Macron si dokázal Francouze znovu naklonit. Těžké zkoušky na něj ale teprve čekají

Nahrávám video

Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi se podařilo překonat rekordní propad popularity. Ještě v prosinci jej za dobrého prezidenta považovalo pouze 27 procent Francouzů, v únoru to už bylo přes 32 procent. Macronova popularita roste s tím, jak klesá podpora hnutí žlutých vest. Mohutné protesty, které na podzim odstartovaly kvůli plánovanému zdražení pohonných hmot, opakovaně provázely výtržnosti a projevy vandalismu.

V posledních týdnech hnutí poněkud ochablo, i když uplynulou sobotu se demonstrací podle ministerstva vnitra v celé Francii zúčastnilo 46 600 lidí, což je zhruba o pět tisíc více než předchozí sobotu.

Demonstrace takzvaných žlutých vest v Paříži
Zdroj: Reuters/Gonzalo Fuentes

Z aktuálního průzkumu společnosti Odoxa vyplývá, že 55 procent Francouzů si přeje, aby protesty ustaly. Je to poprvé, co se pro jejich ukončení vyjádřila zřetelná většina.

Příznivci žlutých vest protestují proti vládě a prezidentu Macronovi každou sobotu od loňského 17. listopadu. Původně byl jejich hněv namířen proti připravovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí zaměřily na mnoho různých aspektů reformní politiky vlády.

V reakci na protesty Macron inicioval „velkou národní debatu“, která má pomoct hledat odpovědi na kritiku nespokojených občanů. Debata začala v polovině ledna a Elysejský palác oznámil, že prezident v jejím rámci zavítá i do věznic, jejichž obyvatelé mu budou moct přednést své stížnosti.

Očekává se, že by z debaty mohly vzejít otázky, které by se mohly v budoucnu stát součástí zamýšleného referenda.

Úkoly na dohled: repatriace džihádistů, brexit a volby do europarlamentu

I když se v průzkumech veřejného mínění odrazil Macron ode dna, v následujících dnech jej čeká série dalších zkoušek. Uprostřed týdne se sejde s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby spolu probrali brexit a jeho důsledky i spolupráci obou zemí v oblasti obrany.

Barham Sálih s Emmanuelem Macronem
Zdroj: Reuters/Christophe Ena

Už v pondělí v Paříži jednal se svým iráckým protějškem Barhamem Sálihem o osudu třinácti francouzských džihádistů, které propustily kurdské milice. Souzeni budou nakonec v Iráku, což je v souladu s francouzským postojem.

„Třináct bojovníků Islámského státu se zúčastnilo vojenských operací a byli předáni iráckým úřadům. Jsou obviněni z akcí proti Iráku a budou souzeni podle iráckých zákonů,“ potvrdil v Paříži Sálih.

Francie se obává návratu desítek svých občanů, kteří v Sýrii a Iráku bojovali po boku teroristů z Islámského státu a s jejich repatriací nespěchá. Na druhou stranu je ale země připravena poskytnout jim plnou konzulární péči, jak nyní potvrdil i prezident.

Macron se už ale také připravuje na volby do Evropského parlamentu. Jeho strana Republika v pohybu by podle posledních průzkumů získala 22 procent hlasů, což je jen o tři procenta více než Národní sdružení Marine Le Penové. Někteří opoziční politici proto nyní prezidenta obviňují, že velké národní debaty jsou hlavně skrytou předvolební kampaní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...