Napjatá situace v ostřelovaném Libanonu budí obavy z občanské války

Izraelské bomby v posledních týdnech dopadají hlavně na jižní předměstí Bejrútu, údolí Bikáa na východě nebo část území jižně pod městem Saidá. Tyto tři oblasti Libanonu jsou obývané převážně šíity a právě tam Izrael vede válku se šíitským teroristickým hnutím Hizballáh.

V jiných oblastech je zatím klid. „Bohužel pro ně (šíity). Oni teď útočí hlavně na šíity,“ popisuje aktuální situaci jeden z křesťanů žijících v Bejrútu André Fajád.

Šíité jsou Libanonci stejně jako křesťané

André Fajád provozuje restauraci na východě metropole v tradičně křesťanské čtvrti. Říká, že přestože se šíitskou menšinou se na správě země v mnohém neshoduje, válku proti nim pokládá za útok na celý Libanon. „Je těžké to snést, oni jsou přeci také Libanonci. Jsou naší součástí, stejně jako my jejich. Nerozumím tomu, proč to tak musí být, není to normální,“ stýská si postarší muž.

V roce 1943, když Libanon vzniknul, byl převážně křesťanskou zemí. Po více než osmdesáti letech existence a absorbování několika uprchlických vln palestinských a syrských muslimů se ale poměry změnily.

Nevyřízené účty

Ke křesťanství se v současnosti hlásí zhruba jedna třetina obyvatel Libanonu. Dominantní jsou mezi nimi maronité. Politicky zdaleka nejde o jednolitou skupinu. Zároveň ale platí, že se šíitským hnutím Hizballáh má spousta z nich nevyřízené účty.

Stejně jako sunnité, kteří jsou poslední třetinou libanonského náboženského mixu. „Už léta trpíme pod silou Hizballáhu, který v této zemi kontroluje naprosto vše. Naprosto,“ říká sunnitský politik Waddáh al-Sadík ze strany Kotlit Tahalof Al Taghyer.

V Libanonu panují obavy, že by současná válka šíity podporovaného hnutí Hizballáh s Izraelem mohla tři hlavní náboženské skupiny znovu vmanévrovat do hrůz občanské války. Ta poslední skončila v roce 1990, trvala 15 let a přinesla jen křehký kompromis na rozdělení moci v zemi.