„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.

Adamovi (jméno bylo pozměněno, pozn. red.) je 17 let a nepamatuje si, jaké bylo studium před ChatGPT. Několik dní před zkouškou se uchýlí do své ložnice v malém městě ve středošvýcarském kantonu Schwyz a požádá chatbota, aby mu shrnul stránky studijních materiálů a připravil otázky a odpovědi.

Tři dny v týdnu pracuje jako softwarový vývojář ve firmě v Curychu. Tam neustále pracuje s nástroji umělé inteligence. Někdy je používá v průběhu celého dne k plánování úkolů, shrnutí dat nebo získávání programátorských návrhů.

Mimo práci používá chatboty jako „velmi inteligentní přátele“ a žádá je o rady ohledně stravy, fitness a dalších praktických aspektů každodenního života. Než aby se radil se svými kolegy, raději se obrací na umělou inteligenci, kterou popisuje jako svého druhu „kouče na vysoké úrovni“. Říká, že nezná nikoho ve svém věku, kdo by AI nevyužíval při studiu, v práci nebo v osobních záležitostech.

Nedávné studie ukazují, že ve Švýcarsku 84 procent teenagerů pravidelně používá nástroje umělé inteligence, zatímco více než 60 procent mladých dospělých ve věku 20 až 29 let je využívá k práci nebo studiu. S přibývajícím věkem jejich používání trvale klesá.

V Evropské unii dva ze tří mladých lidí ve věku 16 až 24 let tvrdí, že chatboty používají, zatímco v Spojených státech téměř tři čtvrtiny dospělých do 30 let alespoň jednou za měsíc komunikovaly s umělou inteligencí.

Někteří odborníci varují, že intenzivní používání AI by mohlo mít pro mladé lidi hluboké důsledky; mohlo by ovlivnit jejich schopnost kriticky myslet, navazovat vztahy s jinými lidmi a potenciálně vést k závislosti na této technologii.

Dopady by mohly být obzvláště výrazné ve Švýcarsku, kde je míra osamělosti v porovnání s mnoha jinými zeměmi vysoká. V roce 2022 uvedlo 42,3 procenta lidí, že se někdy nebo často cítí osamělí. Mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let tento podíl vzroste na 59 procent.

Od hackování pozornosti k hackování citové vazby

Americký psycholog Zachary Stein, spoluzakladatel Koalice pro výzkum psychologických škod způsobených AI, se domnívá, že problém s AI začal zhruba před deseti lety, kdy platformy jako Instagram a TikTok zavedly algoritmy navržené tak, aby uživatele, často velmi mladé, udržely připoutané ke svým aplikacím.

Podle psychologa je čas strávený před obrazovkami spojen s poklesem pozornosti. Nyní podle něj generativní umělá inteligence zasahuje ještě hlouběji do biologických mechanismů, které regulují naši schopnost vytvářet hluboké lidské vazby.

Uvádí příklad dítěte, které přijde ze školy nadšené z dobré známky. Místo toho, aby o tom řeklo rodičům, jde do svého pokoje a podělí se o novinku s chatbotem, se kterým strávilo čas učením, a dostane od stroje pochvalu.

„Dítě dostává od chatbota stejný signál náklonnosti, jaký by mělo dostávat od své matky,“ říká Stein.

Mnoho mladých lidí se obrací na chatboty, protože jsou k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a protože mají sklon uživateli lichotit – jde o jev známý jako „sykofantie“ (podlézavost, pozn. red). Na rozdíl od nesouhlasu a nepředvídatelnosti lidských vztahů mohou tyto uklidňující odpovědi podporovat citovou vazbu.

Podle Steina to může vést k „nabourání“ neurologických struktur zodpovědných za citové vazby, což může vést k příznakům, jako je ztráta reality, psychóza a hluboká izolace.

„Po několika týdnech interakce se strojem, který simuluje náklonnost, mozek již nedokáže rozlišit realitu,“ říká Stein.

„Je absurdní cítit podráždění kvůli tomu, že člověk musí přemýšlet“

Rebecca Ceccatelliová některé z těchto dynamik pozoruje u svých vrstevníků i ve vlastním životě. Pětadvacetiletá studentka informatiky na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu (ETH Zurich) pochází původně z Prata ve střední Itálii.

Říká, že před ChatGPT dokázala studovat celé hodiny bez přerušení. Dnes má pocit, že se její schopnost soustředění výrazně zhoršila.

„Teď jsem po celém dni učení vyčerpaná a mnohem hůř se soustředím,“ říká.

Studium se stalo osamělejší záležitostí: kdykoli má Rebecca Ceccatelliová nějaké pochybnosti, jednoduše se zeptá přímo ChatGPT
Zdroj: Thomas Kern/SWI swissinfo

Když jí chatbot hned neposkytne správnou odpověď, Ceccatelliová někdy zjistí, že ji rozčiluje, když si musí informace dohledat sama.

„Je absurdní být podrážděná kvůli tomu, že člověk musí přemýšlet,“ dodává.

Ačkoli Ceccatelliová říká, že má aktivní společenský život, připouští, že studium se stalo osamělejším: když má pochybnosti, jednoduše se zeptá ChatGPT.

