Litva vyhlásila nouzovou situaci kvůli balonům z Běloruska

Litevská vláda vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balony z Běloruska. Podle kabinetu balony představují hrozbu pro národní a bezpečnostní zájmy Litvy. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na řešení situace. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že narušování litevského vzdušného prostoru může být součástí ruské přípravy na možnou budoucí válku proti NATO.

Nouzová situace se podle vlády z velké části nedotkne civilního obyvatelstva. „Přijatá opatření budou cílená a zaměří se výhradně na organizátory a pachatele nelegálních aktivit,“ uvedlo ministerstvo vnitra, které vládě vyhlášení nouzové situace navrhlo. Balony používají pašeráci, aby do Litvy přepravili cigarety a další kontraband.

Ministerstvo vnitra svůj návrh odůvodnilo tím, že neustálé vypouštění balonů představuje hrozbu pro litevské civilní letectví a narušuje provoz letiště ve Vilniusu. V důsledku toho dochází ke ztrátě možnosti přepravit cestující a náklad leteckou dopravou, vznikají finanční ztráty a dochází k poškození reputace, uvedl úřad.

„Je zřejmé, že tato nouzová situace je vyhlášena nejen kvůli narušení civilního letectví, ale také kvůli obavám o národní bezpečnost a potřebě užší koordinace mezi institucemi,“ dodal během zasedání vlády ministr vnitra Vladislav Kondratovič.

Rozšíření pravomocí armády

Litevská vláda dále plánuje požádat parlament, aby armádě udělil pravomoci jednat v době nouzové situace ve spolupráci s policií, pohraniční stráží a bezpečnostními složkami.

Vojáci tak budou moci vydávat závazné příkazy jednotlivcům, společnostem a organizacím; pronásledovat a zadržovat osoby, které tyto příkazy ignorují nebo jsou podezřelé ze spáchání trestných činů či jiných porušení předpisů; omezovat přístup do určitých oblastí; zastavovat probíhající práce na konkrétních místech; omezovat nebo zakazovat provoz vozidel; kontrolovat doklady totožnosti, vozidla, zbraně a osobní věci. Budou také moci používat speciální vybavení, upřesnila veřejnoprávní stanice LRT.

Ministerstvo obrany uvedlo, že rozšíření pravomocí pro vojáky jsou nezbytná, protože balony stále častěji narušují provoz na mezinárodním letišti ve Vilniusu a představují širší rizika pro civilní letectví.

Návrh bude ještě v úterý předložen parlamentu v rámci zrychleného řízení. Pokud budou rozšířené pravomoci schváleny, zůstanou v platnosti tři měsíce.

Běloruská hybridní válka

Podle ministerstva vnitra v letošním roce do litevského vzdušného prostoru vniklo 599 balonů, kromě nich úřady zaregistrovaly také 197 dronů. Narušily 320 letů, upozornila LRT. Dvě největší litevská letiště – ve Vilniusu a Kaunasu – musela kvůli balonům několikrát přerušit provoz. Vilnius leží přibližně třicet kilometrů od hranic s Běloruskem, Kaunas dále.

Litva, která je členskou zemí Severoatlantické aliance i Evropské unie, dlouhodobě obviňuje Bělorusko, jehož autoritářský režim je blízkým spojencem Ruska, z vedení takzvané hybridní války.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci na vyhlášení nouzové situace Vilniusem prohlásil, že Litva přehání a že Minsk nechce válku se svými sousedy. „Opravdu chtějí bojovat? My válku nepotřebujeme,“ reagoval Lukašenko. Litevský krok přitom nemá s válečným stavem žádnou souvislost.

Jak naopak upozorňují analytici z ISW, Bělorusko je de facto spolubojovníkem Moskvy v ruské válce na Ukrajině, a běloruské narušování vzdušného prostoru NATO je proto velmi pravděpodobně součástí stále častějších ruských skrytých i otevřených útoků proti Evropě.

ISW označuje současný stav jako „Fázi nula,“ v jejímž rámci se Moskva prostřednictvím informačních a psychologických operací připravuje na možnou budoucí válku proti NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...