Londýn hodlá vracet čluny připlouvající z Francie. Nebudeme akceptovat vydírání, reaguje Paříž

Nahrávám video

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Dle britského ministerstva vnitra letos na malých plavidlech přeplulo kanál La Manche, jenž je jednou z tepen námořní dopravy, přes třináct tisíc lidí, přičemž za uplynulé dva dny to bylo přes tisíc. V pondělí Francouzi zamezili vyplutí dvou stovek migrantů.

Londýn přichystal novou taktiku, jak se s čluny ve vlnách kanálu vypořádat. Pohraniční úředníci jsou trénováni, aby připlouvajícím člunům zamezili v přistání na britských březích a donutili je opustit britské vody. Postup mají využít pouze v případě, že to bude bezpečné, zdůrazňují britské úřady.

BBC poznamenává, že zbývá doladit detaily plánu. Panují přitom otázky, zda by taktika neporušovala mezinárodní námořní právo. 

Mluvčí premiéra Johnsona řekl, že Londýn je přesvědčen o tom, že jakýkoli přístup vůči člunům s migranty, který Británie zaujme, bude v souladu se zákonem. Britská vláda bude podle mluvčího nadále posuzovat rozsah bezpečných a legálních možností, jak zamezit malým člunům, aby se vydávaly na plavbu přes Lamanšský průliv. „Jsme přesvědčeni, že jakýkoli přístup, který zvolíme, bude v souladu s požadavky práva,“ zdůraznil.

Spor s Francií

Ministryně vnitra Priti Patelová se ve středu sešla s francouzským protějškem Géraldem Darmaninem, na postupu se ale nedohodli. „Jasně jsem řekla, že dosažení výsledků a zastavení člunů jsou pro britské občany naprostými prioritami,“ podotkla po jednání Patelová. Darmanin Británii vzkázal: „Kooperace našich sil na pobřeží funguje dobře a je efektivní. Nevyžaduje nové postupy, jak navrhujete.“

Ve čtvrtek francouzský ministr zdůraznil, že Londýn musí dodržovat své závazky ohledně migrantů připlouvajících k britským břehům. „Francie nebude akceptovat jakoukoli praxi, která jde proti námořnímu právu, a nebude akceptovat jakékoli finanční vydírání,“ prohlásil. Ještě předtím varoval, že plánovaná britská praxe by měla negativní dopad na vzájemnou spolupráci obou zemí.

Ministryně Patelová už počátkem týdne podle britského tisku pohrozila tím, že neposkytne slíbených více než 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), které měly pomoci financovat posílení přítomnosti francouzských pořádkových sil u pobřeží.

Pohraniční stráž má pochyby

V červenci se Francie s Británií dohodly na tom, že na strážení Lamanšského průlivu poskytnou více policistů a investovat hodlají do detenčního centra. Francouzští policisté zabavují čluny, tvrdí ale, že nedokáží nebezpečným cestám přes kanál zamezit zcela.

Charitativní organizace apelují na britské ministerstvo vnitra, aby přistoupilo k „humánnějším a odpovědnějším“ krokům vůči uprchlíkům. Britská pobočka Amnesty International zdůraznila, že běženci mají právo ucházet se v Británii o azyl a nebezpečné cesty přes La Manche za pomoci pašeráků podnikají pouze proto, že neexistují legální alternativy.

Spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka přisuzuje aktuální záměr britské vlády snaze Borise Johnsona ukázat, že si je vědom odpovědnosti. „Voliči dostali příslib, že Británie získá kontrolu nad vnějšími hranicemi,“ připomíná jedno z hlavních témat brexitu.

Kytka zároveň upozorňuje, že sami příslušníci pohraniční stráže vyjadřují o plánech vlády pochybnosti. „Stačí, aby žadatelé o azyl naskákali do vody a podle námořního práva je budou muset Britové zachránit a přivézt ke svému břehu,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...