Mezinárodní trestní soud relativizuje zlo, míní Pojar

Nahrávám video

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

Pojar se domnívá, že ICC již nikdy nebude věrohodným tribunálem. „Myslím, že kredibilita už nikdy nebude nabyta zpátky a je to postupná cesta k erozi celého tohoto projektu,“ uvedl.

„Je to relativizace zla. A ve chvíli, kdy soudní tribunál toto učiní, tak ho nebudou brát vážně ani diktátoři a budou ho brát stále méně vážně i demokratické státy,“ míní Pojar. Zároveň se nechal slyšet, že „tyto tribunály“ nedají diktátorům a zločincům možnost jakéhokoliv úniku, kvůli čemuž se poté „bijí až do úplného konce a není jim umožněna emigrace“, což podle něj může způsobit daleko více civilních obětí.

Podle Pojara na koncept mezinárodního soudu nakonec doplatí více svobodný Západ než „barbarští diktátoři“. Domnívá se však, že nová administrativa zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa bude konat konkrétní kroky, aby „tento instrument svobodný svět v obraně základních západních hodnot nesvazoval“.

Rozporuplné reakce na zatykač

ICC vydal zatykač na Netanjahua a Galanta minulý týden, a to kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Zatykač vydal i na jednoho z vůdců Hamásu, který je ale podle izraelských úřadů mrtvý.

Izrael vede už přes rok vojenskou operaci v Gaze s cílem zničit teroristické hnutí Hamás, které pásmu léta vládlo. Operace je reakcí na útok Hamásu a dalších skupin ze 7. října 2023, při kterém palestinští teroristé pozabíjeli na dvanáct set Izraelců a další stovky odvlekli do zajetí.

Podle žalobce Karima Khana se obvinění izraelských představitelů týkají zločinů, jež měly za cíl „vyhlazování a hladovění jako válečné metody, včetně odepření dodávek humanitární pomoci“, ale také „záměrného cílení na civilisty v konfliktu“.

Prokurátor v prohlášení konkrétně uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé... Patří k nim podvýživa, dehydratace, hluboké utrpení a rostoucí počet úmrtí mezi palestinským obyvatelstvem, včetně kojenců, dalších dětí a žen“.

Netanjahuova kancelář označila zatykač na izraelské představitele krátce po vydání za „antisemitský a absurdní“. Spojené státy rozhodnutí ICC odmítly. Někteří lídři – například šéf unijní diplomacie Josep Borrell – naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. Podle Borrella zatykače nejsou politické. „Mám právo kritizovat rozhodnutí izraelské vlády, ať už je to pan Netanjahu, nebo někdo jiný, aniž bych byl obviněn z antisemitismu. To je nepřijatelné,“ prohlásil Borrell.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake zdůraznil, že „Česko dodržuje a bude dodržovat mezinárodně-právní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě“. Například francouzská diplomacie ve středu uvedla, že by Netanjahua kvůli zatykači ICC zřejmě nezadržela. Podle prohlášení má totiž Netanjahu imunitu, která ho před zatykačem chrání. Ministerstvo zahraničí se odvolává na Římský statut, který fungování ICC řídí.

Maďarský premiér Viktor Orbán veřejně oznámil, že rozhodnutí soudu nebude respektovat, a minulý týden v pátek prohlásil, že Netanjahua naopak pozve na návštěvu Maďarska. Pozvání Netanjahuova kancelář potvrdila.

Mezinárodní trestní soud

Mezinárodní trestní soud sídlí v nizozemském Haagu. Jde o jedinou mezinárodní jurisdikci, která stíhá a trestá jednotlivce zodpovědné za trestné činy genocidy, zločinů proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese. Hlavním prokurátorem ICC je od roku 2021 britský právník Karim Ahmad Khan.

Jedná se o nezávislou instituci, nejde o soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájil vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.

Dohoda o vzniku ICC byla podepsána roku 1998 v Římě, tribunál pak vznikl roku 2002, když zakládací smlouvu ratifikovalo požadovaných minimálně šedesát států. Nyní má ICC podporu 124 zemí; Rusko, stejně jako například USA, ale jeho jurisdikci neuznává. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Soud dosud obvinil nebo zahájil řízení s 65 osobami.

Zatykač znamená, že státy, které jsou členy Římského statutu, by měly ICC dotyčné vydat, pokud by se nacházeli na jejich území. Členem statutu je i Česko. Pokud daná země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.

Dále v Interview ČT24 moderátorka s poradcem Pojarem hovořila o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh, o izraelských podmínkách konce bojů v Pásmu Gazy, nové „ose zla“, vývoji ruské války proti Ukrajině nebo nové Evropské komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...