Mexiko uspořádalo historicky první celostátní referendum, k urnám ovšem přišlo málo lidí

První celostátní referendum v Mexiku zřejmě skončilo neúspěchem. Aby bylo hlasování závazné, muselo by k urnám přijít nejméně čtyřicet procent voličů. Podle předběžných výsledků, které zveřejnila volební komise INE, však účast nepřesáhla osm procent. V referendu, o jehož vyhlášení se zasadil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, mohli Mexičané hlasovat, zda si přejí, aby úřady prošetřily počínání bývalých hlav státu ve funkci.

Kritici hlasování namítali, že mexičtí exprezidenti nepožívají žádnou imunitu, a proto je lze i nyní vyšetřovat a soudit za kroky, které učinili v úřadě. Referendum považovali za pokus stávajícího levicového prezidenta mobilizovat své příznivce a odpoutat pozornost od některých problémů Mexika, například od ekonomických obtíží či epidemie covidu-19.

Naopak podle prezidenta Obradora mělo referendum posílit účast lidí na rozhodování demokratických institucí.

„Je to způsob, jak vyjádřit moji zlobu na prezidenty, kteří zničili tuto zemi. Pochybuji ale, že je bude někdo stíhat,“ řekl agentuře Reuters jeden z voličů. Podle INE s vyšetřováním bývalých prezidentů souhlasilo zhruba devadesát procent lidí, kteří přišli k urnám.

Samotný López Obrador, který je často v médiích označovaný za populistu, hlasovat nešel. Řekl, že nechce vzbudit dojem, že se chce svým předchůdcům mstít. Bývalý prezident Vicente Fox před hlasováním vyzval Mexičany, aby volit nešli. „Tento den vstoupí do dějin nejnižší volební účastí všech dob,“ napsal po hlasování na Twitteru.

Příliš komplikovaná a abstraktní otázka

Otázka v referendu měla původně obsahovat přímý odkaz na pět bývalých prezidentů, kteří vládli v Mexiku v letech 1988 až 2018. Nejvyšší soud ji ale upravil tak, že tento odkaz už v ní nebyl. Mexičané tak měli rozhodnout, zda souhlasí, aby úřady začaly prošetřovat „rozhodnutí, která v minulých letech učinili političtí aktéři“. Mnozí obyvatelé označili otázku v referendu za komplikovanou a příliš abstraktní.

Nedělní referendum bylo prvním celostátním hlasováním tohoto druhu, které se uskutečnilo v dějinách Mexika, uvedla agentura EFE. Možnost pořádat federální referenda vznikla úpravou ústavy v roce 2019, kterou prosadil stávající prezident López Obrador a jeho strana Morena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 39 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...