Maďarský parlament schválil ukončení mimořádných pravomocí vlády

Maďarský parlament se v úterý usnesl ukončit Evropskou komisí kritizované mimořádné pravomoce vlády pro období nouzového stavu, který byl vyhlášen před dvěma měsíci v rámci boje s koronavirovou infekcí. Rozhodnutí zákonodárců se očekávalo, protože ho inicioval sám premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má většinu poslaneckých mandátů.

Vládní poslanecká většina 30. března schválila zákon, který rozšířil platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Kabinetu dal v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu, který by je běžně musel každých patnáct dní schvalovat.

Zákon také umožnil, aby v případě, kdy by to pandemie neumožnila, parlament nemusel vůbec zasedat. Stanovil také až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, což umožňovalo postihovat například i novináře kritické vůči vládě.

Zákon kritizovala opozice i Evropská komise

Orbán se kvůli tomuto legislativnímu kroku stal terčem kritiky a obviňování, že nouzovým stavem ještě víc omezuje demokracii a svobodu projevu v zemi a chce si tak posílit moc. Premiér ale tyto výtky odmítl. Zvláštní pravomoci hájil s tím, že vládě umožnily při epidemii rychle činit „závažná a těžká rozhodnutí“.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájil v březnu novelu Orbán. Zaznívaly obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer. Prezident Janos Áder, který je členem stejné strany jako Orbán, už tehdy ujišťoval že zákon bude účinný pouze do skončení epidemie. 

Navzdory ostrým výtkám došla v několika týdnech zkoumání zákona Evropská komise k závěru, že není v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy. „Zatím nikoliv, protože zatím Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům,“ uvedla na přelomu dubna a května místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Nahrávám video

Pro pokračování stavu nouze nikdo nehlasoval

Návrh zákona o ukončení stavu nouze, který parlamentu předložil šéf premiérovy kanceláře Gergely Gulyás, potřeboval podle agentury MTI ke schválení podporu dvou třetin ze 199 členů sněmovny. Ruku pro něj zvedlo 192 poslanců, nikdo nehlasoval proti.

Parlament v úterý také schválil zákon, rovněž předložený Gulyásem, o dočasných zdravotnických opatřeních souvisejících s epidemií covidu-19 a s epidemiologickou připraveností. Tento právní předpis podpořilo 135 zákonodárců, 54 bylo proti a 3 se hlasování zdrželi, informovala MTI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...