Na Slovensku, které je řazeno k tradičně katolickým zemím, dál ubývá věřících. Výrazně tam přibylo lidí bez náboženského vyznání, v loňském sčítání lidu se tak označila skoro čtvrtina obyvatel. Statistika odhalila bezmála dvojnásobný nárůst ve srovnání se stavem před deseti lety. Důvodů úbytku věřících může být víc, například generační obměna nebo změna životního stylu.
Na nedělní mši v Kostele dobrého pastýře v Handlové se schází věrná menšinová skupinka. V malém městě na středním Slovensku, známém díky hornictví, převládají lidé bez vyznání. Loni jich bylo 58 procent, což je o 15 procentních bodů víc než před deseti lety. Opačným směrem se vyvíjí podíl věřících. Třeba těch, kteří se označují za římské katolíky, byla dřív v Handlové asi třetina. Teď už je to jen každý čtvrtý.
„Hlavně ty poslední dva roky je úbytek, protože hodně lidí zemřelo. Mnozí lidé přestali chodit kvůli opatřením, využili příležitost odejít,“ říká farář Peter Repa z Handlové. Se stejnými trendy se potýká celá země. Před deseti lety bylo bez vyznání 13 procent Slováků – po loňském sčítání je jich skoro dvojnásobek.
„Lidé cestují, častěji pobývají mimo prostředí, kde se narodili, to znamená, že se vytrhávají z původních tradičních vazeb a ztrácejí přímou vazbu na církev,“ vysvětluje sociolog Miroslav Tížik ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd.
O věřící přicházejí hlavně velké církve. Počet římských katolíků se snížil o 300 tisíc. Biskupská konference však zdůraznila, že počet pokřtěných je v posledních letech stabilní. „Slovenská církev nezaznamenala nějaké významné úbytky věřících za posledních 10 let. Vidíme, že trend pokřtení potomka je stabilní,“ řekl v Horizontu ČT24 Martin Kramara, kněz a mluvčí konference biskupů Slovenska.
Podle Kramary se z obrazu Slovenska jako nábožensky založené země stereotyp nestal a nálepka stále platí. „Více než dvě třetiny, někdy téměř 75 procent dětí, které se narodí na Slovensku, jsou následně pokřtěny.“
Bývalý politik František Mikloško patří k výrazným křesťanským intelektuálům. Ve vztahu k sekulární části společnosti má podle něj slovenská církev svoje rezervy. „Je tu nezaměstnanost, osamělí lidé, mládež, která hledá svoje postavení. Tam ztrácí pozici být partnerem, kterého by si druhá strana vážila.“
Statistiku věřících však nepovažuje za nejdůležitější, stejně jako Peter Repa. „Sloužím věřícím i nevěřícím, jsem farář pro celé město,“ říká kněz z Handlové. Že do kostela chodí míň lidí, si všiml. Zároveň ale na křest připravuje pět dospělých.
