Němečtí extremisté tajně chystali odsun přistěhovalců. To nyní vyvolalo demonstraci za zákaz AfD

Nahrávám video

Německou politikou otřásá skandál tajné konference krajně pravicových skupin, které na podzim podle investigativního týmu Correctiv jednaly o plánech na deportaci „neasimilovaných“ Němců cizího původu. Přítomni byli dva zástupci protiimigrační strany Alternativa pro Německo, ale i dva členové konzervativní CDU.

Tisíce lidí v posledních dnech demonstrují proti neonacistům a za zákaz politické strany Alternativa pro Německo.

„Myslím, že teď je nejvyšší čas k tomu, aby se konečně ozvalo mnohem více lidí, dříve, než bude pozdě. To se může stát. Myslím, že AfD nesmíme podcenit,“ říká Doris, členka hnutí Babičky proti krajní pravici.

V Postupimi v neděli demonstranty podpořili kancléř Scholz a ministryně zahraničí Baerbocková. Přivedla je tam odhalení investigativního týmu Correctiv – v listopadu se podle něj v hotelu u Postupimi sešly dvě desítky neonacistů, podnikatelů, krajně pravicoví influenceři, dva vysocí politici AfD, i dva členové CDU.

Dlouholetý mluvčí rakouského etnicky nacionalistického hnutí Martin Sellner potvrdil, že na konferenci představil plán, jak ze země vyhnat – remigrovat, jak to nazývá – miliony Němců neněmeckého původu. Tedy imigranty.

Druhé Wannsee

„Tato konference je přezdívaná druhá konference z Wannsee. To, že se tolik politických stran středu posouvá doprava, aby oslabily AfD, způsobuje, že se AfD sama ještě více radikalizuje,“ myslí si demonstrantka Anja.

Na konferenci ve Wannsee v roce 1942 připravovali nacističtí pohlaváři vyhlazení evropských Židů. Koncem třicátých let přitom kalkulovali s jejich vyhoštěním na Madagaskar. Plán diskutovaný na podzim u Postupimi je mrazivou ozvěnou. Princip takzvané remigrace nikdo podle Correctivu nezpochybnil, probírala se pouze proveditelnost.

„Ukazuje to, že i vysoce postavení politici AfD zastávají za zavřenými dveřmi radikální krajně pravicové postoje, které by nikdy neventilovali veřejně,“ říká jeho šéfredaktor Justus von Daniels.

Alternativa pro Německo, původně protievropská, dnes protiimigrační, je v parlamentu necelých sedm let. Před rokem ji podporovalo 14 procent voličů, ale nyní už 23. Především v bývalých komunistických spolkových zemích. AfD těží z nespokojenosti lidí kvůli inflaci, energetické krizi a problémům ekonomiky.

V těchto dnech podporuje zemědělce proti rušení dotací – ty přitom v minulosti sama chtěla omezovat. Mezi traktory přicházejí ale také zástupci extremistických organizací, kteří by chtěli svrhnout demokratický systém jako takový.

Kancléř Scholz o víkendu zveřejnil apel v obavách ze zneužití protestů na sociálních sítích. „To není jen nesmysl, je to nebezpečné. Když se legitimní protesty zvrhnou v hněv nebo ignorování demokratických procesů a institucí, pak prohrajeme všichni.“

Uznaní extremisté

Zpravodaj v Německu Pavel Polák připomněl, že zemské svazy AfD v některých regionech označuje tamní rozvědka jako pravicově extremistické, stejně jako její mládežnickou organizaci. Demonstranti nyní podle něj po zrušení strany volají zejména kvůli tomu.

Kromě toho je popudila právě zmíněná konference v Postupimi. Polák připomněl, že Německo zatím zakázalo politickou stranu pouze dvakrát. Objevují se proto i obavy, že by strana mohla naopak získat ještě více voličů.

Polák připomněl, že do Německa teď proudí významně méně uprchlíků než před deseti lety, lidé jsou ale podle něj unavení, protože jejich příliv nekončí. Právě z nejistoty politiků a voličů extremistické strany těží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...