„Musíme rozhodovat, ne snášet pravidla.“ Macron volal v Haagu po větší evropské suverenitě

Nahrávám video

Silná evropská průmyslová politika, snížení energetické i jiné závislosti na mimoevropských zemích nebo důsledná evropská integrace jsou podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zásadní pro budoucnost Evropy. Macron to v úterý uvedl v projevu v institutu Nexus v nizozemském Haagu. Začátek jeho vystoupení přerušily výkřiky lidí, kteří kritizovali jeho politiku. Francouzský prezident v úterý zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska, setkal se s králem Willemem-Alexanderem.

„Musíme utvářet svůj osud tím, že si vybereme své partnery,“ prohlásil Macron. „Musíme se snažit být spíše těmi, kdo rozhodují, než těmi, kdo snášejí pravidla,“ dodal prezident citovaný deníkem Le Monde.

Válka na Ukrajině a pandemie koronaviru vedly k pokroku směrem k větší evropské suverenitě, uvedl Macron. Pandemie podle Macrona přispěla k poznání, že Evropa je v dodávkách léků i dalších komodit závislá. „Musíme tuto závislost snížit a posílit naši identitu a suverenitu,“ dodal.

Snižování závislosti na mimoevropských hráčích je podle francouzského prezidenta důležité i v průmyslu. Za nezbytné považuje také stanovení společné evropské průmyslové politiky, kterou podle něj Evropa dosud postrádá, což ji znevýhodňuje v konkurenci s Čínou a Spojenými státy. Protekcionismus v případě klíčových zdrojů je podle Macrona někdy obhajitelný.

Macron v projevu v Haagu volal také po snížení závislosti na fosilních palivech a větším důrazu na ochranu životního prostředí. Obhajoval také důchodovou reformu, kterou na domácí půdě prosazuje navzdory silnému odporu veřejnosti.

Kritika za výroky o Tchaj-wanu

Řadu spojenců pobouřil Macron v uplynulých dnech svými výroky ohledně Tchaj-wanu. Po návratu z Pekingu řekl, že by se Evropa neměla nechat vtáhnout do možného konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou.

Zopakoval také svůj požadavek „evropské strategické autonomie“ v obraně, v přístupu k moderním technologiím či v energetice, aby Evropa v těchto oblastech nezávisela na USA a Číně.

Washington rétoriku francouzského prezidenta nepřeceňuje, alespoň ne veřejně. „Ponecháme prezidentu Macronovi jeho komentáře. Věříme v silné spojenectví a přátelství, které mezi našimi zeměmi panuje,“ poznamenal mluvčí Bílého domu John Kirby. 

V samotné Francii Macron za tato slova příliš kritizován není. Po menší závislosti na Spojených státech volá i řada dalších politiků, navíc Elysejský palác prosazuje společnou evropskou obranu už delší dobu. Klíčové spojence, zejména Německo, ale pro tuto myšlenku zatím nezískal.

„Schopnost prezidenta něco výrazně ovlivnit, jako v případě Ukrajiny, není velká. Jsou to hlavně Spojené státy, kdo je ve vztahu k Rusku hlavním hráčem. Pozice Evropy a Francie je hodně omezená,“ poznamenal komentátor listu Le Figaro Guillaume Tabard. 

Macron je naopak ve Francii kritizován za to, že je stále na cestách, dává přednost zahraničním otázkám před těmi domácími a že prosazení penzijní reformy zcela nechal na premiérce Elisabeth Borneové.

Právě jeho neměnný postoj v otázce důchodů a zjevné ignorování odborů může být podle odborníků příčinou výrazného poklesu jeho popularity. Podle nového průzkumu televizní stanice BFMTV by dnes lídryně krajní pravice Marine Le Penová získala 55 procent hlasů a Macrona by porazila.

Setkání s královským párem

Prezident Macron v úterý v doprovodu manželky Brigitte zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska. S vojenskými poctami ho dopoledne přijal nizozemský král Willem-Alexander s chotí Maximou. Manželé Macronovi se poklonili u památníku nizozemským obětem druhé světové války, který stojí proti paláci, kam zamířili na soukromý oběd s královským párem. Na prezidenta se zpoza zátaras přišly podívat stovky lidí.

Macronova cesta je první oficiální návštěvou francouzské hlavy státu v Nizozemsku po 23 letech. Naposledy do sousední země zavítal Jacques Chirac. Macron byl v Nizozemsku v lednu, ale ne v rámci oficiální návštěvy, píše NOS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...