Izrael vyzval k evakuaci libanonského území jižně od řeky Zahrání

Izraelská armáda ve středu večer vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání, území směrem na jih nyní považuje za bojovou zónu, píše agentura AFP. Řeka leží přibližně 45 kilometrů od izraelských hranic. Armáda tímto krokem rozšířila své předešlé evakuační výzvy, které během středy vydala.

K evakuaci na sever od Zahrání armáda nejprve dopoledne vyzvala celé město Nabatíja, hlavní centrum jižního Libanonu, a později zahájila v oblasti vzdušné údery. Krátce poté začala armáda ostřelovat jeho okolí. Odpoledne vydala další výzvu k evakuaci, tentokrát historického pobřežního města Súr (známé též jako Tyr či Tyros), včetně palestinských uprchlických táborů a okolních vesnic. Poté v Súru a okolí provedla bombardování.

Jeden z útoků zasáhl podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) místo poblíž tamní nemocnice. Přímé boje mezi izraelskými jednotkami a militantním hnutím Hizballáh pokračují ve vesnici Zaútar aš-Šarkíja, která leží asi šest kilometrů severně od Nabatíje. Vesnice se nachází mimo takzvanou žlutou linii, která vymezuje Izraelem okupované libanonské území podél hranic.

Hizballáh se ve středu přihlásil k několika útokům proti izraelské armádě, která se snaží v Libanonu pronikat dále na sever od řeky Lítání a mimo žlutou linii.

Oběti úterních úderů

Libanonské úřady tvrdí, že si úterní izraelské údery na jihu Libanonu vyžádaly 31 obětí, dalších 40 lidí utrpělo zranění. Mezi mrtvými jsou podle úřadů nejméně čtyři děti a tři ženy, napsala agentura AFP. Celkem čtrnáct lidí zemřelo po útocích v obci Burdž al-Šamalí poblíž Súru. Libanonská státní agentura NNA už v úterý ráno napsala, že při nočních útocích izraelské armády zemřelo na východě země nejméně dvanáct lidí.

Izraelská armáda v úterý vyzvala k evakuaci obyvatele dvaceti obcí na jihu Libanonu. Židovský stát tvrdí, že tam stejně jako na dalších místech země útočí na cíle spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael pravidelně bombarduje Libanon navzdory podepsanému příměří a plánovaným mírovým jednáním.

Ve stejný den Izrael zasáhl největší přehradu v zemi Karaún ležící ve východním údolí Bikáa. Během dvou vzdušných útoků tam zabil jednoho libanonského vojáka a dva záchranáře, kteří mu přispěchali na pomoc. Tělo vojáka bylo podle OLJ nalezeno až ve středu, jelikož ze začátku Izrael odmítal jeho tělo libanonské armádě vydat. Je to dvacátý libanonský voják zabitý izraelským bombardováním od obnovení války 2. března.

Žlutá linie

Izraelská armáda v jižním Libanonu zavedla žlutou linii v polovině dubna po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež tam má pod kontrolou. Cílem pro vytvoření této zóny v Libanonu bylo zabránit útokům na izraelské území. Nachází se na ní až 55 pohraničních libanonských vesnic, které Izrael nyní okupuje.

Premiér Izraele Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že židovský stát zintenzivní své údery proti Hizballáhu. Podle amerického představitele citovaného agenturou Reuters hnutí Hizballáh, které je podporováno Íránem, ignorovalo varování před zastavením útoků, které by mohly ohrozit jednání o ukončení americko-izraelské války proti Íránu.

Hizballáh v úterý v prohlášení uvedl, že zaměřil útoky na izraelské síly postupující směrem k jiholibanonskému městu Zawtar aš-Šarkija. Teroristé přitom údajně použili výbušné drony, rakety a dělostřelectvo.

Teroristé z Hizballáhu se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojili do regionální války, kterou 28. února rozpoutaly izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda útoky Hizballáhu ihned odsoudila. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde vytváří takzvanou nárazníkovou zónu, což zahrnuje systematické a cílené ničení některých vesnic.

Libanonský prezident Joseph Aún v pondělí vyjádřil přání nadále s Izraelem vést mírové rozhovory, avšak zdůraznil, že izraelské síly musí zcela opustit jižní Libanon. „Jednání nebudou znamenat kapitulaci ani ústupky,“ řekl Aún. Libanon a Izrael, které mezi sebou nemají diplomatické vztahy, zahájily v dubnu jednání pod záštitou Spojených států. Další kolo rozhovorů je naplánováno na 2. a 3. června ve Washingtonu, předcházet mu má setkání vojenských představitelů obou zemí v Pentagonu 29. května.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví v úterý ještě před večerním oznámením mrtvých a zraněných prohlásilo, že izraelské útoky od začátku nynější války v Libanonu zabily 3213 lidí, včetně více než 200 dětí, a 9737 jich zranily. Izraelská armáda oznámila, že v bojích s Hizballáhem na jihu Libanonu zahynulo 23 jejích vojáků. Tvrzení obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...