Loď, která způsobila tragickou srážku na Dunaji, měla vypnutý varovný systém

Hotelové plavidlo Viking Sigyn, které při květnové srážce na Dunaji v Budapešti potopilo menší výletní loď Mořská panna, mělo vypnutý výstražný radarový systém. Navíc byl o metr níž mobilní kapitánský můstek, čímž se z něj zmenšil výhled. S odvoláním na výsledky vyšetřování to napsal zpravodajský web Blikk.hu. Neštěstí si vyžádalo 28 lidských životů.

Na Mořské panně se 29. května večer za špatného počasí vydalo na vyhlídkovou plavbu po Dunaji 33 jihokorejských turistů. Loď obsluhovala dvoučlenná maďarská posádka. Po kolizi se z ní podařilo zachránit jen sedm pasažérů. Postupně byla nalezena těla 26 obětí, dva Jihokorejci se dál pohřešují.

Advokát společnosti provozující loď nazvanou Mořská panna sdělil, že podle expertů nevykazoval Viking Sigyn před srážkou žádné známky brzdění. O přítomnosti menšího plavidla tedy neměl potuchy, uvedl advokát Zsolt Sógor, kterého cituje portál Blikk.hu.

K tomuto závěru odborníci dospěli i na základě videozáznamu nehody, kterou z přídě hotelové lodi pořídil americký pár.

Z dokumentů o vyšetřování tragédie podle právníka vyplynulo, že Viking Sigyn měl vypnutý výstražný systém, který upozorňuje na přítomnost jiných plavidel v nebezpečné blízkosti. Alarm nebyl zapnutý, i když by to bylo v daných podmínkách vhodné – za tmy, v dešti a při poměrně hustém provozu. Aktivovaný výstražný systém by katastrofě s mnoha oběťmi mohl zabránit.

Lodí bylo příliš, varovný systém mohl posádku rušit

Možným vysvětlením, proč zapnutý nebyl, mohlo podle odborníků být to, že se v rušném sektoru Dunaje nacházelo přinejmenším 15 až 20 lodí. Zařízení tak vydávalo konstantní signál, což mohlo být rušivé, a proto bylo vypnuto.

Další skutečností bylo to, že pohyblivý kapitánský můstek byl o metr níž, než je jeho nejvyšší možná poloha. Důvod zatím není jasný, protože takové opatření kvůli rozvodněnému Dunaji nebylo nutné, napsal Blikk.hu. Tím byl snížen rozsah výhledu z můstku. I když specialisté také poukazují na to, že takzvaný mrtvý prostor pro viditelnost z podobných výletních lodí je obvykle velký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 15 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 45 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.