Izrael může uzavřít dohodu se Sýrií i Libanonem, řekl Netanjahu v OSN

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Netanjahu v projevu prohlásil, že Izrael zdevastoval íránský jaderný a balistický program, tvrdě udeřil na jemenské povstalce a libanonské teroristické hnutí Hizballáh a zničil většinu teroristické organizace Hamás v Pásmu Gazy, ale že ještě musí zlikvidovat zbytky Hamásu ve městě Gaza. „Složte zbraně, okamžitě propusťte rukojmí,“ oslovil Netanjahu Hamás. „Pokud to uděláte, budete žít, pokud ne, Izrael vás dostane,“ dodal.

Izraelský premiér uvedl, že věří v dohodu se Sýrií, která zaručí svrchovanost jejího území a zajistí bezpečnost židovského státu. I mír s Libanonem, kde Izrael vede boj proti militantnímu hnutí Hizballáh, je podle Netanjahua možný.

„Naše vítězství (nad Hamásem) by vedlo k výraznému rozšíření historických Abrahámovských dohod, které (americký) prezident (Donald) Trump zprostředkoval mezi mnou a arabskými vůdci před pěti lety,“ řekl Netanjahu. Odkazoval tak na dohody, jímž se říká Abrahámovské podle biblického patriarchy Abraháma uctívaného židy i muslimy a které uzavřel Jeruzalém za první Trumpovy vlády se Spojenými arabskými emiráty (SAE), Bahrajnem a Marokem.

Netanjahu v OSN také tvrdil, že Izrael a USA zdevastovaly íránský jaderný a balistický program. „S prezidentem Trumpem jsme slíbili, že zabráníme Íránu ve vývoji jaderných zbraní, a tento slib jsme splnili,“ prohlásil Netanjahu, jehož země zřejmě jaderné zbraně má, ačkoliv to nikdy nepřiznala. Rovněž vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu; hlasovat o tom má Rada v pátek. Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, ale obohacuje uran vysoko nad úroveň potřebnou pro civilní využití.

Netanjahu promluvil k rukojmím

Netanjahu v projevu před Valným shromážděním OSN také poznamenal, že se rozhodl promluvit i přímo ke zbývajícím rukojmím v Pásmu Gazy, u jehož hranic izraelská armáda rozmístila ampliony, z nichž projev vysílala. Netanjahu v projevu doplnil, že se armádě podařilo také napojit na telefony obyvatel Pásma Gazy, včetně příslušníků Hamásu, aby z nich odvysílala projev.

„Nebudeme mít klid, dokud vás nepřivedeme domů,“ vzkázal Netanjahu rukojmím, která oslovil v hebrejštině. Zároveň upozornil, že v publiku jsou i rodiny zajatých. Palestinské ozbrojené skupiny drží podle něj v Pásmu Gazy ještě 48 rukojmí, z nichž už jen asi dvacet je naživu.

Netanjahu poznamenal, že Izrael poslední dva roky musí vést válku na sedmi frontách, zatímco čelí kritice ze strany mezinárodního společenství. Poděkoval však americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za pomoc s útokem na íránské jaderné provozy letos v červnu. Řekl také, že zatímco mnoho světových státníků židovský stát veřejně kritizuje, tak za zavřenými dveřmi mu děkuje.

Premiér odmítl, že by Izrael páchal genocidu

Obvinění, že Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu, Netanjahu ostře odmítl. V této souvislosti položil publiku řečnickou otázku, zda by země, která má úmysl páchat genocidu, varovala civilisty před svými údery, připomněl, že židovský stát pomocí letáků a textových zpráv vyzývá před údery civilisty v Gaze k evakuaci.

Hamás naopak podle izraelského premiéra dělá z civilistů lidské štíty tím, že si zřizuje základny v „mešitách, školách, nemocnicích a bytových domech“. V této souvislosti premiér také uvedl, že Hamás „často pod pohrůžkou zastřelení“ nutí civilisty zůstat v nebezpečných oblastech.

Kromě toho Netanjahu také odmítl obvinění, že se židovský stát snaží civilisty v Pásmu Gazy vyhladovět, a naopak uvedl, že se je snaží nakrmit a že Hamás humanitární pomoc krade. Podobně se také publika tázal, kdo provolává smrt Spojeným státům, zda Írán, Hamás, Hizballáh, jemenští hútíové, nebo všichni zmínění. Dodal, že poslední odpověď je správná.

Mezinárodní trestní soud (ICC) loni v listopadu vydal zatykač na Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje, v Pásmu Gazy. Izrael podobně jako USA či Rusko jurisdikci ICC neuznává.

