Loď s hantavirem opustilo 94 lidí

Nahrávám video

Pasažéři a někteří členové posádky výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, se podle agentury Reuters evakuují do svých zemí. Proces začal v neděli ráno zakotvením u přístavu Granadilla španělského ostrova Tenerife a má trvat až do pondělí. V neděli kolem 19. hodiny byla evakuace do dalšího dne přerušena. Na palubu nejprve vstoupili zdravotničtí činitelé, aby provedli finální kontrolu, později agentury informovaly o zahájení transferu lidí, které vyzvedávají repatriační letouny. Španělské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že loď opustilo 94 lidí. U jednoho se projevily příznaky.

„Dnes jsme měli docela intenzivní den, loď opustilo 94 lidí,“ uvedla španělská ministryně zdravotnictví Monica Garcíaová na tiskové konferenci po ukončení prvního dne evakuace. Podle ní se evakuace uskutečnila bez větších komplikací a podle plánu. V pondělí odpoledne až večer by měly z Kanárských ostrovů odletět poslední dva evakuační lety do Austrálie a Nizozemska. Tím evakuační operace skončí a loď pak odpluje do Nizozemska. Loď mají opustit všichni cestující a část posádky, která není nezbytná pro následující plavbu lodě do Nizozemska.

Evakuace byla přerušena v neděli při setmění a znovu začne v pondělí. Přístavní úřady uvedly, že se tak stane odpoledne, protože loď musí doplnit zásoby.

Představitelka WHO na Tenerife Diana Rojasová Alvarezová uvedla, že se evakuace přeruší v neděli při setmění a znovu začne v pondělí brzy ráno. Úřady doufají, že se podaří lidi evakuovat do pondělního večera. Má se jednat o všechny cestující a část posádky, která není nezbytná pro následující plavbu lodě do Nizozemska. Španělské ministerstvo sdělilo, že v pondělí očekává třicet vyloděných a stejný počet podle něj zůstane na palubě.

Cestující, z nichž nikdo příznaky nákazy nevykazoval, odvezly vojenské autobusy na letiště na Tenerife, odkud je vládní letadla příslušných zemí evakuují. Španělští vládní představitelé podle Reuters opakovali, že tito lidé nepřijdou do žádného kontaktu s veřejností.

Evakuace začala přesunem čtrnácti Španělů, o kterém na X informoval resort zdravotnictví. Podle reportérů agentury AFP bylo vidět, jak malá loď s pěti lidmi zamířila do přístavu. Armádní letoun s nimi a Francouzi vzlétl v půl druhé odpoledne SELČ.

Druhá evakuovaná skupina měla být podle španělské ministryně zdravotnictví Mónici Garcíaové z Nizozemska. To podle ní přepravuje i cestující z Německa, Belgie, Řecka a část posádky. MV Hondius pluje právě pod nizozemskou vlajkou. Následovat by měly skupiny výletníků z Turecka, Británie a Spojených států.

V pondělí Nizozemsko vyšle další letadlo pro ty, kteří nebudou převezeni v neděli, sdělila ministryně. Jako poslední by měl v pondělí odletět australský letoun, který vyzvedne obyvatele Austrálie, Nového Zélandu a asijských zemí.

Na palubě podle AFP bylo kolem 150 lidí, ministryně uváděla, že šlo o občany 23 zemí. Světová zdravotnická organizace (WHO) všem evakuovaným doporučila od neděle 42denní karanténu.

Loď opustí všichni cestující a část posádky, která není potřebná pro další přesun plavidla. MV Hondius poté bude pokračovat v cestě do Nizozemska, kde bude dezinfikována.

Kvůli obavám loď zakotvila na moři

V obyvatelích Tenerife, největšího z Kanárských ostrovů, vyvolala operace obavy a úřady podle AFP nepovolily lodi připlout přímo do přístavu. Plavidlo proto kotví na moři. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který mezitím přicestoval na Kanárské ostrovy, ale v sobotu ujistil, že riziko pro obyvatele ostrova je nízké, a poděkoval jim za jejich solidaritu.

Podle španělských médií obavu, že by na ostrovy mohli doplavat nakažení hlodavci, vyjádřil šéf regionální vlády souostroví Fernando Clavijo. Mimo jiné se odkazoval na text vytvořený umělou inteligencí, podle kterého jsou krysy výbornými plavci. Podle expertů je však vyloučené, že by se takovým způsobem mohl na Kanárských ostrovech hantavirus rozšířit.

