Náklady na život v Tel Avivu jsou extrémní, starosta se obává společenského výbuchu

Nahrávám video

Tel Aviv je podle žebříčku sestaveného časopisem Economist nejdražším městem světa. Náklady na bydlení jsou tu už delší dobu velkým problémem. Třímilionová aglomerace jen těžko hledá nové plochy pro výstavbu. Drahé jsou i potraviny a služby. Světové prvenství je ale zčásti způsobeno i prudkým posilováním izraelské měny a dopady pandemie, která narušila globální tok zboží.

Turistický slogan o Tel Avivu říká, že to je město, které nikdy nespí. Nyní by jej ale mohlo provázet i varování, že důkladně provětrá peněženku.

Situace znepokojuje i místního starostu Rona Chuldaje. Obává se ekonomické i sociální exploze. „I střední třída by měla mít možnost zde bydlet. Učitelé, zdravotníci, policisté, to jsou lidé, bez kterých se civilizovaná společnost neobejde. Někteří vládní představitelé si ale myslí, že učitelé mohou bydlet kdesi na předměstí,“ podotýká starosta.

Chuldaj je smýšlením sociální demokrat a dlouhodobě kritizuje pravicové vlády. Tvrdá data ovšem ukazují, že Tel Aviv se opravdu stal nejdražším městem světa. Předstihl Paříž, Singapur, Curych, Hongkong nebo New York.

Nejvíc je to vidět na cenách nemovitostí. Vlastnit rodinný dům je v aglomeraci Tel Avivu luxusem. I běžné byty jsou extrémně drahé. Pro izraelské rodiny, které mají běžně tři děti, by měl být stometrový byt lehkým nadstandardem. Jenže běžně zde taková novostavba stojí v přepočtu 25 milionů korun.

„Vidíme lidi z vyšší střední třídy, kteří bydlí v natěsnané aglomeraci Tel Avivu v prostorově nevyhovujících bytech,“ popisuje zpravodaj ČT David Borek. Jedním z důvodů nedostupného bydlení je fakt, že Izrael každým rokem navyšuje počet obyvatel o 150 tisíc. „A Tel Aviv prostě není nafukovací,“ dodává.

Vnitřní jádro města ze 40. a 50. let je navíc poddimenzované. „Čtyřpatrové domy odkazují na dobu, kdy byl Tel Aviv koncipován jako město pro pár set tisíc lidí, nikoliv jako skoro čtyřmilionová aglomerace. Ale existuje tu například program, kdy se lidé mohou domluvit se státem nebo developerem, že se jejich dům buď zboří, nebo zvýší o pár pater. Na pár let si najdou náhradní bydlení, pak dostanou větší byty, dokonce někdy i jeden menší byt extra na pronájem a podobně. Ale to je jen evoluční řešení, které nemůže saturovat každoročně se zvyšující počet obyvatel,“ upozorňuje zpravodaj.

Ceny nemovistostí ženou Izraelce do osad

Důvodem drahého bydlení je i geografie. Tel Aviv je totiž vměstnán do zhruba dvacetikilometrového úzkého pásu Izraele. Některé osady na Západním břehu tak zažívají stavební boom. Stěhují se sem ideologicky nevyhranění lidé, kteří hledají dostupné bydlení. Mrakodrapy Tel Avivu jsou na dohled, a přitom je zde bydlení výrazně levnější. „Může to přispět ke snížení cen v centrální části státu,“ říká předseda okresní rady Šomron Josi Dagan.

Jenže osady nabízejí maximálně několik tisíc bytů. Aglomerace Tel Avivu má přes tři miliony obyvatel, takže většina lidí před vysokými cenami neunikne. „Původně jsem bydlel na severu Izraele, takže teď mám skoro dvojnásobné životní náklady, včetně nákupu potravin a dalších věcí,“ stěžuje si obyvatel Tel Avivu Ziv Toledano.

Právě potraviny jsou další ukázkou toho, že bydlet v bohatém městě s písečnými plážemi má i své nevýhody. Drahé jsou v celém Izraeli.

Extrémní růst šekelu

Životní náklady v Tel Avivu jsou vysoké už mnoho let. Aktuální světové prvenství je ovšem zčásti způsobeno posilováním šekelu. „Cenový vzestup v Izraeli byl v posledních pěti letech jeden z nejnižších v rámci OECD. Zásadní změnou ale je vývoj kurzu šekelu, který natolik posílil, že v dolarech a eurech vše výrazně zdražuje,“ vysvětluje ekonom Dan Ben David.

Dalším důvodem je podobně jako v Česku narušení světového obchodu v důsledku pandemie. Blízký východ nemá zdaleka tak prostupné pozemní hranice jako kontinentální Evropa, a zásobování Izraele je tak závislé na lodní a letecké přepravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...