Kritika uznání palestinského státu

Netanjahu se také opět vymezil proti uznání palestinského státu. V této souvislosti řekl, že Palestincům nejde o vlastní stát, ale o zničení toho židovského. Řekl, že Palestinci fakticky měli kontrolu nad Pásmem Gazy před začátkem války, ale stejně vysílali rakety na Izrael. Zkritizoval také Palestinskou autonomii na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Lídrům zemí, které v uplynulém týdnu uznaly Palestinu, Netanjahu vzkázal, že svým rozhodnutím vysílají vzkaz, že zabíjet Židy se vyplácí, přičemž odkázal na teroristický útok Hamásu, na který Izrael reagoval nynější válkou v Pásmu Gazy. Na klopě obleku měl Netanjahu stejně jako další členové izraelské delegace sponu s QR kódem odkazujícím na web se záběry z útoku Hamásu ze 7. října 2023.

Francie, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Portugalsko a další země v posledních dnech uznaly Stát Palestina, částečně proto, aby udržely naživu vyhlídku na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

„Vaše ostudné rozhodnutí podnítí násilí a terorismus namířený proti Židům a nevinným lidem všude na světě,“ řekl v OSN Netanjahu. Prohlásil také, že izraelsko-palestinský konflikt není poháněn neexistencí palestinského státu, nýbrž odmítáním uznat právo na existenci židovského státu na Blízkém východě.

Projev kritizovala izraelská opozice i příbuzní rukojmí

K projevu izraelského premiéra se kriticky vyjádřila opozice i příbuzní rukojmí. „Netanjahu nepředložil plán pro návrat rukojmí, nepředložil způsob, jak ukončit válku, ani nevysvětlil, proč Hamás po dvou letech stále není poražen,“ napsal v reakci izraelský opoziční lídr Jair Lapid, podle něhož Netanjahu zhoršil postavení židovského státu místo toho, aby bojoval s „diplomatickou tsunami“. Další opoziční lídr Jair Golan podle deníku Ha'arec prohlásil, že Netanjahuův projev zněl lhostejně k utrpení rukojmí i vojáků.

Fórum příbuzných rukojmí Netanjahua kritizovalo za to, že v projevu vyzval k dokončení zničení Hamásu a pokračování ve válce, což podle rodin unesených ohrožuje právě ty, za jejichž záchranu by měl bojovat. „Každý den pokračování války vystavuje živé rukojmí většímu riziku,“ uvedlo sdružení v prohlášení.

Odsoudilo také to, že premiér v OSN přečetl jen jména živých rukojmí. „V Gaze je 48 rukojmí, ne dvacet,“ zdůraznilo sdružení a znovu vyzvalo Netanjahua k dohodě s Hamásem o příměří, která podle nich vrátí všech 48 rukojmí domů a ukončí boje, než bude příliš pozdě.

To, že desítky delegací před Netanjahuovým projevem v OSN opustily sál, Hamás podle AFP označil za další ukázku mezinárodní izolace Izraele a důsledek jeho „vyhlazovací války“.

V New Yorku se také konaly demonstrace

Nedaleko sídla OSN se v době Netanjahuova projevu konala propalestinská demonstrace. „Izrael se rozhodl vést válku proti všem lidem svědomí na tomto světě,“ prohlásila organizátorka z Palestinského hnutí mládeže Nidaa Lafiová. „Lidé dospěli k nezvratnému zjištění, že tato válka byla vždy o úplném etnickém vyčištění Palestiny, o vykořisťování a krádeži palestinského území,“ dodala, zatímco dav skandoval „hanba“.

Demonstrace se v pátek v New Yorku konala také na Times Square, kam přišly stovky lidí. Byli mezi nimi podle agentur i američtí Židé, kteří přinesli palestinské vlajky a transparenty s nápisy Netanjahu je válečný zločinec, Zastavte genocidu či Svobodná Palestina.

Ozbrojenci pod vedením palestinského teroristického hnutí Hamás při útoku 7. října 2023, jímž začala nynější válka, unesli z Izraele 251 lidí a dalších dvanáct set na místě pozabíjeli. Většinu rukojmí propustili výměnou za několik tisíc Palestinců z izraelských věznic při dvou příměřích v listopadu 2023 a na začátku letošního roku.

Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od října 2023 zabila v Pásmu Gazy nejméně 65 400 Palestinců. Údaje úřadu řízeného Hamásem nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN je však považuje za spolehlivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 13 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 33 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.