Vstup zdravotnického personálu na loď zasaženou hantavirem
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

Clavijo měl však v sobotu odpoledne výhrady i proti zakotvení lodi jen u kanárských břehů. Ministryně zdravotnictví Garcíaová podle deníku El País či stanice La Sexta ten den pozdě večer Clavijovi zaslala zprávu odborníků na hlodavce, která možnost plavajících krys vyvracela. Podle nich hlodavec Oligoryzomys longicaudatus, který hantavirus šíří, nemá schopnost plavat a žije především v lesních oblastech v Jižní Americe.

Odborníci se také domnívají, že takoví hlodavci na lodi nejsou a že nákaza se tam rozšířila přenosem mezi lidmi. Analýzy určily, že cestující se nakazili jihoamerickým kmenem Andes, u kterého byl již v minulosti zaznamenán, na rozdíl od jiných kmenů hantavirů, mezilidský přenos.

„Pravděpodobnost, že se andský hlodavec z horského prostředí nalodí a pak doplave na kanárské pobřeží, je nulová,“ uvedl náměstek ministryně zdravotnictví Javier Padilla. Ten také zveřejnil na svém profilu na síti X zmíněnou zprávu.

Vstup lodi do kanárských vod navzdory opačnému názoru místní vlády v noci na neděli umožnil Centrální námořní úřad. Od pobřeží Kapverd loď vyplula ve středu, když WHO a EU požádaly Španělsko, aby evakuaci zajistilo.

WHO podle Reuters uvedla, že onemocnění se potvrdilo u šesti lidí, kteří ale už na lodi nebyli, protože vystoupili dříve nebo je převezli do Nizozemska. Tři z nich zemřeli – nizozemský pár a občanka Německa, jejíž tělo mělo být podle dostupných informací na palubě.

Loď vyplula z Argentiny na začátku dubna a postupně se přesunula na sever. Na několika místech se při cestě zastavila. Nákazu podle hypotéz zavlekl na loď jeden z cestujících, který se zřejmě nakazil mimo loď.

Zdravotníci s padáky seskočili za izolovaným Britem

Jedním z cestujících, kteří vystoupili dříve, byl Brit, u něhož nyní panuje podezření na nákazu. Nachází se na odlehlém ostrově Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, kde žije. Příznaky nahlásil dva týdny po opuštění výletní lodi, s níž přistál v polovině dubna, a v současné době je v izolaci ve stabilním stavu, vyplývá ze zprávy BBC. Projevily se u něj průjem a později horečka.

V sobotu se na ostrov vypravila skupina šesti vojenských výsadkářů a dvou zdravotníků, které na místo dopravil vojenský letoun. Na ostrov seskočili padáky. Přivezli s sebou i zdravotnické zásoby. „Vzhledem ke kriticky nízkým zásobám kyslíku na ostrově byl výsadek zdravotnického personálu jediným způsobem, jak včas poskytnout pacientovi životně důležitou péči,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. Úkolem vojenských zdravotníků je podle něj i podpora místního dvoučlenného zdravotnického týmu.

Britská média z výsadku zveřejnila záběry.

Vojenský tým letěl 6788 kilometrů z letecké základny Brize Norton v Anglii na ostrov Ascension, poté pokračoval tři tisíce kilometrů k Tristan da Cunha, uvedlo ministerstvo obrany, podle něhož transportní letadlo A400M s výsadkáři a zásobami kvůli možnosti tankovat palivo ve vzduchu doprovázel letoun Voyager. Samotný výsadek v destinaci podle resortu představuje výzvu, neboť povětrnostní podmínky tam mohou být mimořádně náročné.

Podle ministerstva obrany je to první případ, kdy britská armáda pomocí padáků dopravila na místo zdravotníky, aby tam poskytli humanitární pomoc. „Tato mimořádná operace odráží náš neochvějný závazek vůči obyvatelům našich zámořských území a britským občanům, ať už jsou kdekoli,“ uvedla ministryně zahraničí Yvette Cooperová.

Tristan da Cunha je podle BBC nejodlehlejší obydlené britské zámořské území, kde žije 221 obyvatel. Není tam přistávací dráha a je přístupné pouze z lodi.

Riziko globálního šíření je nízké

WHO riziko globálního šíření hantaviru hodnotí jako velice nízké. Riziko pro posádku a pasažéry nakažené lodi označila za mírné. Podle AFP vyvolává mezinárodní obavy fakt, že u pozitivně testovaných lidí na lodi se potvrdil kmen viru nazvaný Andes, který se může přenášet z člověka na člověka.

Hantaviry jsou viry přenášené hlodavci, kteří mohou infikovat lidi, a způsobují dýchací onemocnění, které provázejí bolesti hlavy, závratě, horečka, nevolnost, průjem a bolesti žaludku, po nichž následuje náhlý nástup vážných dýchacích potíží. Na nákazu zatím neexistuje lék ani vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...