Neoficiální dokument slovinské vlády navrhuje překreslení hranic na Balkáně

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Takzvaný non-paper, neoficiální dokument určený pro uzavřenou debatu, zveřejnil po dnech mediálních spekulací investigativní server Necenzurirano.si. Podle něj byl v únoru adresován šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi, jehož kancelář nicméně přijetí listiny dosud nepotvrdila. Zpravodajský portál dále uvedl, že na tvorbě dokumentu se podílelo také Maďarsko a že v Bruselu zacházejí s dokumentem jako návrhem Slovinska, protože se na jeho distribuci podílela kancelář premiéra Janeze Janši.

Materiál hodnotí jako základní problém regionu nevyřešenou „národnostní otázku“ Srbů, Albánců a Chorvatů, která Srbsku, Bosně a Kosovu de facto znemožňuje úspěšnou integraci do EU. Za možné řešení označuje sjednocení dvou z většiny etnicky albánských států Albánie a Kosova, přičemž severní část Kosova by získala autonomní status po vzoru italského Jižního Tyrolska.

Předpokládá také rozpad Bosny, jejíž srbská část – Republika srbská – by se připojila k Srbsku. Jednalo by se o předpoklad, aby se Bělehrad smířil se ztrátou Kosova, které jednostranně vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Bosenské oblasti s většinovým chorvatským obyvatelstvem by se buď připojily k Chorvatsku, nebo získaly „jihotyrolskou“ formu autonomie. Bosňáci (dříve Muslimové) by tímto získali „nezávislý funkční stát“.

Janša existenci anglicky psaného materiálu s názvem „Západní Balkán – cesta kupředu“ odmítl výslovně komentovat, přímo ho ale nepopřel.

Složitá Bosna

Zprávy o slovinském non-paperu vzbudily v Bosně vlnu nevole, kritizovali ho především činitelé z řad Bosňáků a Chorvatů. Bosenské předsednictvo si kvůli tomu v pondělí předvolalo slovinskou velvyslankyni.

Bosna se po krvavé občanské válce v letech 1992 až 1995 potýká s jen obtížně fungujícím politickým systémem, v němž dominují nacionalistické strany tří hlavních národů – Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Zatímco z úst bosenskosrbského předáka Milorada Dodika pravidelně zaznívají úvahy o vyhlášení samostatnosti Republiky srbské, bosenští Chorvaté se dožadují většího stupně autonomie. Většina početně nejsilnějších Bosňáků by si naopak přála co nejvíce centralizovaný stát.

Prezident Slovinska Borut Pahor se podle bosenských médií při návštěvě Bosny začátkem března místních politiků ptal, zda je možný rozpad země mírovým způsobem. V pátek Pahor podle agentury APA uvedl, že před touto ideou varuje a považuje ji za „naivní a nebezpečnou“, neboť změna hranic na Balkáně by se neobešla bez válečného konfliktu.

Unijní diplomaté podle slovinských médií označili možné překreslování hranic na Balkáně za „špatný nápad, který by mohl otevřít Pandořinu skříňku“ v podobě obnovení ozbrojených konfliktů. Ideu jednoznačně odsoudily také Spojené státy a Chorvatsko, které se postavily za zachování teritoriální integrity Bosny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 40 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...