Migranti raději zemřou, než aby zůstali další den v Libyi, říká šéf českých Lékařů bez hranic

Práci, kterou Lékaři bez hranic ve Středomoří vykonávají, někteří vidí neradi. Jedna z častých výtek zní, že pomáhají migrantům do Evropy, a tito se proto nebojí vydat na cestu. „Diskuse na Facebooku bývají agresivní. Snažíme se lidem fakta vysvětlovat, ale oni to příliš nečtou,“ popsal výlevy na sociálních sítích Gruber.

Ředitel české sekce humanitární organizace Lékaři bez hranic si však pochvaluje, že je svědkem i pozitivních reakcí v podobě finančních darů od přispěvatelů. „Často na složenku tužkou dopíšou, že je určena na záchranu tonoucích, nebo nám napíšou, že si cení naší odvahy a zdvojnásobují svůj příspěvek,“ informoval.

Takové jednání chápe jako „hlasování penězi“. „Napsat nenávistné příspěvky na Facebooku nikoho nic nestojí,“ uvědomuje si ředitel Gruber.

Záchrana života za to vždy stojí

O smysluplnosti záchranných operací Gruber nepochybuje, stovky lidí se při pokusu dostat se do Evropy utopí. „Kdyby tam nebyla naše loď, tak 350 lidí, které máme na palubě, mohlo skončit tragicky,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s tím, že tito lidé byli na moři několik dní bez jídla a vody a na přímém slunci. „Tři sta padesát zachráněných lidských životů za to vždycky stojí.“

Gruber upozornil, že podle námořního práva záchranná operace nekončí tím, že jsou lidé na lodi, ale že se dostanou do bezpečného přístavu. „Naše loď se teď nachází mezi Lampedusou a Maltou a vyzýváme italské, maltské, ale i evropské autority, aby nám přidělili bezpečný přístav,“ sdělil.

„Víme, že záchranná operace to nevyřeší, ale je to způsob první pomoci. Záchrana lidských životů vždycky byla naším posláním,“ uvedl Gruber s tím, že stejnou práci Lékaři vykonávají po celém světě, nejen ve Středozemním moři.

Ředitel ubezpečil, že lidé, které se podařilo zachránit, si riziko plavby uvědomují. „Mají za sebou tak hrozné zážitky, že se na cestu stejně vydají,“ popsal stanovisko mnoha migrantů. „Říkají nám, že radši zemřou, než aby zůstali jeden další den v Libyi,“ vylíčil.

Mučení a znásilnění otroci

Většina z těch, s nimiž Lékaři bez hranic přišli do styku, nesli nejen známky vyčerpáni a dehydratace, ale také bití, mučení, sexuálního zneužívání a otrocké práce. „To jsou všechno jizvy, které vidíte na jejich tělech. Ale samozřejmě je mají i na duši,“ sdělil Gruber. 

V detenčních zařízeních v Libyi se podle Grubera aktuálně nachází asi pět a půl tisíce lidí, z toho tři tisíce poblíž frontových linií. „Tam se stává ta věc, která se stala v jednom detenčním centru, které dostalo zásah při náletu. Sedmdesát mrtvých a sedmdesát zraněných,“ řekl s tím, že těmto lidem je potřeba urychleně pomoci.

„Zkuste si představit, že jste v tom vedru zadržováni v přeplněné cele s nedostatkem vody, minimem jídla, s nulovou zdravotní péčí. Lidé popisují, že dozorci z ozbrojených gangů jsou často pod drogami, takže nikdo neví, kdy vypukne násilí, kdy je někdo zbije. Do toho tam vybuchne bomba. To je prostě příšerná situace,“ zdůraznil Gruber.

Podmínky v Libyi jsou horší než přechod Sahary

Ředitel by si přál, aby uprchlíci získali takovou ochranu, aby se na cestu přes moře vůbec vydávat nemuseli. „Ti lidé ale utíkají před takovými hrůzami, že varianta, že by se na útěk nevydali, pro ně není ve hře,“ uvědomuje si.

„Musíme najít mechanismy, aby mohli překročit hranici, požádat o azyl. Aby někdo posoudil, zda mají na ochranu nárok,“ apeloval s tím, že ideální by bylo, aby se migranti Libyi vyhnuli. „Samotný přechod Sahary je velmi nebezpečný, ale nejhorší podmínky, kterým čelí, jsou právě v Libyi,“ zopakoval.

Zároveň upozornil, že počet lidí, kteří se snaží moře překonat, je nejnižší za pět posledních pět let. „Ve chvíli, kdy lidí šlo hodně, byla Evropa otevřenější. V tuto chvíli, kdy se bavíme o relativně malých počtech, tak speciálně politika Itálie je extrémně restriktivní,“ pozastavil se Gruber. „Někdo prostě zjistil, že se z toho dá získat volební potenciál,“ vysvětluje si situaci.

• Redakčně kráceno a upraveno. Celý rozhovor je k dispozici prostřednictvím videa.