Napětí spojené s příchodem migrantů se ve východoněmeckých městech projevuje opakovaně

Nahrávám video

Masivní protesty v souvislosti s uprchlickou krizí zažilo Německo už na přelomu roku 2014 a 2015 v souvislosti se vznikem hnutí Pegida. Demonstrace v Drážďanech se tehdy účastnily tisíce lidí. Podobné síly už další její akce nedosáhly, větší či menší protesty se ale od té doby konaly v řadě dalších východoněmeckých měst – od saského Heidenau či Budyšína, přes Erfurt či Chotěbuz. Nová vlna protestů v současnosti zmítá saským Chemnitzem.

Hnutí proti islamizaci Německa s názvem Pegida vzniklo v Drážďanech na podzim roku 2014. Už v lednu následujícího roku v saské metropoli uspořádalo demonstraci, které se zúčastnilo 25 tisíc lidí.

Odnože hnutí pak vznikaly i v dalších německých městech, například v Lipsku, Berlíně či Kolíně nad Rýnem. Pegida pořádá demonstrace pravidelně, od té doby se ale počty demonstrantů výrazně snížily.

  • Slovo Pegida je akronymem názvu hnutí, který zní Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes, česky Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu.
  • Program hnutí je zaměřen proti údajně narůstajícímu vlivu islámu v Evropě. S tím souvisí požadavky na zpřísnění stávající migrační a azylové politiky nebo odpor vůči pravidlům politické korektnosti.
  • Ačkoliv Pegida bývá svými odpůrci obviňována z šíření xenofobie a rasismu, představitelé hnutí odmítají být spojováni s neonacistickou krajní pravicí.
  • Za datum vzniku hnutí bývá označován 11. říjen 2014, kdy Lutz Bachmann založil na Facebooku skupinu nazvanou Mírumilovní Evropané proti islamizaci Západu.
  • Hnutí je mimořádně aktivní v saských Drážďanech, kde organizuje demonstrace. Z Drážďan, které nadále zůstávají jeho baštou, se pak rozšířilo do dalších německých a evropských měst.
  • Dosud nejvíc účastníků přilákala drážďanská manifestace Pegidy 12. ledna 2015, které se zúčastnilo podle oficiálních údajů 25 tisíc osob. Podle organizátorů však tehdy vyšlo do ulic 35 tisíc lidí a 100 tisíc po celém Německu.

V srpnu 2015 vyšly do ulic stovky lidí v saském Heidenau. Protestovaly proti přílivu uprchlíků a postupu německé vlády k této problematice.

Heidenau bylo před tím tři noci po sobě dějištěm pouličních nepokojů. Ty vypukly po demonstraci proti běžencům, v následujících dnech se ve městě střetli pravicoví radikálové s anarchisty. Při potyčkách byly zraněny tři desítky policistů, události pak odsoudila většina německých politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Nepokoje v Heidenau
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Erfurt, Budyšín, Chotěbuz i Chemnitz

Jen o měsíc později pak demonstrovalo na 5000 lidí v durynské metropoli Erfurtu proti azylové politice německé a zemské vlády. Protest svolala protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD).

O rok později se konal protest proti přijímání uprchlíků v saském Budyšíně. Shromáždilo se tam zhruba 350 lidí. Podle policie mezi nimi byli i stoupenci krajní pravice, kteří na sobě měli zakázané symboly spojované s nacismem.

Zároveň tam demonstrovaly desítky levicových aktivistů, kteří označovali odpůrce uprchlíků za fašisty. Obě skupiny se slovně střetly. Budyšín zažil nepokoje spojené s migrační krizí už dříve.

Na 2000 lidí demonstovalo proti přijímání migrantů také letos v březnu. Akce ve východoněmecké Chotěbuzi se zúčastnili také politici z AfD a její příznivci.

Obdobných demonstrací se tam konalo od května 2017 několik. Ve městě v poslední době totiž opakovaně docházelo ke střetům mezi Němci a uprchlíky, především ze Sýrie. Policie proto posílila ve městě hlídky a úřady rozhodly, že do Chotěbuzi prozatím nebudou další žadatele o azyl posílat.

Další protesty se čekají

Poslední protesty pak v Chemnitzu rozpoutal spor, během kterého v noci ze soboty na neděli zemřel německý občan a dva další lidé byli zraněni. Podezřelými jsou dva muži ve věku 21 a 22 let z Iráku a Sýrie, které soud poslal do vazby. V reakci na to se v Německu konaly tisícové demonstrace.

Další potenciální potíže pro saské úřady může představovat na sobotu naplánovaný protestní pochod, který v Chemnitzu organizují Pegida spolu s AfD. Chtějí na něm podle svého prohlášení truchlit za zavražděného Němce a všechny oběti „nucené multikulturalizace“ Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 5 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 8 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.