Nešlo to po dobrém, vysvětluje Jourová žádost Evropské komise o udělení pokuty Polsku

Evropská komise iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava po dobrém nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat, řekla místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Země podle ní navzdory současným sporům o právní stát do EU patří, měla by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásila.

Několik let trvající spor unijních institucí a Polska o nezávislost tamní justice se tento týden dále prohloubil poté, co Komise požádala Soudní dvůr EU, aby Varšavu pokutoval za neuposlechnutí verdiktu. Soud nařídil ukončit činnost disciplinární komory trestající soudce, ta však funguje dál přes částečné omezení a sliby polské strany.

„Pokud nerespektujeme rozhodnutí nejvyššího arbitra v Evropě, tak se nám hroutí pravidla hry a nemůžeme fungovat. Proto tam je tenhle ostrý řez, ta možná finanční sankce,“ zdůvodnila krok Jourová.

Ve hře je další stupňování sankcí

Právě peníze jsou nyní nástrojem, na který chce Brusel vsadit při přesvědčování Polska, aby respektovalo společné hodnoty, zejména nezávislost justice. Komise, Evropský parlament i velká část členských zemí dlouhodobě kritizuje polskou reformu soudnictví, která podle nich posiluje vliv vládnoucích politiků na justici. Polská nacionálně konzervativní vláda však námitky odmítá jako nepřípustné vměšování a většině požadavků Unie nechce vyhovět.

„Je otázka, zda ty sankce zaberou, zda je bude třeba stupňovat, zda zvýšit cenu za nerespektování. Zatím nemáme precedens, takže uvidíme, jak se Polsko postaví k této nové situaci,“ připustila Jourová, že Varšava nemusí být ochotna podřídit se ani po případném udělení pokuty.

Brusel má přitom v rukou další páky, kterými je připraven finanční tlak zvýšit. Prvním z nich je schvalování národního plánu obnovy, které se v případě Polska táhne výrazně déle než u ostatních zemí vyjma podobně kritizovaného Maďarska. Komise kvůli pochybnostem okolo stavu polského soudnictví zatím neschválila investiční plán, který má zemi přinést přímé granty ve výši téměř 24 miliard eur (605 miliard korun).

„Polsko dostalo opakovaně doporučení udělat si pořádek v justici. Na polské straně nevidíme, že by se činily tím směrem kroky, proto to jednání trvá déle,“ řekla Jourová. Komise může podle ní čekat na bezvýhradné splnění podmínek a neschválit polský plán ještě dlouho, nebo jej schválit s dodatečnými požadavky ke splnění. To učinila například u českého plánu, kde požaduje do poloviny příštího roku vyřešit problém se střetem zájmů.

Další rána pro polský rozpočet může přijít v průběhu podzimu, kdy Komise podle Jourové připraví první využití nového pravidla podmiňujícího čerpání unijních peněz jejich účinnou ochranou, tedy například nezávislostí justice. 

„Budeme muset mít velmi precizně vyargumentováno a podloženo důkazy, že tam ohrožení (finančních zájmů EU) opravdu je,“ zdůvodnila dlouhou přípravu spuštění nového mechanismu Jourová.

„Polsko do Unie patří“

Polská vláda by si mohla unijní peníze pojistit tím, že vyjde vstříc požadavkům Komise, k čemuž však podle Jourové poslední vývoj nesměřuje. Naopak existuje riziko vyhrocení situace, pokud polský ústavní soud rozhodne o nadřazenosti ústavy nad právem EU. Soud už poněkolikáté svůj verdikt odložil.

„Jestli bude někde nějaký milník, tak to bude toto rozhodnutí. (…) Bude těžší dialog vést, když stát ústy svého ústavního soudu řekne: 'My nebudeme respektovat základní pravidla hry',“ upozorňuje místopředsedkyně unijní exekutivy.

Polská opozice se kvůli vyostřování vztahů vlády s Bruselem a některými zvláště západoevropskými zeměmi obává, že Polsko se může brzy po vzoru Británie ocitnout na cestě z evropského spolku.

„Nevěřím tomu, Polsko patří do Evropy, silné Polsko patří do Evropy. A podle mě je síla členských států také v tom, že respektují pravidla hry a těší se plné důvěře. O takovém Polsku mluvím,“ dodala Jourová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...