Mexický ministr zahraničí označil víkendovou střelbu v americkém Texasu za teroristický čin proti Mexičanům ve Spojených státech. Jestliže to bude potřeba, Mexiko požádá o vydání osoby, která má střelbu na svědomí. Jednadvacetiletý Patrick Crusius, o jehož vydání by mohlo Mexiko usilovat, v sobotu zabil jednadvacet lidí v nákupním centru v El Pasu. Podle FBI zřejmě nebyl součástí organizované skupiny, ale jednal sám. Zatím není jasný ani motiv útočníka z Daytonu, jehož útok si vyžádal devět mrtvých.
„Mexiko tu osobu považuje za teroristu a vyjadřuje absolutní odmítnutí tohoto barbarského činu, který měl za následek ztrátu životů nevinných Mexičanů. Mexiko požaduje, aby byla učiněna opatření k ochraně mexické komunity ve Spojených státech,“ prohlásil šéf mexické diplomacie Marcelo Ebrard.
Mexiko bude podle něj po USA žádat informace mimo jiné o tom, jak si střelec pořídil svou zbraň. Mexičany rovněž zajímá, zda o tom americké úřady věděly. Ministr také Spojené státy vyzval, aby vůči „zločinům z nenávisti zaujaly jasnou pozici“. Mexiko by mohlo požádat o vydání střelce, dodal.
Střelba v nákupním centru v texaském El Pasu, při níž podle úřadů jedenadvacetiletý běloch Patrick Crusius připravil o život 21 lidí, patří k nejhorším případům podobného násilí v novodobé americké historii. Při útoku zahynulo sedm Mexičanů. Policii se podařilo Crusiuse zadržet.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador uvedl, že události v Texasu utvrdily jeho přesvědčení, že „sociálním problémům se nedá čelit použitím síly a podněcováním k nenávisti“.
Crusius nebyl z El Pasa, ale možná měl protiimigrantský motiv
Crusius, který pocházel z předměstí Dallasu vzdáleného od El Pasa asi deset hodin cesty, nejspíš nebyl podle FBI členem organizované skupiny plánující další útoky. Vyšetřovatelé vyzvali obyvatele, aby na stránky FBI nahráli jakékoli snímky či videozáznamy z okamžiku střelby nebo i záběry, které nějak souvisejí s pachatelovým pohybem před činem.
Zatím není znám motiv, který Crusiuse k zastřelení jednadvaceti lidí vedl. Předmětem vyšetřování je ale možný rasistický či protiimigrantský podtext. Před střelbou v El Pasu se na sociálních sítích objevil manifest, jehož autor hovoří o nutnosti reagovat na „hispánskou invazi do Texasu“ a vyjadřuje podporu masakru ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch, kde australský bělošský pravicový extremista zabil v březnu 51 lidí. Policie prověřuje, zda manifest sepsal Crusius.
Střelba v El Pasu se odehrála v sobotu dopoledne místního času. V té době bylo v obchodním centru téměř tři tisíce lidí. Kromě mrtvých jsou hlášeny i více než dvě desítky zraněných. Do nedělního večera se podařilo dostat z místa činu všechna těla, uvedl policista z El Pasa Robert Gomez. Jména obětí zatím nebyla zveřejněna, nejdříve budou kontaktováni jejich příbuzní. Mexický ministr Ebrard nicméně jména některých obětí zveřejnil.
Jak Gomez řekl, policie zatím neví, kolik přesně střel pachatel vypálil ani proč s útokem přestal. „Zatím nemáme k dispozici informaci týkající se toho, co ho přimělo střelbu zastavit,“ dodal policista.
Střílelo se i v Daytonu, zásah policie zachytily kamery
Jen několik hodin poté, co se střílelo v El Pasu, začal střílet před jedním z barů v americkém Daytonu čtyřiadvacetiletý Connor Betts. Střelba si vyžádala devět mrtvých a 27 zraněných, mezi oběťmi byla i Bettsova sestra.
Na Bettsovu střelbu reagovala policie, jejíž zásah zachytily průmyslové kamery. Záznam ukazuje, že lidé se dali na útěk bezprostředně poté, co se v historické části města ozvala střelba. Po několika vteřinách kamery zaznamenaly, jak je útočník pronásleduje. Dál už se ale nedostal: policisté včas zareagovali a muže přibližně po třiceti vteřinách od začátku střelby zneškodnili.
„Utíkal do baru, kam se většina lidí schovala. S jeho výzbrojí by došlo ke katastrofickým ztrátám na životech, kdyby se dostal dovnitř. Tomu ale naštěstí policisté zabránili,“ zdůraznil šéf daytonské policie Richard Biehl. Betts zraněním podlehl. Ani jeho motiv zatím vyšetřovatelé neznají.
Oba případy vzbudily vlnu solidarity. Před nemocnicemi se tvořily dlouhé fronty dárců krve, lidé po celé zemi zapalovali svíčky. Soustrast vyjádřili třeba také Izraelci. Na vládní budově v Tel-Avivu promítali pomocí světelné projekce izraelskou a americkou vlajku.
