Nacionalisté založili v europarlamentu novou frakci, povede ji Zanni z italské Ligy

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.

Členy jsou poslanci tří větších stran, kromě francouzského RN také italské Ligy premiéra Mattea Salviniho a Alternativy pro Německo (AfD).

Dále ho tvoří menší počty europoslanců Dánské lidové strany, Strany Finů, Svobodné strany Rakouska, belgického Vlámského zájmu, Konzervativní lidové strany Estonska a českého hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Zástupci nové frakce zdůraznili svůj cíl ukončit stále těsnější integraci Evropy. Italský lídr ID Marco Zanni hovořil o nutnosti zarazit v souvislosti s migrací politiku „otevřených přístavů“, kterou označil za destruktivní, a také o potřebě umožnit členským zemím Unie větší pružnost při řešení jejich hospodářské situace.

Zástupce německé AfD Jörg Meuthen se vyslovil pro zrušení sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny. Jussi Halla-aho ze Strany Finů (dříve Praví Finové) zmínil údajnou nefunkčnost eurozóny a snižující se možnosti občanů rozhodovat o svých vlastních daních.

Okamura: Důležité je právo zemí chránit své hranice či odmítnutí Turecka v Unii

Českou SPD reprezentoval místo některého z europoslanců přímo její šéf Tomio Okamura, s prioritami své strany EP ale neseznámil. Později řekl, že už ve středu schválila frakce svou konkrétní politickou deklaraci, jejímž základem je snaha prosazovat „spolupráci suverénních a svobodných evropských národů“.

Pro šéfa SPD jsou důležité zmínky o právu zemí chránit své hranice či odmítnutí možného členství Turecka v Unii. Připomněl také, že zástupci německé AfD výslovně souhlasili s tím, že nebudou otevírány otázky minulosti, především v souvislosti s takzvanými Benešovými dekrety, které po druhé světové válce mimo jiné umožnily zabavení majetku etnických Němců a jejich odsun z území tehdejšího Československa.

Nacionalisté dosud měli dvě frakce

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout. V EP tak působila Evropa národů a svobody (ENF), která měla celkem 36 poslanců, a také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s 48 poslanci.

Členy ENF byly například francouzské Národní sdružení, italská Liga, Svobodná strana Rakouska či nizozemská Strana pro svobodu. V EFDD působilo třeba italské Hnutí pěti hvězd, Alternativa pro Německo, česká Strana svobodných občanů či tehdejší Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage.

Ani nová frakce nesdruží všechny nacionalisty

Některé strany z těchto dvou frakcí se nyní setkávají v nové ID. Doplňují je zástupci Pravých Finů, kteří byli dosud součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Součástí nebude Farageova Strana pro brexit, i když je ID spolupráci s touto formací nakloněna. V ID nebude ani euroskeptické polské Právo a spravedlnost (PiS), o jehož účast stál italský premiér Salvini a které je nyní v konzervativním uskupení ECR. V nejsilnější lidovecké frakci EPP zůstává i maďarský Fidesz. 

Evropský parlament má do britského odchodu z Unie 751 křesel a podle Le Penové mají po květnových eurovolbách strany kritické k dosavadnímu směřování EU asi dvě stovky poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...