Německo po dlouhém sledování zakázalo Islámské centrum v Hamburku

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

Policie ve středu sídlo šíitského spolku, takzvanou Modrou mešitu v Hamburku, prohledala podruhé během několika měsíců. Poprvé tak učinila loni v listopadu s cílem zajistit důkazy. Na jejich základě se potvrdilo, že centrum propaguje islamisticko-totalitní myšlenky, antisemitismus a nepřátelství vůči Izraeli a podporuje libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh, která je spojena s íránským režimem a je v Německu zakázána, napsal web magazínu Der Spiegel.

Podle německých úřadů tak IZH porušuje ústavní pořádek republiky. Představitelé spolku také v minulosti velebili násilné činy spáchané teroristickými organizacemi, jako je palestinský Hamás.

Kromě Modré mešity se nynější razie týká také dalších více než padesáti míst v celkem osmi spolkových zemích. Kromě Hamburku jde o Berlín, Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Hesensko a Bavorsko.

Cílem je zabavení majetku IZH a jeho dílčích organizací včetně hamburské Modré mešity, dodává Der Spiegel. Jakmile tento krok nabude právní moci, stane se památkově chráněná budova federálním majetkem a spolková vláda společně s vedením Hamburku budou zvažovat, co s ní bude dál. Bezpečnostní složky mají mezitím ochránit Modrou mešitu před vandalismem.

„Ideologie namířená proti demokratickému státu“

IZH bylo podle spolkové kontrarozvědky „důležitým íránským propagandistickým centrem v Evropě,“ jehož cílem bylo „ustavení antidemokratické a antisemitské orientace šíitského islámu podle vzoru íránské státní ideologie“ v Evropě.

„Je pro mě důležité rozlišovat. Nevystupujeme proti náboženství. Jasně rozlišujeme mezi islamisty, proti kterým tvrdě postupujeme, a mnoha muslimkami a muslimy, kteří k naší zemi patří a kteří ve svém vyznání žijí,“ řekla ministryně vnitra Faeserová k zákazu IZH.

Zdůraznila, že centrum propagovalo totalitní světonázor. „Tato islamistická ideologie je namířena proti lidské důstojnosti, proti právům žen, proti nezávislé justici a proti našemu demokratickému státu. Islámské centrum v Hamburku a jeho dílčí organizace navíc podporují teroristy z Hizballáhu a šíří agresivní antisemitismus.“

Zákaz IZH přivítala berlínská pobočka vlivného Amerického židovského výboru (AJC), která uvedla, že již roky vede kampaň za zákaz této sítě napojené na íránský náboženský režim.

„Vítáme zákaz činnosti Islámského centra v Hamburku, které dnes ráno (ve středu) vydalo spolkové ministerstvo vnitra. IZH bylo po tři desetiletí nejvýznamnějším střediskem antisemitského režimu mulláhů v Evropě a důležitým kontaktním místem zakázané teroristické organizace Hizballáh,“ uvedl v prohlášení ředitel berlínské pobočky AJC Remko Leemhuis.

Debata o zákazu IZH

O zákazu IZH se v Hamburku diskutovalo už léta, připomněl web listu Die Welt. Pro zákaz se vyslovily zejména CDU, FDP a AfD v hamburském parlamentu. V listopadu 2022 také frakce vládních stran v Bundestagu vyzvaly k uzavření IZH a pověřily ministerstvo vnitra, zda a jakým způsobem tak lze učinit. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael z loňského října pak Bundestag jednomyslně požadoval, aby se vláda o uzavření centra zasadila, dodal Der Spiegel.

Německé úřady nevyšetřují jen IZH, ale také pět dalších organizací, které jsou považovány za jeho součást a jsou podezřelé z narušování ústavního pořádku, doplnil Die Welt.

Na konci roku 2023 bylo kromě IZH prohledáno 53 dalších nemovitostí v Hamburku, Dolním Sasku, Hesensku, Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně a Severním Porýní – Vestfálsku. Mezi nimi byla třeba také Islámská akademie Německa v Alsterdorfu, která se prezentuje jako školicí středisko pro islámské učence a teology. Kontrarozvědka ji už v roce 2017 označila za součást IZH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 11 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...