalo k zastavení jejich používání.

Sankce

Velká Británie uvalila na ruské jednotky pro radiologickou, chemickou a biologickou obranu a jejich velitele Igora Kirillova sankce, které se vztahují také na dvě vědecké laboratoře ruského ministerstva obrany.

Šéf britské diplomacie David Lammy uvedl, že jeho země nebude „nečinně přihlížet, jak Putin a jeho mafiánský stát hrubě porušují mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních“. Ministr obrany John Healey při oznámení sankcí uvedl: „Náš vzkaz Putinovi a jeho režimu je jasný: Nemůžete porušovat mezinárodní právo, aniž byste čelili následkům.“ Dodal, že Velká Británie poskytuje Ukrajině důležité vybavení a školení na ochranu obyvatel proti chemickým zbraním.

Spojené státy v květnu obvinily ruské síly z použití nebezpečných chemikálií na Ukrajině, včetně „přípravků pro potlačení nepokojů“, jako je slzný plyn, a toxického dusivého chlorpikrinu. Kreml tehdejší obvinění odmítl jako „nepodložená“.

Chemické zbraně

OPCW je globální organizací, která dohlíží na implementaci Úmluvy o chemických zbraní (CWC). Podle organizace je chemická zbraň látka, která je použita k úmyslné smrti nebo poškození prostřednictvím svých toxických vlastností.

Látka chlorpikrin, kterou podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“, je olejová látka, která byla široce používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může způsobit zvracení, nevolnost a průjem. Použití chemikálie ve válce je CWC výslovně zakázáno.

Američtí představitelé již dříve uvedli, že ruští vojáci během války na Ukrajině pravidelně používají slzný plyn. Ten je podle OPCW „považován za chemickou zbraň, pokud je použit jako prostředek války“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...