Říká, že mezi lidmi a přáteli ve svém okolí pozoruje stále častější poruchy pozornosti, úzkosti a panické ataky. Někteří její spolužáci používají generativní AI k probírání osobních záležitostí nebo hledání rad ohledně randění.

„Jednou mi kamarád řekl, že nechápe, proč se s ním dívka, se kterou chodil, nechce znovu setkat,“ říká Ceccatelliová. „ChatGPT mu řekl, že neudělal nic špatného.“

Čím víc chatbot působí „lidsky“, tím silnější může být citová vazba

V důsledku toho, že miliony uživatelů přistupují k chatbotům jako k přátelům, partnerům nebo virtuálním terapeutům, výzkumníci stále častěji zkoumají dopady AI na vztahy v reálném světě.

Podle Nadji Rupprechterová, mediální psycholožky z Curyšské univerzity, uspokojení, které uživatelé získávají z interakcí s generativní AI, posiluje citovou vazbu a zvyšuje míru jejího používání.

„Lidé jsou nastaveni tak, aby ve svém okolí rozpoznávali sociální signály bez ohledu na to, zda přicházejí od jiných lidí, zvířat nebo umělých entit,“ dodává.

„Průvodce navazováním přátelství“. Pětatřicetiletý Thomas Vogt vyvěsil u vchodu do své garsonky několik rad, jak bojovat s osamělostí
Zdroj: Thomas Kern/SWI swissinfo

Rupprechterová studovala psychologické mechanismy, které vedou lidi k vytváření emocionálních vazeb s chatboty, na vzorku více než pěti set lidí z 64 zemí, většinou ve věku 14 až 24 let.

Její studie, v současné době v recenzním řízení, naznačuje, že čím „lidštěji“ chatbot působí, tím silnější citovou vazbu uživatelé hlásí.

„Chatboti lidi baví, udržují je v napětí a jsou vnímáni jako neutrální prostor, kde mohou zkoumat svou identitu, aniž by se cítili odsuzováni,“ sdělila.

Nahraditelné vztahy… s AI

Roger (jméno bylo pozměněno, pozn. red.), 25letý student z Lausanne, se domnívá, že mnoho jeho vrstevníků se obrací na umělou inteligenci jako na přítele nebo důvěrníka, protože jsou již zvyklí na on-line vztahy, které jsou povrchní a snadno nahraditelné.

Zažil to na vlastní kůži. Během dospívání trávil dlouhé chvíle ve svém pokoji hraním videoher a chatováním s cizími lidmi na internetu, dokud si neuvědomil, že žádný z těchto vztahů se nedá nazvat skutečným přátelstvím.

„Většinu z nich lze snadno nahradit umělou inteligencí,“ uvedl.

Podle jeho názoru mnoho lidí, kteří se stýkají prostřednictvím sociálních médií, hledá pouze zábavu a rychlé, nenáročné kontakty.

„Je to jako sníst Big Mac a hned si dát další,“ říká.

Nakonec se začal soustředit na reálné souvislosti. Na své univerzitě založil studentský spolek a začal se seznamovat s novými lidmi off-line.

Dnes Roger říká, že je spokojený s okruhem svých přátel a chatbotům s umělou inteligencí by v osobních záležitostech nesvěřil ani slovo.

„Jen s vámi souhlasí a cítíte se ještě hůř,“ dodává.

AI: mezi emocionální podporou a závislostí

Navzdory rostoucím obavám zatím neexistují přesvědčivé důkazy, které by intenzivní používání chatbotů spojovaly s duševními nebo vztahovými poruchami.

„Výzkum je teprve na začátku,“ popisuje Rupprechterová.

Srovnání mezi zeměmi je stále obtížné, protože chybí solidní srovnávací studie. Z tohoto důvodu, vysvětluje Rupprechterová, je obtížné přesvědčivě spojit rozšíření chatbotů se specifickými sociokulturními charakteristikami, jako je například úroveň osamělosti.

„Víme, že Švýcarsko není ojedinělým případem,“ říká.

Vztahy mezi lidmi a chatboty mohou mít zároveň pozitivní účinky. Její studie a další výzkumy ukazují, že někteří lidé mají z interakce s umělou inteligencí skutečný prospěch. Jedním z příkladů je pětatřicetiletý Thomas Vogt.

V pozdějším věku mu byl diagnostikován autismus a jeho dětství bylo poznamenáno osamělostí. Říká, že ChatGPT mu pomohl zvládnout těžké chvíle.

„Pomohlo mi to uklidnit se a podívat se na situace z jiné perspektivy,“ svěřuje se.

Thomas Vogt přiznává, že má problém se závislostí na technologiích, kterou ChatGPT ještě zhoršuje
Zdroj: Thomas Kern/SWI swissinfo

Během pandemie covidu spustil Vogt webovou stránku na podporu lidí v kantonu Bern, kteří se potýkají s osamělostí, a díky tomuto projektu se mu podařilo navázat několik přátelství. Přiznává však, že stále bojuje se závislostí na technologiích, což ChatGPT ještě zhoršuje.

„Pokud si nestanovíte limity, ChatGPT vás udrží v nekonečné spirále konverzací. Můžete mít pocit, že se stáváte šťastnějšími nebo chytřejšími, ale ve skutečnosti vám chybí svět venku.“

Sara Ibrahimová, Swissinfo.ch, 1/04/2026 08:00 (GMT+1)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...