Lesní požáry ve Španělsku a Portugalsku mají už osm obětí

Lesní požáry, které sužují druhým týdnem Pyrenejský poloostrov, si ve Španělsku vyžádaly čtyři oběti. V sousedním Portugalsku pak v nemocnici v Portu zemřel hasič. Počet obětí v této zemi se tak zvýšil rovněž na čtyři. Hasičům nyní s ohni pomáhají pokles teplot a větší vlhkost vzduchu. V některých oblastech jim ale práci komplikuje vítr a také horský terén.

Na severozápadě Španělska hasiči stále bojují s téměř dvěma desítkami lesních požárů. A zatímco v posledních několika dnech se situace zlepšila díky ochlazení, začátkem příštího týdne by měly teploty ve Španělsku opět růst, a to i v regionech Galicie, Kastilie-León a Extremadura, tedy oblastech postižených požáry nejvíce, informovala televize La Sexta.

Lesy hoří dál také v Asturii, kam v pátek dorazil premiér Pedro Sánchez. Během návštěvy oznámil, že příští úterý vznikne mezivládní komise pro boj s klimatickými změnami.

Už dříve tento týden Sánchez při návštěvě Extremadury slíbil, že vláda v září předloží národní plán boje proti klimatickým změnám. „Vidíme, jak se klimatická krize zrychluje, stává se častější a má stále závažnější dopady,“ citovala jeho prohlášení španělská televize.

Vláda v Madridu také oznámila, že příští týden budou v horní komoře parlamentu čtyři ministři odpovídat na dotazy senátorů a vysvětlovat postup vlády během lesních požárů. Příští úterý také vláda vyhlásí v postižených oblastech stav mimořádné události, což ji zavazuje k pomoci regionům při obnově zničených oblastí poté, co bude oheň uhašen a vyčíslí se škody.

Čtvrtou obětí lesních požárů se stal pětačtyřicetiletý muž. Zemřel ve městě Salamanka poté, co se už minulý týden nadýchal kouře, když pomáhal s hašením požárů jako dobrovolník. Už dříve média informovala o úmrtí požárníka při havárii hasičského vozu v provincii León a smrti dvou dobrovolníků, kteří utrpěli při hašení požárů popáleniny.

Letadlo španělských hasičů v provincii Pontevedra
Zdroj: Reuters/Nacho Doce

Podle španělského resortu vnitra je v souvislosti se šířením lesních požárů vyšetřováno už 127 lidí.

Postižené oblasti ve Španělsku má příští týden navštívit také král Filip VI. s manželkou, aby podpořili místní a poděkovali záchranářům. Král s královnou rovněž požádali nadaci Hesperia, jejímiž jsou čestnými předsedy, aby zjistila, jak může v postižených oblastech konkrétně finančně pomoci.

Celkem za dva týdny ve Španělsku plameny zničily na 358 tisíc hektarů. Kromě lesů shořely například také vinice, tisíce úlů či pastviny pro krávy, což znamená velké škody pro zemědělce. Podle televize La Sexta se ztráty farmářů odhadují na nejméně 600 milionů eur (asi 15 miliard korun). Kvůli požárům zemřela i hospodářská zvířata.

Vědkyně Cristina Santín Nuño ze Španělské národní výzkumné rady popsala, že „ideální podmínky“ pro velké a nebezpečné lesní požáry se vyskytují stále častěji kvůli změnám v klimatu a způsobu, jakým lidé využívají půdu.

Požáry v Portugalsku

S lesními požáry bojují stále také hasiči v Portugalsku. V sobotu ráno byly podle místních médií aktivní tři větší požáry, jeden u města Arganil v okrese Coimbra v centrálí části země a dva, které vypukly v noci okrese Braganca na severu země.

Pokles teplot vzduchu pomohl i v Portugalsku zlepšit situaci a o víkendu by mělo počasí hasičům dále pomoci. Očekává se další pokles teplot a v neděli by mohlo na jihu a v centrální části země i zapršet. Požáry v Portugalsku zničily přes šedesát tisíc hektarů, napsala také agentura AFP.

Za letošek podle předběžných údajů evropského systému EFFIS shořelo při lesních požárech v Portugalsku téměř 278 tisíc hektarů.

Počet obětí se v zemi zvedl na čtyři poté, co zemřel pětačtyřicetiletý hasič, který v úterý utrpěl těžké popáleniny při hašení požáru u města Sabugal.

Požár v obci Santa Cristina de Cobres ve španělské provincii Pontevedra
Zdroj: Reuters/Nacho Doce

Sezona rozsáhlých lesních požárů

Požáry, které zasáhly zejména jižní Evropu, letos zachvátily čtyřikrát více půdy než je průměr za stejné období za poslední dvě desetiletí, uvádějí oficiální údaje, které byly aktualizovány v pátek a mohou být dále revidovány. Napsal to britský list The Guardian.

Lesní požáry pustošící kontinent letos spálily více než jeden milion hektarů. Podle listu je rok 2025 nejhorším rokem v historii, byť do konce sezony lesních požárů chybí přibližně měsíc.

Požáry spálily domy, zčernaly lesy a „udusily vzdálená města“. Data z Evropského informačního systému o lesních požárech, která datují požáry až do roku 2003, ukazují, že letos shořelo 1 015 024 hektarů půdy – což překonalo předchozí rekord 988 544 hektarů z roku 2017. V součtech zatím uplynulé týdny schází.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...