Nápoj s příchutí kouře nikdo nechce. Australští vinaři nechávají hrozny na vinicích

Je čas sklizně, ale hrozny mnoha australských pěstitelů teď hnijí na vinicích. Mohou za to požáry, které upozornily, jak je australský vinařský průmysl s ročním obratem šest miliard australských dolarů (90 miliard Kč) ohrožen změnami klimatu. Píše o tom list Financial Times.

„Chuť je špatná, je to jako olizovat popelník,“ říká pěstitel Graem Shaw, jehož réva jindy vyhrává vinařské soutěže. Hrozny pěstuje na rozloze 85 akrů, zhruba 40 kilometrů od hlavního města Canberra. „Byly znečištěny silným kouřem, který foukal z ohně vzdáleného více než 80 kilometrů. Nemůžeme ohrožovat naši značku tím, že budeme letos vyrábět víno nebo prodávat ovoce.“

Shaw je jedním z nejméně dvanácti australských producentů vína, kteří letos nebudou kvůli požárům vyrábět. Požáry už zničily více než 11 milionů hektarů půdy, což odpovídá velikosti Islandu. Způsobily také smrt 34 lidem a toxický kouř z nich se rozšířil až na Nový Zéland.

Některým pěstitelům v Adelaide Hills, na Klokaním ostrově a v části Nového Jižního Walesu vinice úplně shořely. Mnoho vinařství pak zjistilo, že jejich hrozny do sebe natáhly sloučeniny z kouře, které během kvašení dodávají vínu špatnou chuť.

Sucho, požáry a extrémní počasí jsou už dlouho součástí australského klimatu. Vědci ale varují, že jak se zvyšují teploty, jsou i požáry a sucha častější a intenzivnější. Podobné to je i v dalších oblíbených vinařských regionech a v posledních letech katastrofické požáry zažili i v Kalifornii, Portugalsku a ve Španělsku.

Požár jako varování

„Požáry jsou varováním před tím, jak bude vypadat budoucnost, pokud vlády neudělají nic se změnami klimatu,“ řekl profesor zemědělských věd na Melbournské univerzitě Snow Barlow. „Hrozny jsou velmi citlivé na změny životního prostředí, takže vinaři jsou v první linii. My (vinaři) jsme se vyrovnali s oteplením o jeden stupeň, ale oteplení o dva nebo tři stupně by bylo velmi obtížné.“

Barlow odhaduje, že produkce ročníku 2020 by se mohla snížit až o osm procent. Podle australského vinařského svazu Wine Australia bude letošní sklizeň nižší o čtyři procenta.

Nejobtížnější rok od finanční krize

Letos navíc koronavirus přiměl vinaře zrušit marketingové akce v Číně, která je pro firmy z Austrálie největším vývozním trhem v hodnotě 1,28 miliardy AUD (19,2 miliardy Kč). „Pro australský vinařský průmysl je to kvůli požárům a koronaviru nejobtížnější rok od finanční krize,“ uvedl generální ředitel Wine Australia Andreas Clark.

V dlouhodobém horizontu se všichni producenti obávají dopadu oteplování, které může zkrátit dobu zrání. Podle pěstitelů to může ovlivnit složitost vína či zvýšit obsah alkoholu. 

Když otec začal před půl stoletím s produkcí vína, sklízeli jsem ryzlink rýnský v prvním květnovém týdnu. Teď sklízíme v březnu, nebo když je teplý rok, tak dokonce v únoru.
Tim Kirk
majitel firmy Clonakilla

Společnost Clonakilla investovala do dalších strojů a vyšší produkční kapacity, aby se lépe vyrovnala se zkrácením období sklizně. Kvůli teplejšímu počasí začala také pěstovat nové odrůdy, včetně Grenache, Mourvedre a Counoise.

Pomoci mohou spreje i šlechtění

Na ochranu před vysokými teplotami začali vinaři také používat „opalovací“ sprej na bázi jílu, který má hroznům pomoct. Před kouřovým zápachem ale nechrání. Z dalších vinic se třeba Brown Brothers spojila s australskou vědeckou agenturou CSIRO s cílem vyvinout novou odrůdu, která lépe vyhovuje suchým podmínkám na jejich vinicích.

Aktuálně se ale vinaři zaměřují na dopady požárů. Jedním z nejhůře zasažených regionů je Adelaide Hills, kde požáry zničily koncem prosince 25 tisíc hektarů půdy a asi třetinu vinic.

Majitel vinice Beira Hills Greg Horner tři dny bránil svůj majetek před ohněm včetně své vinice, kterou byl nucen znovu vysadit po devastujícím požáru v roce 2015. „Bylo to hrozivé, opravdu stresující, ale dokázali jsme to. Bohužel kvůli kouři ministerstvo pro víno náš Pinot Noir odmítlo,“ říká Horner. „Pravděpodobně uvidíme, že někteří pěstitelé, kteří přišli o vinici, toto odvětví opustí. Obnova je velmi drahá,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...