Největší roztržka od roku 1940. „Nacionalistická lepra,“ rýpl si do Říma mluvčí francouzské vlády

Nahrávám video

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží, která vyústila v odvolání francouzského velvyslance, nemá obdoby od roku 1940, kdy Benito Mussolini vyhlásil válku Francii, píše agentura Reuters. Podle Paříže má dočasné opatření Římu jasně signalizovat, ať se nevměšuje do záležitostí Francie. Spor vygradovalo setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest. Politik svůj krok hájí, zdůraznil ale, že s Francií chce na vládní úrovni dál spolupracovat.

Mluvčí francouzské vlády Benjamin Griveaux v rozhlasové stanici Europe 1 řekl, že odvolání velvyslance předcházely měsíce „nepodložených útoků“. Setkání Di Maia se žlutými vestami, které od poloviny listopadu protestují proti politice francouzského prezidenta, pokládá za porušení „samých základů diplomacie“, protože cesta italského vicepremiéra do Francie nebyla ohlášená.

S odkazem na lídry italské populistické vlády si mluvčí nebral servítky, když hovořil o „nacionalistické lepře“, která rozkládá jednotu Evropy.

Francie pomohla podnítit migrační vlnu, trvá na svém Di Maio

Di Maio na situaci reagoval prostřednictvím videa na Facebooku, v němž řekl, že Evropa bez hranic by měla umožňovat i pohyb politických sil. Znovu kritizoval politiku Francie v afrických zemích, která v nich podle něj zastavila hospodářský růst a podnítila migrační vlnu do Evropy. Paříži připsal i chaos v Libyi.

Pro současnou italskou vládu představuje Macron symbol toho, proti čemu jsou, třeba hlubší evropské integrace. Je to strategie, jak oslabit svého největšího oponenta před volbami do Evropského parlamentu. Na domácí půdě chtějí ukázat, že italská vláda se nebojí ani takového velkého hráče, kterého měly minulé vlády za veledůležitého.
Andreas Pieralli
italský publicista

V dopise zaslaném do francouzského Le Mondu pak italský vicepremiér vysvětluje setkání se žlutými vestami citelně diplomatičtějším tónem. Píše, že dříve vzhlížel k francouzskému sociálnímu státu a chápe, když lidé protestují, pokud jim někdo chce jejich práva vzít.

Hnutí jej prý zaujalo, protože mezi jejich požadavky nalezl témata, která přesahují levici i pravici a soustředí se na občana a jeho potřeby. Připomíná také sociální politiku, kterou jeho Hnutí pěti hvězd (M5S) prosadilo do koaliční smlouvy: dřívější odchod do penze a nepodmíněný příjem pro chudé Italy. Nespokojené Francouze vidí jako referenční bod a s Francií chce na vládní úrovni dále spolupracovat.

Italské a francouzské žluté vesty měly sraz

V italském městě San Remo se v pátek sešli k rozhovorům zástupci francouzských a italských žlutých vest. Za francouzskou stranu přijel bloger Maxime Nicolle, kterého média řadí mezi radikály. Ten se má v sobotu zúčastnit demonstrace žlutých vest na italsko-francouzské hranici, napsala agentura AFP.

Di Maio se v úterý setkal s jinými zástupci heterogenního hnutí žlutých vest – s Cristophem Chalenconem a s kandidáty do evropských voleb ze seznamu RIC (Shromáždění občanské iniciativy) Ingrid Levavasseurové. Nicollea nekontaktoval a ten později řekl, že by Di Maiovi ani nezvedl telefon.

Napětí mezi Římem a Paříží roste už od loňského léta, kdy se v Itálii ujali vlády populisté. Ti souseda kritizují za postoj vůči migrantům, které Francouzi vrací do Itálie. Podle Říma to bylo 60 tisíc běženců za poslední dva roky, kontroly celníků na hranicích navíc výrazně zpožďují vlaky mezi oběma zeměmi. Di Maio Francii obvinil i z toho, že v Africe přiživuje chudobu, nebo že na jejím území žije beztrestně patnáct italských teroristů.

Na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italského premiéra Giuseppa Conteho se v pátek obrátili zástupci italského podnikatelského svazu Confindustria a francouzského sdružení zaměstnavatelů Medef s výzvou, aby vedli dialog. Spor mezi oběma zeměmi by podle nich mohl ohrozit globální postavení Evropy.

Obrazy da Vinciho v ohrožení

Napětí mezi tradičně blízkými spojenci se přitom může brzy promítnout i mimo politiku. Italská vláda chce kupříkladu přehodnotit svůj slib, že zapůjčí obrazy Leonarda da Vinciho na jubilejní podzimní výstavu v Louvru. „Máme s italskými kolegy výborné profesní vztahy, vzájemně se podporujeme, věříme, že spolupráci a tento projekt nic nenaruší,“ podotkla konzervátorka výstavy v Beaux Arts Emmanuelle Brugerollesová.

Francie považuje kritiku italské vlády za součást kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Z Říma ale už přišlo vstřícné gesto – ministr vnitra Matteo Salvini pozval svého francouzského kolegu k jednáním do Itálie příští týden. „Už před časem jsem říkal, že jsem schopen jít do Paříže třeba i pěšky, protože je potřeba vyřešit tři otázky, které jsou důležité z hlediska italských národních zájmů,“ prohlásil Salvini.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...