Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.
Věříte, že dokážete zajistit svobodný pohyb přes hranice i v případě, že někteří srbští řidiči s tímto pravidlem nebudou souhlasit a budou ho bojkotovat?
Rozhodně ano, kosovská policie je profesionální a má výcvik přesně na to, aby zvládla vyřešit právě takové případy - třeba jako kdyby nelegální skupiny placené a podněcované Srbskem postavily zátarasy. Ale mluvíme o velmi malé skupině Kosovských Srbů, naprostá většina z nich už tyto skupiny neposlouchá. Po našich občanech bez ohledu na jejich etnicitu žádáme jen to, aby respektovali zákon. Jen si představte, že byste tady v České republice měli občany, kteří by používali registrační značky ze sovětské doby. Samozřejmě, že by to státní úřady nedopustily.
Jaká je podle vás největší hrozba, která by mohla narušit mírový režim na hranicích?
Je to přístup, jaký zastává Srbsko. Náš problém není ta skupina občanů, která se jedno krásné sobotní ráno vzbudí a řekne si: 'Pojďme postavit zátarasy'. Víme, kdo tento příkaz vydává - je to (srbský prezident Aleksandar) Vučić. Také víme, kde tato myšlenka vznikla - je to myšlenka Vučiće a Putina, kteří si přejí destabilizovat západní Balkán. Věří, že když naruší stabilitu na západním Balkáně, naruší i Evropskou unii.
Jak vážně berete hrozbu, že by etnické střety mohly vyprovokovat dezinformace šířené médii nebo uživateli sociálních sítí?
Abych byla upřímná, je to jedna z hlavních věcí, kterých se bojíme. Třeba včera se objevil nový propagandistický dokument v ruské televizi. Pojednával o tom, že by Srbsko mohlo začít novou válku v Kosovu, aby ho znovu získalo.
Zeptám se vás jako vrchní velitelky ozbrojených sil. Jak rychle by bylo možné v případě nouze nasadit nejen bezpečnostní složky vaší země, ale i jednotky Kosovo Force (KFOR)?
Naše policie by v takové situaci reagovala jako první. EULEX, který spadá pod Evropskou unii, by se přidal jako druhý a jednotky KFOR by se přidaly jako třetí. Ale v případě mimořádně vyhroceného napětí nebo bezprostřední hrozby by trvalo pouhé vteřiny, než by postupně zareagovali, protože jsou k tomu vycvičení.
Všimla jsem si, že jste se během návštěvy Prahy setkala s naším premiérem a předsedy obou komor parlamentu. Myslíte si, že je právě Česká republika tím spojencem, kterého Kosovo potřebuje, aby dosáhlo bezvízového režimu s Evropskou unií?
Jsem o tom naprosto přesvědčená. Prezident Havel za nás mluvil ještě ve chvíli, kdy náš hlas vůbec nikdo neslyšel. Spolu s představiteli Spojených států pomohl světu pochopit, k jakým narušením lidských práv v Kosovu docházelo. Naši lidé by neměli jako poslední zůstávat stranou jako v jistém ghettu.
Už před čtyřmi lety jsme splnili všechna kritéria vyžadovaná před uvolněním vízového režimu. Evropská komise to mnohokrát potvrdila a Evropský parlament jednoznačně podpořil uvolnění víz. Týká se to našeho práva na větší svobodu pohybu. Nejsme zemí, ze které by se šířila nelegální migrace, takže není třeba mít obavy z bezvízového režimu s Kosovem.
