Není to invaze, souhlas Kongresu nebyl nutný, tvrdí Rubio

Útok na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země. Šéf diplomacie USA Marco Rubio to řekl stanicí ABC News. Podle některých zákonodárců vojenská akce, včetně únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva.

„Nebylo to nutné, protože to není invaze. Nezačali jsme okupovat jinou zemi. Jednalo se o zatýkací akci. Jednalo se o akci orgánů činných v trestním řízení. (Maduro) byl zatčen na území Venezuely agenty FBI, byla mu přečtena jeho práva, a byl odvezen ze země,“ odpověděl Rubio na otázku, proč podle něj nebylo nutné schválení vojenského útoku Kongresem.

Maduro, který v USA čelí obvinění z narkoterorismu a pašování kokainu do země, bude v pondělí předveden před federální soud na Manhattanu.

Podle Rubia byla nutná asistence Pentagonu, protože akce byla podniknuta na nepřátelském území. „Abychom ho zatkli, museli jsme požádat ministerstvo války, aby se zapojilo do operace... Zasáhli vše, co bylo hrozbou pro agenty, kteří ho šli zatknout, a zasáhli vše, co bylo hrozbou na cestě ven (z Venezuely),“ řekl ministr zahraničí, přičemž použil označení Trumpovy administrativy pro ministerstvo obrany.

Jeremy Paul, odborník na ústavní právo z americké Severozápadní univerzity, podle serveru televize Deutsche Welle (DW) uvedl, že Rubiův argument je přesvědčivý, ale prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o tom, že USA řídí Venezuelu a její ropná pole, tuto logiku zcela podkopávají.

„Zatkli jsme ho, nyní je ve vazbě a bude souzen v New Yorku. Tím by to mělo skončit, ne? Neměl by být žádný další důvod, aby se něco dělo,“ řekl Paul o zajetí Madura. Americká vláda podle něj svými kroky ve Venezuele nedodržuje americké právo, protože je nekonzultuje s Kongresem.

Nelegální akce, míní experti

„Sobotní americký útok na Venezuelu je z pohledu mezinárodního práva aktem agrese,“ řekl serveru televize France 24 Jaime Abedrapo, expert na mezinárodní právo z univerzity v Santiagu de Chile. Podle něj nelze tuto akci ospravedlnit vazbami na nadnárodní organizovaný zločin, jak se o to snaží americká vláda. Abedrapo označil americkou operaci za další příklad použití síly v mezinárodní politice a přirovnal ji k tomu, co dělá Rusko na Ukrajině či Izrael na palestinských územích.

„USA by musely prokázat, že tito údajní obchodníci s drogami ohrožovali suverenitu země,“ řekla deníku The Guardian Susan Breauová, expertka na mezinárodní právo z Londýnské univerzity. „Spojené státy budou vehementně argumentovat tím, že obchod s drogami je mor, který zabíjí mnoho lidí. A já souhlasím: obchod s drogami zabíjí,“ dodala. Podle ní ale mnoho expertů na mezinárodní právo analyzovalo americká obvinění a došlo k závěru, že neexistují důkazy, že pašování drog z Venezuely do USA by jakkoli řídil Maduro.

Ani Javier Ruiz, právník Mezinárodního trestního soudu (ICC), jehož citoval server France 24, nepochybuje o tom, že americký útok na Venezuelu byl nelegální. Ruiz také uvedl, že americká vláda porušila nejen mezinárodní právo, ale i právo americké, jelikož si nevyžádala souhlas Kongresu. Americký ministr zahraničí však tvrdí, že operace schválení Kongresem nevyžadovala, protože šlo o akci s cílem vymáhat právo, ne o delší invazi.

Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl invazi Spojených států do Panamy z konce roku 1989, která svrhla tamního lídra Manuela Noriegu, někdejšího informátora americké CIA, jenž ovládal Panamu od roku 1983 jako vrchní velitel ozbrojených sil. Noriega byl tehdy v USA také obviněn z obchodu s drogami, stejně jako nyní Maduro. Americká vláda tehdejší operaci označila za vojenskou podporu orgánů činných v trestním řízení a podle NYT podobně Pentagon popsal akci zajetí Madura jako podporu ministerstvu spravedlnosti.

„Realita je taková, že Spojené státy porušily Chartu OSN, spáchaly zločin agrese,“ řekl deníku The Guardian australsko-britský advokát Geoffrey Robertson. V článku 2.4 Charty OSN se uvádí, že členové OSN nesmí použít sílu proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu.

Za nelegální použití síly proti cizí zemi sobotní americký útok na Venezuelu označila i expertka na mezinárodní právo Elvira Domínguezová Redondová z Kingstonské univerzity. Susan Breauová z Londýnské univerzity dodala, že tento útok by byl legální, pokud by se uskutečnil na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, nebo jako legitimní sebeobrana. „Ani jedna z těchto podmínek splněna nebyla,“ uvedla Breauová.

Americká vláda by mohla podle oslovených právníků argumentovat tím, že zaútočila na Venezuelu v sebeobraně kvůli hrozbě narkoteroristické organizace, kterou podle Washingtonu vedl Maduro. Charta OSN i americké právo použití vojenské síly v sebeobraně umožňují. „Ale pro legitimní akci v sebeobraně je nutná reálná hrozba. A v tomto případě nic nenasvědčovalo tomu, že se venezuelská armáda chystá napadnout Spojené státy,“ míní právní expert Robertson.

Kritika ze strany demokratů

Trumpova administrativa si kvůli bombardování Venezuely a únosu Madura vysloužila ostrou kritiku především od demokratických zákonodárců, z nichž mnozí rovněž zpochybnili zákonnost vojenské operace, kterou neschválil Kongres.

„Trump zavrhl náš ústavou stanovený schvalovací proces pro ozbrojený konflikt, protože administrativa ví, že americký lid drtivou většinou odmítá riziko zatažení naší země do další války,“ komentoval útok na sociální síti Facebook demokratický senátor z New Jersey Andy Kim.

Šéf Bílého domu v sobotu na tiskové konferenci naznačil, že záměrně neinformoval členy Kongresu o plánované vojenské akci, protože zákonodárcům nevěřil, že plány udrží v tajnosti. „Kongres má tendenci k únikům (informací),“ řekl Trump.

Šéf demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries podle deníku The New York Times (NYT) požadoval, aby administrativa Kongresu neprodleně předložila „přesvědčivé důkazy, které by vysvětlily a ospravedlnily toto neoprávněné použití vojenské síly“. Podle serveru The Hill představitelé Trumpovy administrativy v pondělí uspořádají brífink, na kterém budou skupinu zákonodárců o vojenské akci informovat.

Demokratická kongresmanka Debbie Wassermanová Schultzová, která zastupuje floridský obvod, kde mnoho migrantů z Venezuely zajetí Madura oslavovalo, tento krok označila za vítaný. Rovněž však kritizovala Trumpovu administrativu, že neinformovala Kongres.

Sobotní americký útok ve Venezuele si vyžádal nejméně osmdesát mrtvých a počet obětí, mezi kterými jsou civilisté i vojenský personál, možná vzroste, uvedl podle NYT vysoce postavený venezuelský představitel. Kubánská státní média informovala, že mezi zabitými je 32 Kubánců, mezi nimiž byli i příslušníci ozbrojených sil, kteří ve Venezuele působili na žádost Caracasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 33 mminutami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 42 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 54 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 1 hhodinou

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.